Jdi na obsah Jdi na menu

Za naši i vaši svobodu - Dvě polská výročí

3. 10. 2010

Také říjnové číslo časopisu Dějiny a současnost nabídne člověku mnoho zajímavého čtení, pochopitelně v závislosti na jeho zaměření a zájmech. Zajímavým, ač poněkud kuriozním tématem může být třeba otázka, jak bylo postaráno o světové kulturní dědictví na bitevních polích Druhé světové války. Že na to měly USA speciální jednotku armády, přesto se nevyhnuly nejrůznějším excesům jako bylo vybombardování slavného kláštera Monte Cassino (snad založen 529 samotným Benediktem z Nursie - což k mému pobavení nedávno jeden kazatel vyslovil jako "z nárzí"), se dočteme v článku Františka Nováka Je to i naše civilizace (jeden z mála odborníků, který nesměšuje fašismus s nacismem!). Kdo máme nějaký vztah k problematice českého pohraničí, jistě budeme zaujati článkem "Heimat" a jeho dlouhý stín (Lidská a přírodní ekologie československého pohraničí) od Eagla Glassheima. Můžeme se ovšem zastavit i u krajinného významu obnovy církevních památek, ale to už je pro mě zase spíš okrajové téma.

Víc mě opět zaujalo téma hlavní. Po úrocích z Marxova Kapitálu v čísle 9. se věnuje nové počátkům rozkladu marxismem inspirovaného režimu mezi roky 1956-1989 v sousedním Polsku. Inspirací jsou především dvě výročí polského protikomunistického odboje, srpnové a prosincové.

  • článek Polské měsíce od Josefa Mlejnka jr. (1969) je výborným úvodem pro nezasvěcené, ale i těm ostatním přinese spoustu zajímavých informací, včetně historie názvu "Solidarność", jeho loga a o osudech autora obojího. Zajmavá jsou srovnání se situací v ČSSR a se světovým kontextem.
  • "Vyšel z vězení do jiného polska" je název rozhovoru Petrušky Šustrové s manžely Romaszevskými, spoluzakladateli KORu a Solidarity, kteří byli koncem srpna 1980 po vzniku Solidarity uvězněni a 1. září propuštěni, takže po svém propuštění ani nevěděli, že režim kapituloval a přijal požadavky Solidarity.
  • Jak zpracovali události z prosince 1970, kdy byly krvavě potlačeny dělnické vzpoury, filmaři, se dočteme v článku Pavlíny Kourové a Petra Koura Černý čtvrtek na stříbrném plátně.
  • O Andrzeji Kołodzijejovi, u nás asi méně známém spoluzakladateli Solidarity, se můžeme dočíst v článku Petra Blažka Revolucionář z polských loděnic.

Pokud tedy s tématem naší ne tak dávné historie nejste hotovi stejně jako já, přeji pěkné počtení.

(Jakub Dvořák)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář