Jdi na obsah Jdi na menu

V Česku pozapomínaný evanjelik, o němž píše alespoň běžný tisk

14. 10. 2011

Milan Hodža (1878-1944), svým původem slovenský politik, v letech 1935-1938 předseda československé vlády (jako reprezentant Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu) není předmětem zvlášť živé paměti. Dočteme se o něm v několika studiích, jako je Jaromír Tauchen: Milan Hodža a jeho koncepce středoevropské integrace. In: Interakce českého a evropského práva. Brno: Masarykova univerzita 2009, str. 436 – 462 a Kosatík, Pavel. Čeští demokraté: 50 nejvýznamnějších osobností veřejného života. Praha: Mladá fronta 2010.

Jeho jméno nyní připomínám z pouhého drobného podnětu. Sobotní příloha Lidových novin ze 14. října t.r. (Petr Zídek, Říkali jí Tamama, Pátek č. 41, str. 24-27) se věnuje životnímu příběhu jeho ženy a o jejích životních obětech (viz). Mimochodem se v ní také dozvídáme, že Hodža pocházel z evangelické obce Sučany poblíž Martina, že jeho strýc Milan (1811-1870) byl evangelickým farářem a národním buditelem, básníkem a jazykovědcem, a jeho otec Ondrej (1819-1888) farářem a církevním a kulturním činitelem, rovněž vlasteneckým (k nalezení jsou i různé slovenské internetové zdroje, například zde nebo zde, nepřekvapuje, že informativně bohatá je také slovenská Wikipedie).

Pokud se však někomu podaří vypátrat, co bylo na jeho životě evangelického (někomu by se třeba zachtělo říci, že jeho intelekt a vzdělanost byly darem od Pána Boha), budu velmi povděčen, i když evangelictví v běžném životě, byť v životě vyznamné osobnosti, není zvlášť překvapivým tématem. Nicméně je to téma obtížné, v  tomto případě nejen kvůli Hodžovu bonvivánství, ale i kvůli jeho pohlcenosti politickou činností.

 

Jiří Hoblík

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář