Jdi na obsah Jdi na menu

Rocking Christmas

21. 12. 2016

 

Pokud se vám protiví hypermarketové přehrávání koled a stále nová unylá vánoční alba zpěváků a zpěvaček „středního proudu“, můžete prostě zapátrat na serveru Youtube a dopátrat se přeci jen všelijakých zajímavých osvěžení. Po nich s velkou pravděpodobností na Karla Gotta spokojeně zapomenete (aniž by bylo nutné popírat, že „Vánoce ve zlaté Praze“ z roku 1969 jsou nejvýznamnějším Gottovým albem, mj. proto, že na něm mladý hlas spolu s Pražskými madrigalisty interpretuje tradiční vánoční písně).

Pro mne má tato úvaha ale především jiné významy. Moderní rocková a populární hudba má toho s vírou či náboženstvím společného víc, než si připustí křesťan i nekřesťan. A když dojde na Vánoce, muzikanti se rádi dají slyšet. Na tom už odedávna nic není. Jen se tu naléhavě vyjevuje napětí ne-křesťanského slavení křesťanského svátku? Jak se přitom nedopustit kýče a eskalace vyprázdněnosti? Rozhlédneme-li se po rockové hudbě od 60. let dále, zjistíme, že dobří muzikanti a textaři se s naznačeným napětím vypořádávají originálně, dávají svou odpověď – třeba tím, že slavení Vánoc spojují se současnými naléhavostmi, anebo tím, že se ze slavení (zejména z našeho moderního slavení) Vánoc dělají dobrý den – na rozdíl od milovníků selanky (jak jsou např. Wham!).
 

 

Z let šedesátých
 


Nejprve úvaha spíše historická – ohlédněme se do starých časů. V nich během let 1963–1965 Beatles vydávali rok co rok vánoční singl. Nejprve to byl tzv, flexidisk (pružná umělohmotní deska) „The Beatles Christmas Record“ z roku 1963, na němž Beatles nahráli pozdravy (pouze) pro členy svého fanklubu. Jinak nahrávali i písně (z vlastní dílny, ale také parodie. Po rozpadu Beatles vydal pak v prosinci 1970 fanklub kompilaci dosavadních vánočních nahrávek pod titulem „From Then to You.“ Zde odkažme na pátou nahrávku Christmas Time (Is Here Again)“. (Stejně se jmenuje, až na ty závorky, také píseň „popovějších“ Beach Boys, kteří jako své sedmé studiové album vydali roku 1964 „The Beach Boys' Christmas Album“, na němž zjistíme, že vánoce mohou být nejen bílé, ale i modré.)
 

Ze zcela jiného soudku je píseň „Christmas“, kterou napsal slavný kytarista Peter Townshend pro kapelu Who jako sedmou skladbu rokové opery „Tommy“. Píseň líčí vánoční ráno, kdy se otec bojí o budoucnost a o duši svého synka, který je hluchý, němý a slepý. Jsou Vánoce, k nimž patří náboženská témata, o nichž ale Tommy nic neví. Na scéně sedí zarputile za volantem dětském auta, rodina a hosté tančí vesele okolo, jako by se nic nedělo, avšak rodiče se trápí: „Jak může být zachráněn od věčného hrobu?“ Uprostřed písně se opakuje: „Tommy slyšíš mě?“ a Tommy reaguje: „Viz mne, pociťuj mne, dotkni se mne, zachraň mne“. Jeho život se změní ale až poté, co dostane pinball – stane se pinballovým kouzelníkem, uctívaným jako mesiáš (v písni „Pinball Wizard“).
 

Jako dodatek k létům šedesátým přidejme „Please Come Home for Christmas“ (1960) od bluesového zpěváka a klavíristy Charlese Browna (1922–1999). Zpívali ji také mnozí další: Fats Domino, B.B. King, Eagles, Johnny Winter nebo Bon Jovi (1995).
 

 

Z let sedmdesátých
 

 

Zjišťujeme, že do vánočních písní se může odrážet i globální politická situace. John Lennon napsal a nahrál roku 1971 spolu s Yoko Ono „Happy Xmasna melodii anglické balady z 18. století „Skewball“, oslavující slavného závodního koně. Ovšem pro Lennona touto písní vrcholily jeho aktivity směřující proti válce ve Vietnemu. Ve zvláštní syntéze, evokující Vánoce jako „svátky míru“ tu proto slyšíme: „A tak jsou tu vánoce (válka je pryč...).“ Text přitom vychází z hesla, které se během zmíněné kampaně skvělo na plakátech řady měst ve světě: „WAR IS OVER! IF YOU WANT IT Happy Christmas from John & Yoko“. Původně protestní písnička později začala být ale stále 

lennon.jpg

více a více přijímána jako písnička vánoční. Aniž by mírotvůrcovský motiv byl potlačen – jak ukazuje obrázek na Lennonově albu „Shaved Fish“ (na němž píseň znovu vyšla): bombardér na něm vypouští místo bomb koule na vánoční stromeček.
 

Tak tedy sedmdesátky. Do nich patří i rocková kapela Slade jejíž píseňMerry Christmas Everybody (1973) přišla na vrcholu popularity a ocitla se na nejprodávanějším singlu skupiny. „Šlape“ a vůbec nepřipomíná vánoční tematiku. Chce bavit a umí být i vtipná, když se ptá, zda elfové udrží Santa Clause na den střízlivého, raduje se nad tím, že babička trsá rokenrol a odvažuje se ptát: „Jak se zachová tvůj taťka, až uvidí, jak máma líbá Santa Clause?“ Písnička je dodnes velmi známá, i když vizáž zpěváka Noddyho Holdera vyhlíží na dobovém videu nanejvýš obstarožně (z hlediska vkusu). Každoročně se hraje v radiu i v klubech a má bezpočet výpůjček ze strany jiných interpretů. Kupříkladu němečtí Die Toten Hosen si s ní poradili ku prospěchu věci nepietně.
 

Jsou tedy vánoční písně, které ponoukají, abychom sebe jako slaviče Vánoc nebrali příliš vážně. Některé jsou ještě dál než ty již zmíněné. A tak se podívejme na vánoční protestsong punkové kapely Sex pistols, proslavené svými provokacemi, k nimž se její členové hlásí dodnes. Svého času si „Pistole“ vzaly na mušku i nejprovařenější anglofonní vánoční píseň: „Jingle Bells. Nebyla to však první parodie převracející její vlezlost naruby. Ostatně sama je pěkně obstarožní písní, pocházející z pera farářského synka skladatele, varhaníka a autora písní Jamese Pierponta (1822–1893), který ji napsal v roce 1857. Mívalo se zato, že byla určena pro nedělní školu, ale na to je málo zbožná. K jejím nejznámějším parodiím patří dále „Jingle Bells, Batman Smells“ ze 60. let 20. stol., kterou převzal Bart Simpson („Jingle bells, Batman smells / Robin laid an egg / The Batmobile / Lost a wheel / And the Joker got away!“). Nicméně Sex pistols ještě ve fúzi s Thin Lizzy pod názvem Greedies (aka the Greedy Bastards) nahrali rockovou variaci na Jingle Bells ve směsi s jinou vánočí písní „We Wish You A Merry Christmas“ – jako svou jedinou nahrávku: „A Merry Jingle TOTP2.
 

Jen heslovitě další příklady rockové klasiky 70. let: Pink Floyd: „Merry Xmas Song (1975, což je rozhlasová rarita) a Queen: „Thank God It's Christmas.
 

 

Novější klasika

 

Z posledního dvacetiletí bych rád poukázal na klasiku z nejklasikovatějších, protože i Jethro Tull patří k těm, kdo si neodpustili vánoční album, Na svém Chistmas Album (2003) shromáždili směsici nového materiálu, nově nahraných tematicky relevantních starých písní a aranžovaných tradičních vánočních písní. Ian Anderson o písničce „Birthday Card at Christmas“ (Narozeninové přání o Vánocích) říká: „Má dcera Gael podobně jako miliony jiných nešťastníků oslavuje své narozeniny na chlup přesně o Vánocích. Zastíněny Velkou příležitostí mohou být takové narozeniny ploché, povrchní, rychle odbyté. Někteří mohou namítat, že znepokojivá oslava podle křesťanského kalendáře zastiňuje prosté narozeniny jistého pana J. Krista. Bláznivý starý 25. prosinec...“

coldplay.jpgJiž 20 let existující britská pop-rocková kapel Coldplay vydala skladbu „Christmas Lights (nebo zde) 1. prosince 2010 ke stahování z internetu (srv. zde). Alternativní rocková britská kapela s ní získala vcelku očekávaný příznivý ohlas. A „fyzicky“ vydaný singl dostal i pěkný obal.
 

Neméně známý angličan Chris Rea měl ovšem slabší chvilku: Driving home for christmas (1986). Písnička vznikla už několik let před tím, kdy pro něho jela svým malým vozem do Londýna, aby na cestě do Middlesbroughu ušetřili za vlak, a při výjezdu z Londýna uvízli spolu v zácpě. Tak prý vznikla „automobilová verze koledy“. Dnes se považuje za novou vánoční klasiku, která sice vznikla jako skladba pro stranu B singlu, ale v dalších letech byla několikrát znovu vydána, přičemž v rádiu se převážně hraje verze z roku 2009. U nás ji převzala Helena Vondráčková (pod názvem „Na Vánoce k našim“).

Připojme ještě dvě méně známé kapely, které si s vánočními písničkami poradily po svém a pojaly je jako písničky milostné (milostný motiv je i v písni Coldplay): Weezer: The Christmas Song a trochu bigbeatovější, punkově laděnou skladbu od již zaniklé kapely z New Jersey s půvabným názvem My Chemical Romance, která o sobě tvrdila, že hraje „násilný, nebezpečný pop“. Vánoční písničku pojmenovala v souladu se svým vlastním názvem: All I Want For Christmas Is You“.


Odlehčeně zní heavymetalový Alice Cooper: Santa Claus is coming to town (S-A-N-T-A C-L-A-W-S / Santovy drápy // …. // Raději si dávej pozor / Raději neplač Raději nešpul rty // Řeknu ti proč // Santa Claus / Přichází do města // … // Santa Claus / Přichází do města / tvého města / mého města / kdovíjakého města // A pak rozbijeme / všechny ty hračky / a pak uděláme / rachot / Budeme mít party celou noc / budeme zpívat tuto píseň, tuto píseň / Budeme mít party celou noc / budeme zpívat tuto píseň / tuto píseň). Píseň pochází z alba „We Wish You A Metal Xmas“ (2008). Líčením zlého Santa Clause se syn laického kazatele vypořádává s již tradiční vánoční písní „Santa Claus is Coming to Town“, kterou si během chvilky 10. prosince 1933 při své cestě na jakousi dopisní obálku zapsal písničkář John Frederick Coots. Musel si ale počkat dobrý rok, než píseň prosadil do rozhlasového vysílání. Záhy se z ní stal obrovský hit. Na tomto místě odkažme aspoň na její koncertní bigbítové provedení Bruce Springsteena (Glendale / Arizona, 6.12.2012).

Obraz Santa Clause si podle svého přetváří i jedna z nejvýznamnějších rockových kapel 21. století
The Killers z Nevady, řazená k alternativnímu rocku: Don't Shoot Me Santa (vyšla na charitativním vánočním EP (Red) Christmas EP, určeném pro stahování, 2007): zpěvák Brandon Flowers prosí Santu, aby ho nestřílel – a na to jej Santa ubezpečuje, že si pro něj přišel, protože byl zlý kluk, a má kulku v hlavni. Ve videu je Flowers svázaný, Santa mu kope hrob, ale kamarádi z kapely jej vysvobodí a odvážejí jej autem, takže Santa jej už nemůže dostat. Killers vydávají charitativní vánoční singly již od roku 2006. Za upozornění stojí mj. kovbojská vánoční píseň The Cowboy's Christmas Ball (2011) na text básně Williama Lawrence Chittendena z roku 1910. Údajně poslední má být s jistou dávkou sentimentality a s úvodní promluvou Brandona Flowerse nahraná adaptace písně I'll be Home for Christmas, kterou v roce 1943 proslavil Bing Crosby.

K tomu si doplňme několik žánrově spřízněných kousků: nejprve od Twisted Sister Heavy Metal Christmas (2006) a stejně nazvanou píseň od anglického herce Christophera Lee (2012), který dalšího roku vydal ještě „Heavy Metal Christmas Too“ s „Jingle Bells“ a „My Way“ (2013). Iron Maiden nechtějí zapřít rokenrol: Another rock and roll Christmasjedná se tu o skladbu z alba Rockin' Good Xmas“ (2008), shrnující nejznámější rockové vánoční písně. Jde přitom o převzatou píseň, kterou v 80. letech velmi proslavil glam-rockový zpěvák Gary Glitter, jehož kariéra skončila neslavně skandálem. Proto také byla nová verze někdejšího vánočního hitu žádoucí. Ovšem právě v 80. letech s Vánoci heavymetalově zatočil Dán King Diamond, jehož skladba „No Presents for Christmas“ (s motivem z „Jingle Bells“ na začátku a rychlými kytarami) se dosti proslavila: „Nebudou dárky, nebudou Vánoce, / nebudou dárky / Tom a Jerry pijou sherry / A je jim to jedno.“

A opět heslovitě další příklady novější klasiky: novovlnová skladba kapely WaitressesChristmas Wrapping" (1981) s náznaky rapování; rovněž novovlnová píseň od britských Frankie Goes To HollywoodThe Power of Love“ (1984) s motivy Ježíšova narození; Ramones: „Merry Christmas (I Don't Want To Fight Tonight).“ (1989); AC DC z Austrálie, kteří si soudě podle „Mistress of Christmas (1990) o Vánocích dokážou představit už jen milostnou zkušenost; Radiohead: „Winter Wonderland (2002).

Jako vyložený dodatek poukažme ještě na to, že existuje mnoho případů, kdy rockoví interpreti prostě přejali tradiční vánoční písně, např. Twisted Sisters: „Silver Bells či Come All Ye Faithfull pro vůbec vánoční album Twisted Christmas" (2006); Guns N'Roses: „White Christmas“, což je původně staromódní píseň Irvinga Berlina z roku 1942, nebo Judas Priest: „O Holy Night“. Druhá píseň, věnovaná Ježíšovu narození a spáse lidí, je původně zhudebněnou básní, kterou napsal příležitostný básník Placide Cappeau (1808–1877), zatímco hudba pochází z roku 1847 od skladatele Adolphe Adama (1803–1856). Má také svá koncertní – sólová i sborová provedení. V malém jihofranouzském městečku Roquemaure v roce 1843 opravili varhany a místní farář požádal Cappeaua jako místního rodáka, aby při té příležitosti složil báseň, a Cappeau souhlasil, i když sám se o náboženství nezajímal. Poté, co byla báseň zhudebněna, v Roquemaure ji poprvé roku 1847 zazpíval opení pěvec Emily Laurey. Do angličtiny ji převedl v roce 1855 unitářský duchovní, hudební kritik John Sullivan Dwight (1813-1893). K interpretům patří dále např. Mariah Carey nebo Josh Groban.

Smashing Pumpkins zase adaptovali vánoční píseň „Christmastime is Comming“, jejíž autorkou je skladatelka a učitelka hudba, svého času prosazující intuitivní přístup k hudbě ve výuce, Eleanor Sophia Smithová (1858–1942).
 

 

Další žánry
 

 

V zájmu žánrové pestrosti ještě poukažme na to, jak Snoop Dog (vl. jm. Cordozar Calvin Broadus, Jr. (born ) rapuje o tom, jak Santa Claus jde přímo do ghetta: Santa Claus Goes Straight to the Ghetto“. Nahrávku vydal v prosinci 1996 label Death Row na charitativním albu „Christmas on Death Row“ spolu s dalšími kazuálními písněmi.

A když už jsme u rapu, jakousi hříčku s Jingle Bells předvedli slavní představitelé jinak spíše výjimečného rapu křesťanského Run-D.M.C.: Christmas in Hollies (1997). Píseň vypravuje o nálezu peněženky Santy Clause a vznikla jako příspěvek na album vánočních písní od různých interpretů „A Very Special Christmas“. Variaci na Jingle Bells přinesl i raper s dosti divokým životopisem Eric Lynn Wright (1964–1995): Merry Muthafuckin' Xmas (1988). Stejně jako jeho životopis, i píseň svědčí o „životě“ v americkém ghettu (ukázku si netroufám překládat: Yo black what you want for Christmas? / Yo black I want a job / corn on the cob / But a nigga will eat them chicken, and / Chitlens, watermelon, corn bread and some food / Who's climbin' in my window / Smokin' up indo / My carin' and high make a high know / Yo black what you want for Christmas? / Yo black I want some cash / So I can buy some indo, some chronic and some hash.)
 

Nemohu si pomoci, ale aspoň z krajin jazzových bych rád vybral hezky konzervativní album vánočních instrumentálek od New York Jazz Lounge „Merry Christmas“ se skladbami na motivy starých známých písní, a to nejen „Tiché noci“, nýbrž i (bohužel) „Jingle Bells“.
 

Někomu se můžeme zavděčit irskými vánočními písničkami osvědčené irské folkové kapely The Irish Rovers „Songs for Christmas“ (2005). Mj. tu potěší více než známá anglická svatoštěpánská (!) koleda „Dobrý král Václav“(Good King Wenceslas), jejíž melodie pochází už ze 13. století a původně patří jarní písničce Tempus adest floridum („Čas se blíží kvetení“). Její text ale dodal až v 18. století anglikánský teolog a textař John Mason Neale (1818–1866) na základě básně českého obrozeneckého básníka Václava Aloise Svobody (1791 – 1849).
 

 

wenceslas.jpg

 


Irská lidová hudba nás ale navíc dostává prostřednictvím irské sentimentální nálady k nejslavnější vánoční písni posledních desetiletí: pogues.jpgFairytale of New York (název pochází z pojmenování románu irsko-amerického spisovatele J. P. Donleavyho). Skupina The Pogues sama spojuje lidovou hudbu s punkem. A její frontman albu Shane MacGowan píseň nazpíval spolu se svou ženou Kirsty McCollovou. Jako na vánoční písni je na Newyorské pohádce cosi zvláštního i cosi snad nezáměrně původního (myslím nezáměrnou dílčí narážku na betlémský příběh): Je to píseň ztracence, bezdomovce, přistěhovalce z Irska, který se ocitl na záchytce a který vzpomíná na ztracenou lásku, s níž vede rozhovor. Jen dodejme pro zajímavost, že britská rozhlasová stanice cenzurovala v písni slova „faggot“ (buzerant) a „slut“ (běhna). (Záznam ze živého vystoupení ve svátek sv. Patrika 1988 zde.)
 

 

 

 

 

 

 

Jen pár slov závěrem
 


Tam, kde „Tichá noc“ má daleko od reálné atmosféry vánoc, přichází k duhu rým Vánoce – legrace. Tomuto rýmu sice schází něco do dokonalosti - ale tak, jako něco schází nám všem. Smutní, natožpak rozezlení z toho ale být nemusíme.

 

Jiří Hoblík

Poznámka: Na některé písně, jimž jsme se zde vyhnuli, odkazuje článek Musicserver.cz 10 vánočních songů pro dobrou náladu a novější seriál Sváteční písně pro vánoční (ne)pohodu I, II, III z roku 2016.