K čemu je víra?
Příspěvky
Advent 2010
5. 12. 2010
Vstoupili jsme do adventního času, času, kdy si my křesťané připomínáme, že náš „Pán přichází“, že svého Boha čekáme. Ne však naslepo – jednou již přišel a ukázal se v těle, jako má člověk. To si připomeneme o Vánocích, jimž předchází Štědrý den. Ten je časem mravokárců, brojících proti konzumnímu zaujetí dárky, které jsme si zvykli při této příležitosti dávat. „Vánoce nejsou přece jen dárky…“
Jak k nám přišlo AIDS
1. 12. 2010
Ovlivnilo AIDS morálku?
O fenomenologii nemoci a jejího kvazietického zneužívání
motto:
„4 Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá.
5 Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy.
6 Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.“
„4 η αγαπη μακροθυμει χρηστευεται η αγαπη ου ζηλοι [η αγαπη] ου περπερευεται ου φυσιουται
5 ουκ ασχημονει ου ζητει τα εαυτης ου παροξυνεται ου λογιζεται το κακον
6 ου χαιρει επι τη αδικια συγχαιρει δε τη αληθεια“
Náboženské rozpory v souladu
26. 11. 2010
V momentě, kdy se náboženství setkává s lidskou psychikou, stává se dynamickým. Není jen suchou odvozeninou svých předpokladů, ale je plastickou hmotou, která přestože stojí na prastarých a neměnných pilířích v podobě písem, tradic a norem, může být člověkem utvářena do různých podob. Schopnost pojmout náboženské rozpory a uvádět je do souladu je něčím, co této pomyslné hmotě (náboženství) slouží ke zvyšování její tvárnosti.
Janinka na ulici
18. 11. 2010
Nebo vy v svobodu povoláni jste, bratří, toliko abyste pod zámyslem té svobody nepovolovali tělu, ale skrze lásku posluhujte sobě vespolek.
(Ga 5,13)
Pokud jde však o soucit s obětmi dopravních nehod, začínám sám mírně Janinkovatět.
Cesta z hebrejštiny za češtinou
4. 10. 2010
Zkusme však s bratrem Molnárem vymyslet další termíny, jimiž by bylo možné pozici profi theologů nebo profi laiků odlišit od téhož, jen bez toho „profi“ s tím, že tu nejde o odlišování, ale o hledání podstaty a udržíme se na poli češtiny. Pokud chtěl ostatně Tomáš Molnár zkusit termín „rozhodnutí“, musel už v té chvíli na rozlišení laika × klerika rezignovat, protože kdo z nich je ten nerozhodnutý?
… prostě křesťan
1. 10. 2010
Čím může člověk potvrdit, ne druhým, ale sobě, že je „opravdový křesťan“?
Nebát se a nekát
23. 6. 2010
Nebojím se vykrást trochu Masaryka, abych upozornil na jev, který považuji za zločin horší než krádež, tím hůře, že se tváří jako cosi pozitivního: obsedantní sklon ke kajícnosti.
Myslím, že tento hřích je v euro-americké kultuře vynálezem křeťanským (ukáži dále, že je to jev v kulturách, kde křesťanství kořeny nezapustilo, nepochopitelný) dávno však sekularizovaný.
Svědkové nebo rybáři?
17. 6. 2010
Je dnes těžké říct, že by jeden z těchto modelů (svědecký či rybářský) byl "jediný správný". Misie je nedílnou součástí křesťanské existence. A každé takové působení bude obsahovat v různém poměru prvky oba, každé se bude zakusovat do jiných věr a kultur, ostatně i kultura a náboženství našich prapředků byli tímtéž zakousnuty (1Pt 1,18).