Jdi na obsah Jdi na menu

Michal Vejvoda: Kázání na Mt 21,33-46

28. 6. 2016

 

 

 

Bratři a sestry,
 

slyšeli jsme podobenství o zlých vinařích. Výklad by mohl být jednoduchý: vinice je Boží lid, zlí vinaři jsou farizeové a velekněží, služebníci proroci, syn je Ježíš a hospodář je Bůh. Hospodář farizeům a potažmo Izraeli odejme status Božího lidu, protože odmítli jeho syna a předá ho církvi...tak by to mohlo být, ale...
 

Pak by to nebylo ani tak podobenství, ale nějaká informace a ještě nepříliš prospěšná pro náš život a nepříliš důležitá pro naší současnost. Ale v době, kdy evangelista Matouš tuto „informaci“ zapisuje již problematika farizeů nebyla příliš na pořadu dne, Matouš sám byl žid a jeho spis byl určen primárně žido-křesťanům....něco nám tu nesedí.
 

Co nám tedy toto podobenství má sdělit, co nám má osvětlit... s jakou postavou v něm se můžeme nebo máme ztotožnit?
 

Při bližším pohledů je těch rozměrů a způsobů jakým nás text může oslovit docela mnoho. Vzhledem k tomu, že je určen předně křesťanskému sboru, mohli bychom a měli vidět kritiku určitého způsobu existence, do kterého má církev v dějinách tendenci upadat. Zakonzervuje se a stane se uskupením, které vytváří svá vlastní pravidla a začne žít svým vlastním, autonomním, na Bohu nezávislým životem. Její představitelé si z ní vytvoří svoje živobytí, nástroj k ovládání lidí a hromadění majetku a zapomenou na své skutečné povinnosti. Služebníky je tu pak samotné svědectví Písma, kterému se zpronevěřují, reformátoři a další stateční lidé, kteří na stav věcí poukazují.
 

Další rozměr je širší – podobenství lze vztáhnout na celé lidstvo, které je vlastně tou Hospodinovou vinicí, která mu má přinášet užitek. Lidé, kteří mají jakoukoli moc nad druhými jsou vinaři, kteří mají hospodáři odvádět výnos. Je jedno, jestli je to vládce, manažer, vedoucí nebo majitel činžáku...Každý takový člověk je totiž, ať si to uvědomuje či ne, ať chce nebo nechce, pouze nájemcem či správcem. A tak je s touto mocí spojena o to větší zodpovědnost. I v této rovině najdeme řadu služebníků, kteří se postaví proti zneužívání moci a často za to velmi tvrdě zaplatí.
 

A konečně ještě jeden způsob jak můžeme podobenství pochopit: každý z nás se může v určitých etapách nebo úlohách našich životů stát na jedné straně vinařem – ať už zlým nebo dobrým, služebníkem nebo jen prostou rostlinou révy, která nese či nenese dobré ovoce.
 

Jedno je jisté – jako ti, kdo vyznávají, že patří Kristu jsme voláni k tomu, abychom na všech těchto rovinách těm byli těmi služebníky, kteří upozorňují vinaře na jejich povinnosti vůči hospodáři. Těmi, kteří volají po tom, aby řádně plnili své povinnosti a starali se, aby vinice prospíval a přinášela dobrý výnos. Jsme voláni k tomu, abychom upozorňovali na útlak, nespravedlnost, zastávali se slabých a bezmocných. A to bez ohledu na to, že můžeme být zbiti, či v krajním případě i zabiti.
 

Vinice je tedy obrazem lidu, lidí, „národa“, jejím úkolem je přinášet ovoce a užitek svému hospodáři. Takovému lidu chce pán Bůh odevzdat vinici, kterou odebral zlým vinařům... tedy jim samým, to je Boží království. Vinice, která přináší užitek svému hospodáři, vinice, která plní účel, pro který jí hospodář založil. Vinice, která už nepotřebuje nějaký další článek mezi ní a hospodářem v podobě vinařů, ale rodí hrozny i bez nich. Tím účelem je být obrazem Boží lásky, prostorem milosrdenství, pokoje a spravedlnosti. Žít přímo ve vztahu se svým hospodářem-stvořitelem. Žít s vědomím, že ostatní lidé tu nejsou proto, aby byli našimi nástroji, zdrojem našeho prospěchu, ale že jsme tu jedni pro druhé a všichni dohromady pro Hospodina, který se pro nás v Ježíši Kristu obětoval.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Aleš Wrana - prosba

30. 6. 2016 12:50

Byl by autor tak laskav, ještě si své kázání několikrát přečetl a opravil aspoň ty pravopisné chyby, které brání v porozumění? Snažil jsem se ho číst, ale tohle mě unavovalo. Vždyť pečlivost a zvládnutí jazyka by mělo být úplně základní podmínkou psaní kázání...