Ježíš podle Jaromíra 99 v podání Václava Neckáře
Václav Neckář vydal své první album ve stejném roce, kdy jsem se narodil, a touto cestou se mi poštěstilo navázat v dětství (navždy však jen posluchačský) vztah k bigbítu, vztah, který se pak všelijak pozměňoval (hlavně ještě víc zbigbítovatěl), a od počátku byl oporou proti ničivé síle toho, co považuji za hudební ubohost středního proudu. Neckář během dalších desetiletí zešedivěl, před několika lety prodělal zdravotní komplikaci, která mu nadlouho zabránila zpívat, a kromě toho se svět změnil natolik, že pro zpěváka nezbylo dostatek místa na otevřené scéně, i když má alespoň za sebou zástup věrných...
Co to ale najednou....? 20. září se na serveru Youtube objevil klip "Půlnoční", hudebně doprovázený kapelou Umakart a sborem Brécy. Ve chvíli, kdy tyto řádky píšu (24.9., 00:33 hod.), má písnička za sebou už 4010 shlédnutí. Pěkné číslo! (A to byl jen začátek...) A už se začíná psát o velkém hitu.
Melodie je pěkně mírná, chytlavá, ale ne dotěrná. A obrazová stránka dává jasně na vědomí, že písnička patří do nového českého filmu "Alois Nebel", natočeného podle komiksové trilogie výtvarníka a muzikanta Jaromíra 99 (autora textu písničky a spoluautora hudby) a spisovatele Jaroslava Rudiše (k filmu blíže zde nebo zde). Předloha jako by si řekla o to, aby adaptace kombinovala hraný a animovaný děj. Film měl právě (21.9.) premiéru - v Sudetech, kde se odehrává příběh mlčenlivého železničáře, který zažil odsun Němců, totiž v Jeseníku. A záhy poté (23.9.) se křtil v - tentokrát pražském - divadle Archa jeho soundtrack. Má nadšené ohlasy, víc než ze zdvořilosti, a film byl hned také nominován do soutěže o Oskara za nejlepší zahraniční film. O tom všem a o mnohém dalším se ještě napíšou spousty slov.
Sám však bych chtěl jen připojit malou poznámku o pochybnosti nad rozšířenými tvrzeními o ateistickém Česku. Mluvčí písničky zpívá o své cestě na půlnoční, kde uslyší modlitbu, jež oslovuje Ježíše "Beránku náš". Nečekám od písničky "akt víry" nebo "projev víry" a varuji před tetelením nad křesťanskou tváří písně. Nicméně je to právě tvář, ne pouhá maska, ale není to tvář víry v tom církevním smyslu. Není to samozřejmě ani produkt nevíry - mezi vírou a nevírou ať si rozhodne každý podle sebe, protože jinak se s písničkou mine.
Písnička totiž není ani napodobeninou křesťanských adorací, ač trochu čerpá z jejich tradice. A není to ani vánoční píseň, i když melodie Vánoce láká a její slova mluví o půlnoční. Prosí "Beránka na nebesích" o blízkost, když přijde tma. A má svou myšlenku: "Ježíš na kříři ztrápený občas se usměje na ty, co v zázrak uvěří, na ty co zpívají..." Myšenka není kdovíjakhluboká (což nemíním nijak ve zlém), ale představa usmání ztrápené tváře dává písničce autenticitu a smysl zůstávající i v prázdném kostele, kde "po kříži zbyl jenom stín". O tom, že chvíle stísněnosti, jíž se písnička dotýká, si žádá modlitbu, a právě bez předpisu, se už toho napsalo dost, tentokrát však tu je velmi silný důkaz přesahující hru na křesťany a ateisty.
Jiří Hoblík
Dovětek:
"Oskarové" ambice jsou podle mého přehnané, i když spojení Neckář + nádraží, připomínající Ostře sledované vlaky, k tomu vybízí. Vlaky a nádraží jsou ale patrně Neckářovým osudem (vedle například koní). Což je mimochodem také případ starší a méně známé písničky "Vstávej", v níž zaslechneme: "... Znáš jen z dávnověku trávu, písek / Řeku, hory-doly, stráň." Textař Eduard Krečmar tu krátce parafrázuje vousatý evangelický šlágr "Hory, doly stráně", kdoví jak na to přišel (anebo přeci jen náhoda?), ale povedlo se mu ve srovnání s ním lepší dílko. Možná se mýlím, ale nakonec "Půlnoční" bude nejduchovnější písní, kterou kdy Neckář zpíval, ač jsou v jeho repertoáru díla nikoli bezduchá (připomeňme alespoň album Planetárium).
Nakonec však mne na klipu písničky, která původně byla určena pro kapelu Umakart, překvapuje něco zvláštního. Patrně nezáměrná analogie úsmívání ztrápeného Beránka a usmívání dlouhodobě se uzdravujícího Neckáře. Nic naplat, některé symboly jsou univerzální a dovolují rozmanité variace, jež jim neškodí.
Komentáře
Přehled komentářů
Při poslechu mě napadlo, jestli by beránek, ke kterému se dovolává V. Neckář nemohl být, tentýž beránek, který má 2000 let po Kristově smrti, rozlomit postupně 7 pečetí, vypustit andělé apokalypsy a jezdce smrti, a započít tak Biblickou Apokalypsu?
A za těchto podmínek se možná V. Neckář snaží získat beránkovu milost, aby se dostal mezi vyvolené. Kterých má být, podle Bible, něco kolem 300 000.
A zmíněná tma, z odstavce "až příjde tma", by mohla být tatáž tma, co má přijít s rozlomením 6. pečetě. A ve skutečnosti už i vědci tvrdí, že kolem 21.12. 2012 bude několik dní úplná tma, snad kvůli konstelaci planet a slunce.
Pokud to vážně nastane, tak taky prosím Beránka o to, aby stál při mé rodině.
Alois Nebel
(David daggie Geisler, 28. 9. 2011 11:40)
Alois Nebel - to je fenomén ve světě komiksu! O víkendu zkusíme zajít na to do kina.
http://dagg.blog.cz/1109/fenomen-jmenem-alois-nebel
nechte plaváčka plout
(hrnek, 24. 9. 2011 7:31)
veškerou úctu dlouhodobě se usmívajícímu neckáři, universálnímu to symbolu ostře sledovného cestujícího. at mu da oskar vecny klid.
p.s. film mel premieru o mesic driv
Apokalypsa, zjevení Janovo
(Dawe, 3. 12. 2012 23:49)