Svobodné protestantské stránky

Afrika je příliš velký kontinent s příliš velkým množstvím kultur. Tím spíš se nechci najednou začít tvářit jako afrikanista. Jen jsem se pokusil v roce 2015 shrnout rozmanitá zjištění do pokud možno souvislého obrazu moderních afrických profétií, které působí jako jeden z motorů afrického křesťanství, které zaznamenává dlouhodobý vzestup, ale které je také velmi zvláštní. Zčásti se sice prolíná s evangelikalismem, ale typologicky představuje zvláštní a vnitřně rozmanitou veličinu. Pokud bychom se chtěli ptát, kde v moderní době najdeme proroky v křesťanském smyslu, pak můžeme odpovědět – především v moderních afrických dějinách. Vyčerpávající obraz poskytnout ale nemohu, některá jména jsem vynechal. (Záleží na tom, jaká jednotlivá zkoumání byla podniknuta a jak jsou dostupná.)

K smutnému sedmdesátému výročí

Úvaha pokudmožno religionistická. Nesouvisí se státním svátkem 1.1. a krátce před prezidentiskými volbami je zveřejněna pro případ, že by prezident Zeman nebyl znovu zvolen. Ale že by měla ovlivnit rozhodování voličů, to si opravdu nemyslím...

Opožděná, ale stále aktuální úvaha k takzvané uprchlické krizi, resp. k proměnám mentality a k historickým kořenům těchto proměn.

Počínaje transparentem "Nevěříme v národ" při Národní svatováclavské pouti 2017 ve Staré Boleslavi se rozvíjí polemika proti kardinálu Dukovi. Na tomto místě ale nechceme opakovat jen, co říkají jiní, nýbrž ukázat, jak špatné je kázání, které tam zaznělo. Nechci mluvit katolíkům do jejich věcí, ale tento projev výrazně přesahuje, a to už svým vlastním záměrem, katolické záležitosti.

Seriál: Zapomínaní protestanti, 8. díl

(1. díl: V Česku pozapomínaný evanjelik - Milan Hodža
 2. díl: Evangelický pirát ze 17. století a jeho bárka - Augustin Heřman
 3. díl: Evangelický pistolník - Václav Morávek
 4. díl: Evangelický básník - Vilém Závada
 5. díl: Evangelický vysoký státní úředník – Jiří Sedmík
 6. díl: Evangelický celník a rytíř Christoph Ritschl
 7. díl: Českoněmecký evangelický renesanční básník Theobald Höck)

19. století mi k srdci nikdy nepřirostlo, intuitivně jsem se mu vyhýbal, i když z hlediska vývoje českých náboženských dějin je to období závažné, protože se postupně, zejména v roce 1848 a 1868 uvolňují poměry, které pozvolna směřují k náboženské svobodě. Byla to ale také doba rozmachu podnikání. Do této éry spadá rovněž život a působení Františka Hoblíka, který si v Pardubicích založil tiskárnu, stal se prvním zdejším mladočeským starostou a zejména on se zasloužil o založení místního evangelického sboru. Jeho dům slouží dnes jako fara. Zatímco 2. polovina 20. století znamaná pro českou Evangelickou církev úpadek, 2. polovina 19. století je pro ni (ještě před sjednocením) dobou vzestupu a rozvoje, kdy vznikají evangalické sbory, rozvíjí se spolková a osvětová činnost, a to za podpory vydávaných knih a časopisů. Medailon Františka Hoblíka vznikl na základě rodinných zdrojů, které dnes již k dispozici nemám, a sice roku 1989, kdy také vyšel v příloze Zpráv Klubu přátel Pardubicka (č. 9.-10., roč. XXIV). Zde je zveřejněna jeho mírně upravená verze, která sama ze své podstaty zapadá do seriálu.

 

Úvaha o odluce a o dilematech, které mají své dějiny. Vyšla nedávno tiskem.