Mladší brácha kralické …
Zatímco církevní tisk usiluje o přitažlivost tématickým zesvětšťováním, skutečně duchovní témata dnes člověk nachází spíš ve "světském" periodiku. Totéž lze říct o zeměpisném časopisu National Geographic.
Rád bych naše čtenáře a návštěvníky upozornil na článek Adama Nicholsona, poněkud nešťastně nazvaný na obalu Jak angličtinu ovlivnila Bible. Uvniř pak na stranách 114-115 již nese název Bible krále Jakuba.
Bible krále Jakuba je nesporně nejvlivnější anglický překlad. Tak vlivný, že když si stáhnete jakýkoliv biblický software, zejména když je to freeware, pak si zákonitě stáhnete především King James Version, která bývá na rozdíl od jiných modulů nesmazatelná, a když si kterýkoliv jiný nastavíte jako výchozí, KJV se Vám občas drze vrátí do centra pozornosti sama. Anglofonní svět se jí však nemůže po 400 letech vzdát; i když vychází mnoho nových překladů, bývají to víc či méně přiznané recenze a revize KJV. Jsou-li mé informace správné, poslední výslovně revidovaná KJV vyšla v roce 2001. Je nepochybné, že svůj jazykový prostor ovládla víc, nežli ten svůj její starší bráška, Bible kralická.
Článek začíná podezřele: vliv KJV je demonstrován na činnosti baptistického kazatele, míšence holanďanů a dvou severoamerických etnik, mezi kowboji, což nám trochu připomene historky z probuzeneckcýh kruhů. Přesto jde o celkem seriozní studii o vzniku, okolnostech, funkci a fungování jak tohoto biblického překladu, tak i bible vůbec.
Článek se zabývá i exportem bible prostřednictvím překladu KJV do jiných částí světa s její rozporuplnou recepcí. Již do vínku jí bylo dáno spojení biblického slova s královským majestátem, ale sám panovník, který chtěl prostřednictvím lidového překladu upevnit ideologicky svůj trůn, usiloval o co nejpoctivější, vědecky poctivý překlad (nelitoval prostředků na sestavení tak masivního týmu odborníků různých oborů, třeba i matematiky, jaký se kolem jiného překladu snad nesešel), zároveň čtivý a srozumitelný. Oba zájmy si trochu protiřečily. Protikladné bylo i působení KJV ve světě: byla vnímána jako nástroj moci i zdroj osvobození. Seznámíme se proto i s jejími počátečními porodními bolestmi - od tiskařských zmetků po pomalé sžívání se čtenářů s ní. Po roce 1700 si však své místo našla.
Jako bonus se dozvíme i něco o historii a přítomnosti jamajských rastafariánů, kteří se od křesťanství distancují, a jejich víra by s ním byla opravdu těžko slučitelná I ona však staví na KJV.
Článek je, jak je v NG zvykem, doplněn spoustou velkoplošných obrázků, schémat a diagramů. Některá nás seznámí s evropskou překladatelskou tradicí, jiná s vlivy starších překladů na mladší. Domnívá-li se člověk, že článek bude zajímavý jen pro anglistiku, pak vlivům na jazyk (styl, symbolika, frazeologie) se věnuje jen pár řádků textu a ne moc přehledný panel na stranách 126-127. Z něj však můžeme vytušit, co vše má KJV s kralickou společného. Člověk se jen neubrání pocitu, že zde by bylo méně více. A to proti obrázkům a vizuálním pomůckám nic osobně nemám. Jen mi přijde, že tady to bylo na úkor obsáhlosti textu. Některé ilustrační obrázky jsou prostě třeskutě zbytečné.
Český čtenář, zejména ten evangelický, zvyklý na zdůrazňování rekordních informací o Bibli kralické a českém překladatelském díle vůbec, tu ovšem bude zklamán. Jak se dá bohužel očekávat, ani česká mutace NG o ni neškrtne. Anglický brácha tu svého staršího, českého totálně zapřel. Kéž by se mezi českými autory našel někdo schopný spíchnout něco podobného o kralické (třeba pro SPS).