Nedat písničku "Proč svítí sluníčko" do závorek?
Už od dětství mám z písničky "Proč svítí sluníčko" mrazení v zádech, jako kdyby se mi po nich prohánělo hejno mravenců. Naproti tomu například u písničky "Sluníčko, sluníčko, popojdi maličko" se mi totéž nikdy nestalo. Proč? Byla to ryze má vlastní zkušenost?
Zdá se mi, že tomu tak bylo kvůli obsahu písničky. Ale ani její chytlavost mi není blízká. Možná je nejchytlavější ze všech dětských písniček ve zpěvníku "Buď tobě sláva" (BTS 12), to mi však není pravým kritériem. Tak tedy raději k obsahu:
1. Proč svítí sluníčko po celý den a
v noci hvězdičky proč svítí jen?
To Pán Bůh poručil, On je to naučil,
a ony poslušně svítí na zem.
První sloka si klade otázku, proč ve dne stále svítí sluníčko. Je to otázka, na kterou se ptají i děti, uvádějíce tak dospělé do rozpaků. Přece dětem nebudeme vykládat astronomické teorie, které stejně zná jen pár vyvolených...
A co jim tedy říci? Zato písnička má, jak se zdá, jasno. Pán Bůh poručil a naučil. Jenže to by bylo teoreticky vzato možné říci o lecčem. I o těch mravencích, kteří se mi proháněli po zádech. Proč je sluničko právě sluníčkem a ne balvanem u cesty, proč svítí místo aby si prostě létalo v povětří, to už písnička neprozrazuje. Dětská otázka zůstává bez odpovědi.
Kromě toho je formulace "Pán Bůh poručil" na pováženou. Jako by Bůh byl hlavně anebo jen přikazovatel. A druhá sloka to jen zdůrazňuje a zvýrazňuje:
2. Proč zpívá ptáček a proč tam v háji
fialky do vůní rozkvétají?
To Pán Bůh poručil, On je to naučil,
a ptáček s květinkou poslouchají.
Druhá sloka jen opakuje myšlenku sloky prvé, jen jsme více při zemi. Velmi dobře si tu můžeme místo ptáčka dosadit broučka a vidět, že písnička vlastně čerpá z Karafiáta.
3. Pán Bůh má poslušné hvězdičky rád,
i ptáčky, květinky a celý sad.
S Božími hvězdami i sluncem nad námi
chcem svítit na cestu - a poslouchat
Třetí sloka přináší rozuzlení. Jen mi není logika její první části docela jasná. Písnička začíná sluníčkem, a teď preferuje hvězdičky. A pak se najednou zmiňuje "celý sad", který moc do kontextu nezapadá. (Navíc ve druhé sloce byla řeč o háji.) Alespoň že dovoluje jednoduchý rým?
Takže to, oč vlastně jde, musíme hledat ve druhé části sloky. Písnička opravdu nechce povědět, proč sluníčko a hvězdičky svítí, nýbrž touží dětičky popohnat k poslušnosti a ještě jim podsouvat nadšení, že po poslušnosti touží a že poslouchají, až se z nich kouří.
Ale jen si popravdě přiznejme: kdo by nechtěl spíš děti sebevědomé, které se dokážou porvat v drsném světě? A poslušnost není právě tou nejvhodnější výbavou k naplnění zmíněného účelu. Taková cílová představa rodičovské výchovy mi sice nepřipadá právě nejvhodnější, nicméně nemůžeme podcenit to, že se písnička svým záměrem dostává do napětí s určitým trendem. A je tu i otázka, jaký výchovný záměr s písničkou spojit.
Nepopírám, že za určitého vyladění zbožnosti se některým rodičům písnička líbí a že ji nechají svá dítka ochotně zpívat ve Veverské Bítýšce anebo v Evangelické církvi aušpurského vyznání. Ale to neznamená, že nejsou jiné přístupy. Někteří rodiče si řeknou, no a co, je to JEN pro děti. A zkusme si také představit, že některé děti vyrostou a zaklepou si na čelo, co že to v dětství musely zpívat. Kde je jistota, že písnička jedněm oproti druhým neznechutí víru? Nesnáz této otázky je, že platí i pro ty, kdo církevní půdu opustili, a že se týká vzdálené (ne však irelevantní!) budoucnosti.
Prakticky vzato, pokud jde o osobní stránku věci, nechci vlastnímu potomstvu tuto písničku podstrkávat. A jsem bezradný při představě, že se stanu svědkem něčeho takového z jiné strany. Pokud se písnička někomu líbí, proč bych mu bránil? Ale ať prosím nikdo nevede mé potomstvo k této písničce. Tím se ovšem otázka jedné konkrétní písničky stává otázkou obecnou: jak nespolknout vše, co se mi předloží, a neurazit?
Dovětek:
Celou tuto úvahu mne provází pomyšlení na to, jak nesmírně obtížné je vůbec napsat dětskou písničku. Z leckterých soudobých pokusů jsem spíš zklamán, třeba i z Kašpárka v rohlíku, který mne zaujal jen na první poslech. Oč větší nesnází to pak musí být v evangelickém prostředí... (Zlaté lidovky!)
Jiří Hoblík