Jdi na obsah Jdi na menu

Židé, křesťané, "ghetto" a Benátky

30. 7. 2011

 Starému Shakespearovi se odpustí leccos, vždyť je to klasik. Odpustí se mu i jeho Kupec benátský (1596-1598) a bude se hrát, zhudebňovat či filmovat, ačkoliv je přinejmenším trochu "nekorektní". Sám si nevím rady, zda je projevem dramatikova antisemitismu, nebo rafinovaným trikem, jak nechat k antisemitskému publiku promluvit Shylocka o nespravedlnostech, jimž je jeho národ vystaven. Nevím. Shylokův vynucený křest na "šťastném konci" není rozhodně nic, čemu by mohl upřímný křesťan tleskat.

Blíží se srpen, a už s předstihem (jak je u tohoto časopisu zvykem) jsem našel ve schránce srpnové číslo Dějin a současnosti. Jeho hlavním tématem jsou dnes Benátky. Pokud se zajímáte o dějiny soužití křesťanů a Židů v Evropě, pak mohu vřele doporučit článek Donatella Calabiho (prof. urbánních dějin na IUAV v Benátkách. Překlad Eva Chodějovská), který se Shakespearem inspiroval: Kupci benátští a Shylokové, s podtitulkem "Židé v Benátkách ranného středověku".

Na článku oceňuji zejména jeho věcnou stránku, která je prostá různých klišé, která se i v "odborné literatuře" na dané téma vyskytují. Především nevyznívá jednoznačně v otázce, zda toto soužití bylo dobré nebo špatné, nýbrž zkoumá jak proměnlivost vztahů v dějinách, tak i v různých kruzích určité epochy.

Článek sleduje lidské, geografické, ekonomické i urbánní souvislosti vzniku "ghetta" (pojem se objevil právě v Benátkách a odsud byl přenesen na židovská sídliště po celé Evropě) v kontextu s podobnými benátskými ostrůvky (německý, turecký, řecký, perský …) v tomto obchodnickém městě, zmiňuje i diferencovanost samotné židovské komunity, otevřenost či uzavřenost Ghetta (lépe řečeno Ghett, neboť byla tři), až k jejich zrušení za Napoleona Bonaparte, zrovnoprávnění Židů roku 1818 za rakouské nadvlády a urbánním proměnám v druhé polovině 19. století (asanace i památková péče).

(Jakub Dvořák)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář