Jdi na obsah Jdi na menu

Katolicizace Taizé

(Komunita) Taizé se stává katolickou? Takto, ovšem bez otazníku nazval Christian Modehn svůj příspěvek na německém serveru Publik-Forum.de, uveřejněný s ohledem na to, že se mezi Vánoci a Novým rokem konalo v Berlíně setkání mládeže, na než se mimochodem bratrům podařilo přilákat 28 000 lidí z různých koutů Evropy, zejména z Polska a Ukrajiny (ovšem oproti 100 000 v 90. letech).

Ale věnujme se Modehnově hlavní tezi, která nezní popuzeně, ale spíš zneklidněně. Jako by totiž došlo k posunu ve směřování ekumenické komunity v Taizé od konfesijní rovnováhy, kterou dřívě zosobňoval zakladatel Roger Schutz (1914-2005). Druhý, nynější představený bratr Alois zřejmě nemůže opakovat totéž, těžko to po něm chtít, ale stejně...

Bratr Alois napsal, že chce "římské církvi pomáhat zevnitř, aby se dále rozvíjela."

V závěrečném úseku pod podtitulkem "Žije se tam otevřený katolicismus" pak Modehn píše: 

"Tato pomoc 'zevnitř' může znamenat jediné: Společenství v Taizé se de facto (ne tedy formálmě, de iure) ve svém postoji víry stalo katolickým. Protestantský pastor James Woody ze společenství Oratioire v Paříži říká: 'Jedná se o otevřený katolicismus, proti němuž nemám vůbec nic. Patrně se označuje Taizé jako ekumenická jen navenek, zatímco už dávno se jedná o katolické místo.'

Ve Francii si v těchto dnech teologové připomínají, že Roger Schutz již roku 1972 v domě místního katolického biskupa v Autunu pronesl katolické vyznání víry a tam také se účastnil svatého přijímání. Kardinál Walter Kasper napsal roku 2005: 'Ve svém vědomí Roger Schutz vstoupil do tajemství katolické víry, tak jako někdo, kdo pomalu do něčeho vrůstá. Ale přitom se nerozešel se svým dřívějším přesvědčením.'

Tedy Roger Schutz jako bi-konfesijní křesťan? Možná, ale jeho vnitřní spojení s papežstvím je jednoznačné. Všichni papežové jej vysoce oceňovali. Kardinál Kasper vedl za Rogera Schutze církevní smuteční obřad.

Ekuména v Taizé - to je neprůhledné téma. Možná bude více jasno koncem tohoto roku, kdy se bude konat setkání Taizé v Římě."

 

-jih-

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Olin Kadlec - ekumenismus Taizé

14. 2. 2012 19:04

Podle mne je ložený. Tak to vnímám. Jestli si z toho dokázali mnozí katolíci nabrat mnoho a méně protestantů méně je už věcí osobní žízně. Ale to dílo samo je naddenominační. Já se účastním modliteb Taizé v Praze, je to v katolickém kostele, vede to katolík. Může totéž dělat třeba adventista, úplně stejně, bude-li otevřený způsobu Taizé. Ale prostý fakt je že to vede katolík a ekumenické je to proto, že tento drobný fakt je pro výsledek irelevantní.

Jiří Hoblík - Re: ekumenismus Taizé

16. 2. 2012 2:06

Milý O.K.,

každému přeji dobrou duchovní zkušenost. Netlumočil jsem ale původně německou zprávu kvůli ní, nýbrž kvůli určitým posunům v "centru", k jejichž důsledkům se již ale nelze vyjadřovat, protože by to chtělo bedlivější pozorování přímo na místě. Sám jsem zvědav, jestli se přímo do Taizé někdy podívám, abych mohl porovnat, je to už dvacet let, co jsem tam byl poprvé a zatím naposled.

Anna Glacová - O Taizé a ekumenismu

4. 2. 2012 10:39

Na setkání Taizé ve Vídni (minulé století) jsem křesťanský ekumenismus zahlédla - totiž pořadatelé a moderátoři diskusí (duchovní i laici), které byly konány po hlavních bohoslužbách byli na některých místech protestanté. A i u katolických organizátorů (moji skupinu umístili do kláštera) byla patrná citlivost v tématech. Spíše takové "nakopnutí" mladých na cestu víry v praktickém životě s neomezeným určením následného církevního vývoje a pokud historie - tak kde to mělo dobré ovoce, a nejen rýpání se v chybách - což bych řekla, že bylo dost ojedinělé.
Dále určité předávání morálních zásad, někdy i trochu úsměvných - to když se v noclehárně pro mladé muže objevily dvouhlavé spacáky (někteří pánové a jejich dámy poněkud znevážili hostitele, protože si společné navštěvování v rámci kláštera vyložili dost po svém), následovalo komando laskavých Sester v akci, s kterými jsme se pak setkávali v 6 na modlitbách v kapli nebo při obědě navíc a v jejich každodenní práci - byly to nezapomenutelné zážitky.
Také nám bylo umožněno se setkat se spoustou umění - dostali jsme slevněnou jízdenku a vstupenku - a potkávali řadu lidí ve městě, kteří i přes chaos v metru a obchodech s tímto povzbuzením mladých ve víře sympatizovali, za kasou přidávali do nákupních košíků různé chutné zboží na doplnění erární stravy (po všechny dny jsme totiž měli zajištěné z poplatku ohřáté konzervy fazolí ve výdejním Taizé stanu). Myslím, že to Vídeňany muselo něco stát, a to včetně radnice - a přece se k tomu ekumenickému konání skrze své farnosti, sbory i politiky připojili, přestože bylo právě mezi vánočními svátky, a tedy měli mít nárok na klid, přestože z toho neměli po odečtení nákladů okamžitý ekonomický růst. Sázeli les pro další generace.
Co se týká osobní víry bratrů z Taizé, tato se mi vždy jevila jako spíše katolická s východními prvky - takže pokud je br. Alois podobně katolický, tak to je asi shodné. Škoda by bylo, kdyby se zrušil ten ekumenický přesah na povzbuzení ke křesťanské víře pro následující mladé generace, ať jsou, odkud jsou, ať jdou, kam jdou. Ale to souvisí nejen s vedením Taizé bratrů, ale i i s podporou jednotlivých farností a sborů a s ne/zájmem o praktickou spolupráci a porozumění. Myslím si, že skutečný křesťanský ekumenismus vzniká tam, kde si lidé přestávají hrát jen na vlastním písečku a vidí konkrétní společné cíle, pro které jsou ochotni se osobně i s dalšími nasadit, navzdory důležitosti věroučných témat nebo předsudků. Je otázkou, zda v tom br. Alois dnes cítí takovou podporu, která byla projevována jeho předchůdci.
Taizé ve Vídni bylo dobrým příkladem. Možná, že se to v dnešní době může začít objevovat i v Noci kostelů, kde je zatím u nás vidět spíš jednotlivá prezentace na společné platformě.

Jiří Hoblík - Re: O Taizé a ekumenismu

4. 2. 2012 23:51

Milá A.G. Děkuju za vaše košaté postřehy z vlastních zkušeností. Na taiziánském setkání pro mládež jsem byl naposled, když bylo v Praze, což už je trochu dávno. Ale mám v plánu se do Taizé vypravit, až děti budou větší a pokud si to budu moci dovolit. Je to dost unikátní forma západní spirituality a oslabení konfesních přehrad. A to je to, co na Taizé mě hlavně zajímá - základní obrysy zůstávají, proč by neměly, ale také dochází k posunům - a s těmi nezbývá než se vyrovnat.

Anna Glacová - Re: Re: Ke zpěvům z Taizé

5. 2. 2012 8:36

Chtěla jsem se zeptat, zda nevíte, jestli se Taizé formy provozují i dnes někde v ČCE - třeba ialespoň ve formě zpěvu nějakého pěveckého sboru -docela mne zajímá, jak se s těmi skladbami dnes nakládá po stránce výrazové a doprovodů. V Kostnických jiskrách byl takový sloupek s jednotlivými zpěvy - z toho usuzuji, že ta forma může být někde živě i v protestantských kruzích, v nám okolních sborech se ale nevyskytuje.

Jiří Hoblík - Re: Re: Re: Ke zpěvům z Taizé

5. 2. 2012 14:07

Osobně mám zkušenost s příležitostnými aplikacemi - v klasickém stylu - když to náhodou někoho napadne. To spíš u katolíků se dělají např. taiziánské pobožnosti - a deklaruje se to. Taky záleží na tom, jestli je kde taiziánský zpěvník. Nakonec ale si lze noty a texty sehnat na internetu, zveřejňují je i bratři z Taizé (teď mě napadlo, že by ta komunita se už taky mohla stát unisex). To vše říkám ale po paměti - jinak můžete se ptát a hledat po netu jako já, třeba se něco najde.