Jdi na obsah Jdi na menu

Problém lichvy: lze biblický přístup nějak uvádět do praxe?

Již biblická tradice na několika místech zapovídá lichvu neboli úžeru ([Exodus 22,25; Levitikus 25:36.37; 25:37; Deuteronomium 23,19.20; Ezechiel 18,17). A ve středověku byla křesťanům lichva zakázána. Uvolnění zákazů se později stalo jednou z podmínek tržní ekonomiky, nicméně zůstala řada dílčích otázek (jako je finanční otroctví nebo výše úroků).

19. září se bude konat  na řadě míst v Česku diskuse o lichvě pod názvem Lichva a sociální vyloučení : Zastavíme růst lidské pouště? a bude také možné se jí účastnit pomocí telemostu.

- jih -

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Ondra G. - Biblický přístup?

18. 8. 2012 15:32

Zákaz půjčování na úrok - přístup biblický, nebo starozákonní? V podobenství o hřivnách říká pán služebníkovi, že měl dát jeho peníze směnárníkům, aby si vyzvedl i úrok; nevnímám tam na tom nic nelegálního. U muslimů se mi zdá, že to fungovalo právě starozákonně - cizím dám na úrok, svým bez úroku.

Jakub Dvořák - Lichva a zisk

9. 8. 2012 13:59

Na dané téma jsem jako nejzajímavější dílo četl od le Goffa knihu Peníze a život, která mapuje sociální a morální přerod středověké agrární společnosti v moderní kapitalistickou. Jak těžce se církev (tady bohužel u ekonomicky zaostalého Luthera vykrystalizoval i jeho tzv. antisemitismus) propracovávala k odlišení lichvy a zisku, s čímž se nevyrovnala dodnes!
Nedávno někde na křesťanských serverech doporučoval poučit se od "islámského bankovnictví", kde jsou z náboženských důvodů úroky zapovězeny dosud, což je chrání před krizemi, vyvolanými finančními spekulacemi. Zásada, že "peníze nemohou vyrábět peníze" by se především mohla transformovat do ranně novověkého morálního problému, kdy je zisk oprávněný a kdy už neoprávněný, a hlavně nepůjčovat (si) tam, kde není naděje na návrat. Když se naši starší na mém bývalém sboru zeptali pokladníka sousedního, který si napůjčoval peníze a pustili se do horečnatého budování církevních budov, z čeho to zaplatí, dostali odpověď, že je to jedno, "hlavně že je vůle něco dělat, on už to někdo zaplatí". I nám tehdy radili, že máme rozjet stavbu s malým rozpočtem, postupně ho navýšit. JJ sice bude prskat, aleve štychu nás nenechají. S láskou vzpomínám na naše starší, že jsem se s nimi o to nemusel hádat, sami nemorálnost takových postupů odhalili. Zkrátka divoké půjčky nejsou cizí ani evangelíkům!