Jdi na obsah Jdi na menu

Citace z křesťanských diskusních fór

7. 1. 2012

 

1) "Já jsem se setkal i s lidmi, kteří mají psychická traumata z ČCE. Na jedné straně se ČCE tváří velmi otevřeně, přátelsky. Na straně druhé je v ní tolik nesnášenlivosti, soběstřednosti. Kolikrát člověk slyší - "on je z nás, on není z nás", není poněkud podivné, když se probírá tzv. evangelická identita, na místo křesťanské identity. Co je zvykem, co není zvykem, kdo je obrácený, kdo není. Ti kdo nejvíce citují bibli, mají nejzbožnější fasádu, ti jsou nejhorší. A kdo má opravdový problém, ten je sám, pro druhé je problémem. Příliš často jsem se setkal s lidmi, kteří, když se dostali do svízelné životní situace, raději z církve odešli, aby unikli klepům, pomluvám, zbožným frázím. To je kořenem krize ČCE a jiných církví. Má strach sama o sebe a lidi kolem ní ji příliš často nezajímají. A když ano, tak příliš často jako možní příjemci její teologie a tradice, která dnes nikoho kolem nás nezajímá. Čest výjimkám, které to ale nezachrání. Církev jakoby si nevšímala, že máme dvě uši k naslouchání a jen jedna ústa k mluvení." (viz zde) (Evangnet 17.1.2011)

2) "Církev vypotřebovává finance i energii na spoustu věcí, které jsou užitečné nebo užitečné jen do jisté míry, otázka je, zda se církev nestala místy při dobrých počátečních záměrech pouze služkou státu nebo něčeho, co fungovalo skvěle před 20 lety… Když z toho prostě postupně vyprchává evangelium, radost, postupně se někde z toho stává, jak zaměstnat členy církve, aby mohli pracovat v klidu a teple zaběhané organizace bez nějakých větších námah…církev se tak paradoxně přes pomoc společnosti od ní v podstatě občas může dosti vzdalovat, protože se z ní stává ten nadřazený a z obyč. lidí jsou klienti různých služeb…Je otázka, zda by to Kristus dnes také takto činil…" (viz zde)  (Evangnet 7.1.2012)

3) "Vůbec se nedivím návrhům, aby si faráři vyzkoušeli skutečný život ostatních lidí, kteří také mají nízké platy a živí z toho rodiny a navíc se ve svém volnu často věnují sboru. Bohužel vím v církvi o velké spoustě případů, kterými jsou takové návrhy podtrhovány. V nedávné době jsem se setkal s požadavky některých farářů, kteří vznáší na sbory požadavky, které považuji za hranicí slušnosti. Např. vybudovat ve služebním bytě krb, požadovat po maličkém sboru služební auto, rekonstruovat sborové prostory pro uskutečňování svých zájmů nebo koníčků svých dětí atp. (srv. zde) (Evangnet 7.1.2012)

4) "Jistě NATO a EU patří k těm dobrý věcem, které nás potkay, ale návrh stanoviska synodní rady je nekritickou agitkou podobnou z dob před rokem 1989. Je to rovněž nepochopením základních demokratických a ekonomických principů moderní doby. Doufám, že při vychvalování EU si synodní rada udělala analýzu, jak ekonomika v EU funguje (kdo může své zemědělce dotovat, kdo kolik může vyrobit cukru) a že si nechala vysvětlit od právníka např. článek 48 blahořečené Lisabonské smlouvy. Naši chválu si zaslouží někdo jiný než EU, to by asi představitelé křesťanské církve měli vědět. Církev by se takovýmto způsobem ke světským projektům vyjadřovat vůbec neměla, nebo jsme snad mormoni s jejich 12. článkem víry?" (srv. zde) (Evangnet 17.1.2012)

5) "Vždyť EU mluví do všeho a dost často jsou to velmi odborné "lékařské pindy" slovy Drvoštěpa z Lotranda nebo vysloveně věci, z kterých se chce člověku zvracet. Prostě o tom, jak je vše krásné, no problem, hlavně aby v tom méně podvolném Česku (a Moravě :-))si to nedělali moc po svém - např. v oblasti přizpůsobování školství se nás to přímo bytostně dotýká - praktické školy, bez které se náš pěstounský syn prostě neobejde, mají být velmi omezeny, aniž by ovšem vznikly skutečně slušná místa s asistencí inkluzivní pro tyto pěstounské deprivované děti na ZŚ. Důsledkem bude, že našemu dítěti se bude opět nadávat do sběratele pětek aj., protože školu,která je pro tyto děti uzpůsobená, v rámci rovných práv zavřou. Když jsem psala ministrovi Dobešovi, stručně co to je za hovadinu a že ať kouká napřed ta místa pro postižené děti na ZŠ udělat včetně asistence a pokud to bude přes 30 km tak i s dopravou, poněvadž tyto děti se neumí pohybovat samostatně a jak se tam dostanou - a teprve ať následně něco ruší, lakonicky mi odpověděl, že on to jaksi nemá na starost, že to kraje - protože v EU je to tak obvyklé. ovšem na ministerské nařízení,to už jaksi nedodal.(V Holandsku se tyto systémy ruší, protože jde vidět, že pokud škola integrovat nemá zájem a má to povinně, tak to nejvíc odnášejí ty děti. Nic proti inkluzi, která, když je dobrovolná a je o to na všech stranách zájem, tak to je pro ty děti prospěšné.) " (srv. zde) (Evangnet 19.1.2012)

6) "1) Zatratil pohrdání ostatními a představu, že daná církev je jediná pravá, 2) že její věrouky jsou "jedinou zjevenou pravdou" a 3) že její výklad morálních zásad a pravidel je jedinou správnou morálkou a kdo jim nevyhovuje, je v "Boží nepřízni". 4) Zavedl systém, při kterém by bylo možno odborně a nestranně podrobovat jednotlivé věrouky diskuzi a systém, který by umožnil nové pohledy a argumenty postupně začleňovat do oficiální věrouky. 5) Zavedl poctivé pravdivé a úplné informavání věřicích o majetkové a finanční situaci církve - nebo alespoň zajistit bezproblémový přístup k těmto informacím. 6 ) Tam, kde to není, zavedl (a vyvíjel!) jasně stanovené podmínky pro kariérní postup a možnost kontroly kterýmkoliv věřícím jejich nestranného uplatňování. 7) Umožnil stálý rozvoj osobnosti - získáváním nových pohledů, názorů a zkušeností konfrontací při střetech s různými životními dilematy a situacemi - nikoliv prováděním rutinních postupů." (Anketní otázka, co byste změnili v církvi, kdybyste měli možnost ji reformovat, v elektronickém dotazníku "Potřebují církve v ČR reformovat?" z 19. 06. 2011 - 17. 07. 2011 )

7) "Jinak - z mých nedlouhých zkušeností konventuála a presbytera se dá vypozorovat poměrně brzy, že současná církev ČCE i přes svou demokratičnost používá ve svém vedení dost metod, které se nesrovnávají se slovem čestnost. (Jsou ale i čestní jedinci, těm tohle nepatří.) Ono stačí, když se nějaké jednání zatajní nebo když se zařadí těsně před obědní pauzu, když se dá na výběr direktivně z jediné možnosti, když se hrajou naoko různá divadla atd…Pokud si čestnost zařadíme až někam hodně hluboko, zbývá velký manévrovací prostor pro uplatňování moci, a to i když vytváříme navenek velmi laskavý dojem." (srv. zde) (Evangnet 11.6.2012). Dlužno doplnit, že na celý příspěvek se ozval jistý kazatel se snahou psychologizovat profil přispěvatelky (jako by měla psychické potíže) a doplnil obligátní odkaz k ježíšovskému (ale u evangelíků často dezinterpretovanému) úsloví o "házení kamením".

8) "Pohádka o restitucích"

Přestože se restitučním pohádkám naši nejznámější sběratelé vyhýbali, na konci 18. stoleti se těšily značné oblibě. Dochovalo se nám jich několik, přičemž je třeba předpokládat, že existovaly ve více verzích; vybral jsem jednu z katolického Příbramska (za ostrý protievangelický postoj se omlouvám, ale v pojosefínské době byla ekuména ještě na houbách).
To šel jednou kardinál za Kalouskem pro restituce. Potká ho synodní senior a hned se ptá: - Kampak, kardinále? - Za Kalouskem pro restituce, povídá kardinál. - Vezmi mě s sebou, prosí senior. Nebudu chtít víc než pět procent. - Kdepak, povídá kardinál. Když jsem šel na odpustky, tak jsi nechtěl. - To jsem měl rýmu, řekl synodní. A jestli mě nevezmeš, všude napíšu, že jste církev sobecká a hrabivá a že jste nám spálili Husa. Co měl kardinál dělat? Domluvili se na čtyřech a půl procentech toho, co dostane, a šli spolu dál.
(Nebudu vás unavovat dalším pokračováním těchto setkání. V této verzi pohádky je jich ještě šest. Pokračujme tam, kde šli spolu za Kalouskem všichni.)
Jak jdou dál, za keřem číhal Sobotka. Vystrčil jen hlavu a ptá se: Kampak vy všichní? - Pro restituce za Kalouskem. - A máte dost velké pytle? A rozdělíte se spravedlivě? Ještě chvíli se vyptával, pak se rozloučil a běžel zkratkou přes les do Kalouskova zámku. Kalouska vyhodil a sám si vlezl za jeho stůl.
Za chvilku dorazili restitučníci před zámek. Chvilku se dohadovali, nakonec poslali dovnitř samotného kardinála a nachystali si pytle a truhly. Kardinál vešel dovnitř a povídá: Kalousku, jsem tu pro restituce. - Jen pojď dál, zval ho Sobotka tenkým hláskem. Ale kardinál se polekal: Cože mluvíš tak slušně, Kalousku? - To abych snáz proklouz do nebe, říká Sobotka. Ale jak otočil hlavu, lekl se kardinál znovu: Kam jsi dal vlasy, Kalousku? - Připravuju se na kněžství, abych mohl lépe sloužit Římu, odpověděl medovým hlasem Sobotka a rozepnul si pásek u kalhot. - Ale proč si rozepínáš pásek? divil se kardinál. - To abych na vás mohl vystrčit zadek, zasmál se Sobotka, vystrčil na kardinála zadek a vyhodil ho ven.
Venku hned začali všichni křičet, aby dostali svůj díl. Podělím vás všechny stejně, povídá kardinál a - vystrčil na ně zadek. Pak jim vypověděl, jak nahoře pochodil. A tu se jeden restitučník rozzlobil, že měl dostat jen dvě a čtvrt procenta a kardinál na něj vystrčil zadek celý. Přidali se k němu další, pohádali se a pobili a od té doby se u nás katolíci s těmi ostatními nemají rádi. Zvonec a konec.

Možná se vám zdá tato pohádka drsná. Ale nepřejte si slyšet tu z Valašska, jak šli úspěšní restitučníci zpátky a potkal je Pán Ježíš se svatým Petrem. Je to jediná lidová pohádka u nás, kde tato dvojice mluví nevybraným jazykem." ("šesták, Evangnet, 2.9.2012, zde)

9) K prohlášení synodní rady z konce listopadu 2012

"Když se důsledky politiky této vlády statisíce lidí propadají do chudoby, nebezpečné to zřejmě není. Naopak klidně si ČCE vezme ještě držhubné od katolické církve v rámci velkého daru. Když se lidé nespravedlivě ocitají v dluhových pastech, církev mlčí. Když se vystěhovávají někteří lidé (většinou kvůli barvě pleti) na předražené ubytovny s úplavicí, jeden odporný pokoj pro rodinu za 17.000, nikdo nic neřekne (myslím veřejně, aspoň že ten Mikuláš Vymětal tam jezdí a něco s tím dělá). Když jeden z ústavních soudců mluví o těch vašich slavných "na okraji" s výrazy "lehkoživkové" nebo "pijavice", na dno jsme zřejmě ještě nedospěli. Naopak, sama ČCE také najímá otroky na neplacenou práci, ať už některé sbory nebo diakonie. Že jde o porušování Listiny základních práv a svobod nikoho nezajímá. Ještě štěstí že má česká společnost tak bystrozrakou SR, která v nejdůležitější chvíli varuje před nebezpečím komunismu. Ano, v této době, s dnešními - úplně jinými - nebezpečími, je to tak směšné, že už mě to ani nerozčililo, jen potvrdilo, že mé rozhodnutí opustit evangelické ghetto, bylo správné. Když se v Německu dostával k moci Hitler, sledovaly tajné služby Československa pořád Vídeň, protože strach z návratu Rakouska-Uherska byl mnohonásobně větší. Koukám, že se v českém myšlení a zbrojení nazpět nic nezměnilo." (Čůza lesní na FCB 2.12.2012, zde)

10) K reakci faráře Sedláška na prohlášení synodní rady 

Chtěl bych reagovat na Poděkování br. Sedláčka synodní radě. Je to skutečně vyjádření loajálního zaměstnance SR. Proto chci jen krátce reagovat, protože delší reakce by byla ztrátou času. Naše společnost je rozdělena na dvě skupiny. Na skupinu lidí, které současný režím vládnutí s mafiemi a kmotry nevadí. To pro ně není důvod, proti čemu by měli protestovat.Možná jim z toho plynou i jisté výhody. Pak je tu větší skupina lidí, na které denně dopadají exekuce, ztráta zaměstnání nebo jsou zdravotně postiženi. Z této skupiny jistá část volila komunisty, buď z naivity, že jsou schopni jejich problémy vyřešit nebo čisté jako protest vůči praktikám současné garnitury. Problémy a postoje lidí v těchto skupinách je jistě složitější, já jsem je zúžil jen na tuto obecnou problematiku. Osobně bych komunisty nevolil z žádných pohnutek. Nevěřím, že by jejich ideologie vedla k něčemu lepšímu než je současný systém. Ale i když by volby vyhráli, tak se jich neděsím, protože nemají možnost provést nic, co tu bylo v minulosti. Velkého bratra za zády nemají a náš stát je součástí NATO a EU, což dostatečně zabezpečuje demokratický vývoj v naší zemi. Proto vyjádření D. Sedláčka chápu jen jako loajální postoj vůči SR, protože si myslím, že je inteligentní člověk a ví, že u nás se tohle prostě opakovat nemůže. Dnes může u nás každý studovat VŠ, pokud má dostatečné finanční prostředky. Dnes může bydlet bez strachu, že přijde o střechu nad hlavou, když má dostatečné finanční prostředky. No nebudu vyjmenovávat, co dnešního člověka ohrožuje. To ví každý sociálně cítící člověk. Ale prosím, řekněte mi, proč toho poslance chtějí nechat trestně stíhat, když tak oddaně hlasoval?? (Rostislav Kučera na Evangnetu 7.12.2012, zde)

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Jakub Dvořák - ad cit. 3)

7. 1. 2012 20:00

Ten příspěvek, který navíc značně kopíruje předchozí od sestry Glancové, mě zaujal. Ale jsem v tom mírně schizofrenní. Že si mnoho bývalých kolegů dokáže zařídit na farách pěkný život, to vím. Připadám si však nyní trochu jako advocatus diabolii, budu-li oběma evangnetovým debatérům oponovat:
a) Ať už se ke své práci duchovenstvo staví tak či onak poctivě či nepoctivě, práce to je. Dělat "normální práci", co to je? Každá člověka něčím znevýhodňuje, dává mu zas všelijaké výhody. Chodit do fabriky jako za bolševika, a všichni stejně, udělat fabriku i ze zemědělství a kultury, to je blud. Faráři, s tím souhlasím, by se ovšem neměli zabarikádovávat na svých farách a ve svém světě. Jestli je farář poctivý nebo vyčůraný, to žádné systémové opatření nezajistí. To musí ohlídat dohled starších a častější fizitace seniorátních výborů. Také musí skončit vzájemné krytí nešvarů mezi některými faráři.
b) Anonym "Filip" vyčítá farářům, věnují-li se víc svým rodinám než sborům. Naopak lidé od farářů čekají, že se rodině nebude farář věnovat vůbec. Obojí je chyba. Farář nesmí kvůli rodině zanedbávat sbor, ale ani rodinu kvůli sboru. Sbor rozhodně nemůže čekat, že mu bude farář věnovat 24 hodin denně, a někteří bratří by to měli přestat předstírat. Naopak začne-li farář kvůli svým libůstkám flákat práci, je to chyba, a měl by z taláru vyhučet, ne jen přejít na jiný sbor. Dělá-li to, či dokonce své libůstky prohlašuje za součást své práce, dokazuje, že se Boha nebojí.
c) Rozpaky mám z toho, když ono "Filip" vyčítá farářům, nechávají-li si fary upravovat pro své koníčky nebo koníčky členů své rodiny. Ano, děje-li se to, je to hrůza. Ale je to také důsledek toho, že musí ať chce nebo nechce faru obývat. Kdyby byl ve svém, udělal by si to ve svém, a za své. Ve služebním se musí pochopitelně domluvit s vlastníkem, reprezentovaným staršími, a to i v případě, že by si úpravy hradil ze svého. O spoutanosti farou jsem psal samostatný příspěvek v http://www.svobodne.estranky.cz/clanky/pomery-v-cirkvi/faru-na-farare-.html.
Problematické pracovněprávní postavení duchovních reflektuji v http://www.svobodne.estranky.cz/clanky/pomery-v-cirkvi/paradoxy-pracovne-pravniho-postaveni-farare.html.

David daggie Geisler - Re: ad cit. 3)

7. 1. 2012 20:07

Nic proti farářům. Nikdy jsem nebyl zaměstnancem státem registrované církve. Jsem ale už delší dobu státem financované církevní neziskovky. Tedy financované systémem projektů. Zajímalo by mě, jestli by byl schopen farář jakékoli církve fungovat třeba několik let na 1/2 úvazek a na pracovní poměr na dobu určitou v církvi a na 1/2 úvazek někde jinde (např. ve školství). A mít u toho ženu a 4 dospívající děti. Takhle nějak to fungovalo (nebo i funguje) v církevních neziskovkách. A přežili jsme to...

Jakub Dvořák - Re: Re: ad cit. 3)

7. 1. 2012 20:34

Já tak fungoval 10 let. Pravda, dospívající bylo jen mé starší dítě, druhé bylo předškolní. Víc než ty dvě nemám.

Jiří Hoblík - Re: ad cit. 3)

7. 1. 2012 20:26

Jakube, činíš veskrze správně, že oponuješ. Sice mají úryvky smůlu, že jsou vytrženy ze souvislosti, mají kromě toho za sebou nějaké jednotlivé zkušenosti, které nelze zcela zobecňovat - a taky se nevyjadřují dost exaktně, takže bych je nebral zcela za slovo.

Ale chtěl jsem dodat jednu věc - duchovenská služba je realizace poslání - a osobní záliby musejí na sto honů dál. Pokud farářovým hobby není bible, měl by uvažovat, co s tím, popřípadě - v horším případě jestli není na špatné adrese.

Jakub Dvořák - Re: Re: ad cit. 3)

7. 1. 2012 20:37

Prvého jsem se vědom, proti druhému nic nemám, snad jen, že i farář s posláním nějaký relax mít musí. Je to jen člověk. Ale chci zmínit i stránky farářovy služby, které ty příspěvky pomíjejí.

Anna Glacová - Re: ad cit. 3)

7. 1. 2012 23:25

Na vysvětlení toho půlúvazku - pokud církev nebude dotovaná státem (což bych uvítala jako ozdravný proces, ovšem vypadá to na jiné řešení) pak menší sbory celý úvazek nezaplatí, ale při snaze by tu půlku snad dohromady daly. Učilo by je to větší odpovědnosti.
Faráři by si tu druhou, třetí půlku vydělali nějak běžně, také by je to učilo větší odpovědnosti, a také by je to přirozeně srovnávalo v případě, že mají k realitě poněkud dále. Navíc kritika ze strany nevěřících, že na nich parazitujeme, by odpadla. Sbor i celou církev by to mohlo motivovat k tomu, aby něco zajišťovali i laici a nejen jsme byli v postoji, že když to nedělá farář, tak to není, či je méněcenné apod.
Dohled starších ani vizitace seniorátních výborů, v případě, že to moc nefunguje, je celkem nanic. Při farářské tlačence nevzniká nic dobrého.
Když ze seniorátního výboru přišel návrh, co by měl všechno dělat farář v druhé části úvazku k tomu, co jsme byli jako sbor schopni vymyslet my, tak mi to dohromady připadlo značně srandovní a přitažené za vlasy. Hlavně, abychom si ho/ji nějak pojistili, aby nám někam nezaběhl/a...aby se neřeklo, že pracuje málo, aby se využil všechen volný čas...
Já jsem ráda, když se farář/ka stará nejdříve o rodinu, pak má třeba i nějaký zájem (protože se s ním může dát bavit i o něčem jiném než o Heideggerovi - běžný člověk má dnes problém si vzpomenout řádně i na to, kdo to byl Čapek - natož Heidegger), ale když se neuzavírá před lidmi do nějaké jen jemu přijatelné skupiny několika oblíbených na podobné úrovni. To už se ale někdy ovlivnit moc nedá. Pokud jdou na faráře hlavně velmi chytří introverti, tak už je na některé problémy i zaděláno pouze okolnostmi.
Na druhou stranu si myslím, že staršovstvo není od toho, aby řešilo, co farář pracovně dělá ve svém volnu a aby tvrdilo, že když někdo nedělá jen sbor, že je špatný farář, protože se nám (myšleno navíc ti druzí bratři a sestry) málo věnuje. Staršovstvo by mělo dát svému faráři časovou svobodu (ať si dělá úvazků kolik chce, pokud u nás udělá minimální základ) a podporovat ho v tom, co dělá rád. Myslím, že když se lidé ve sboru vzájemně podporují, tak že se to Kristovo evangelium lépe realizuje.
Nakonec - u jedné farářky jsem se setkala s kázáním,které neslo zvěst o tom, že farář je tu, aby pomohl vyslat lidi sboru do jejich okolí. Aby on jim pomáhal k tomu, aby oni nesli evangelium i do míst, kam on se nedostane atd. Aby je k tomu úkolu povzbuzoval a nejen znejisťoval. Aby se s nimi modlil. Měla jsem pocit, že tato paní farářka má Bibli nejen prostudovanou, ale že z ní vybrala nějak jinak. Prostě prakticky, s láskou a k nějakému účelu a nejen k nějakému vymezování se. (Neumím to nějak definovat, ale byla jsem ráda, že takoví faráři také existují, i když se nakonec do našeho sboru nedostala.) Tohle - máte pravdu - žádné opatření typu půlúvazek někde mimo církev nevyřeší. to je na každém člověku, jakým způsobem svou víru a své znalosti z Bible a o křesťanství uplatňuje.

David daggie Geisler - Re: Re: ad cit. 3)

8. 1. 2012 16:47

no...hlavně aby v ČCE někoho "nenapadlo", aby členové sboru platili desátky. A nebyráběl za tímto účelem nějaké "desátkové učení" a ne-patřičnými biblickými citacemi. Jako v menších - státem neplacených - evangelikálních církvích. Nebo jak je neblahým zvykem v USA.

To už by bylo fakt moc...

Jiří Hoblík - Re: Re: Re: ad cit. 3)

8. 1. 2012 17:15

Toho bych se nebál. Evangelická církev je kombinací úřednosti a codůmdalosti - a z toho se desátky nevykřešou, protože by to na synodu neprošlo.

Jakub Dvořák - Re: Re: Re: ad cit. 3)

8. 1. 2012 17:25

Tak náš farář to třeba prosazuje a prý i praktikuje. Mě by to zrujnovalo, já dám horkotěžko dohromady 1% na salár + sbírky a jiné bohulibé říspěvky. Dopručovaných 5% mi přijde jako pokus chtít po čím dál méně lidech čím dál více peněz.
Desátek je agrární obyčej (každý 10. snop), z dob předmonetárních. Těžko to aplikovat na dnešní poměry. Myslím, že by se měli ve sboru angažovat všichni, ne jen pár. Podle průměrných příjmů by pak i sbory s malou členskou základnou musely hospodařit při 1% saláru a sbírkách s docela slušnými sumami.
Z jedné strany je třeba říct, že by si každý měl položit otázku "co mohu pro sbor udělat" (2Ko 9,7; 8,13-14), na druhou stranu musí sbor a jeho život lidem skutečně něco dávat, tdy ne jen tak něco, ale vskutku slovo boží do jehjich života.

Anna Glacová - Re: Re: Re: Re: ad cit. 3)

8. 1. 2012 19:44

Mně se zvyk biblických desátků docela líbí (deuteronomium 14), ale vůbec z něj nevidím způsob, jak by se měla zabezpečovat církev, nebo nějaké evangelikální praktiky -
důvodem tam je, aby měli lidé bázeň před Hospodinem - desátek nespočíval v přinášení peněz a zabezpečování chodu chrámu a kněží, ale za stříbro se kupovaly potraviny, víno, granátová jabka - mňam - (spíš mi to připadá, že se tím možná zlehka inspirovala Pivní církev, i když ti jsou o dost střídmější) A všechno se muselo sníst před Hospodinem na posezení - žádné zásoby na různé účty. A spolu s lévijcem (farářem), chudými, sluhy (spolupracovníky) atd. To by byla pařba...
Na strukturu církve by bohužel nic moc nezbylo :-)

Jiří Hoblík - Re: Re: Re: Re: Re: ad cit. 3)

8. 1. 2012 19:57

Ad Jakub: z jednotlivosti se obecnost vždy neudělá; a znal jsem případy desátků, které činily lidi (vzhledem k jejich nevalné movitosti) nešťastnými

Ad Anna G.: biblické desátky byly sociální institucí, dobře že byly pravidelné (jeden evangelík, hrdý na svou pravicovost, horlil nedávno za to, aby člověk na řešení sociálních problémů přispíval čistě podle své vůle - to by to dopadlo, kdyby na to došlo), zato udělat z desátků církevní povinnost - to už bych měl po ruce dostatečný důvod k vystoupení z ČCE, protože to by byla jen eskalace vlastní snahy o prázdné sebeudržení. Jinak sám bych přispíval víc než přispívám, i když by to nic závratného nebylo - kdybych byl přesvědčen, že mi to opravdu za to stojí, což nejsem.

Anna Glacová - Re: Re: Re: Re: Re: Re: ad cit. 3)

8. 1. 2012 20:44

S tím s Vámi souhlasím, že by desátky v církvi být neměly - jednak by to někoho ruinovalo, a jednak by to udržovalo nějaké věci, jejichž řešením třeba bude to, že na ně nebude peněz.
Ty evangelikální desátky beztak řeší většinou zase strukturu církve - což se mi vzhledem ke starozákonní argumentaci nikdy nezdálo, protože tam se to využívalo na něco jiného.
Také mám otázku, jestli ten 5 procentní salár pro někoho, kdo nemá ke sboru takový vztah, také není trochu moc mu to připomínat a zlehka ho tím v předsváteční době rozčilovat. Ale zase je dobře, když člověk sboru dar dát může, jsou lidi, kteří dávají i bez povinnosti i víc, než salár, protože jsou za sbor rádi.

David daggie Geisler - Re: desátky

9. 1. 2012 8:49

Mno... pro pořádek: když chtějí dodržovat desátek a inspirují se v době po Kristově smrti a vzkříšení přikázáním Mojžíšova zákona, tak to se můžou dát rovnou obřezat. A potom už mohou přistoupit k úplně něčemu zcela jinému, že?!

Ale koneckonců o tom hodně (a vhodně) mluví Pavel v listu Římanům a Galatským.

Anna Glacová - Re: Re: desátky

9. 1. 2012 10:49

Koho máte na mysli? Evangelikály? Já myslím, že oni tím starým zákonem argumentují proto, aby z něj vybrali pro svou církev nějakou část příjmu, tak jako my vybíráme salár - ten je doporučen poloviční. To bychom se podle Vás měli nechat polovičně obřezat? Nerozumím té poznámce.
Ale s tím starozákonním využitím toho desátku to myslím má společného jen to, pokud něco z těch příspěvků čce či evangelikálů jde na charitní účely.

David daggie Geisler - Re: desátky

9. 1. 2012 11:25

Omlouvám se, to byl trochu drsný sarkasmus. Žil jsem 15 let v evangelikálním prostředí. Takže jsem slyšel a četl ty biblické "argumentace", jimiž byly desátky a jejich vybírání zdůvodňovány. A mnohdy to byly argumenty od teologicky vzdělaných osob - byť to byli absolventi ETS v Praze.

Inu... účel světil prostředky. Ale biblista by zaplakal. A křesťan s citem pro spravedlnost taky.