Bible21 a předběžná úvaha o ní
Do rozpracované Nové Bible kralické jsem nahlédl víckrát ze zvědavosti, když už je k dispozici v elektronické verzi, a překlad celé řady míst ve mně vyvolal spontánní zděšení. Nyní je dílo dokonáno a dostalo nové jméno Bible21, které připomíná označení počítačové aplikace a které nemusí už vyvolávat podiv nad tím, co vůbec má společného s Kralickými (skutečnou novou Bibli kralickou naopak alespoň zčásti vydávali v předrevoluční éře B. Pípal a B. B. Bašus). Jde o dílo vzniklé do značné míry v nadšenectví na koleně, dokážu si představit onu snahu, jakož i to, že překladatelská aktivita naplňovala zúčastněné smyslem. Ale dílo jako takové mne uvádí do rozpaků. Jak je brát vážně, když se přitom cítím jako na překážkové dráze téměř nekonečné, na níž jeden neví, co jej postraší za rohem, a druhý, jak se na překlad spolehnout.
Cíl překladatelů vyhlíží ambiciózně: sladit věrnost originálu s moderní češtinou. Ale z pochval recenzi nesložíte, a tím spíše ne důkladně kritickou úvahu, která by byla přiměřená svému předmětu a také svědomí uvažujícího. Jak ale vypočítat všechny nedostatky? Sepsat je všechny? To by vydalo na měsíce práce. Kdo by si to mohl dovolit? A dosáhl by tím nápravy?
Zde se omezíme alespoň na příklad – konkrétně na prvních deset veršů 1. kapitoly knihy Jeremjáš. Na tomto vzorku si můžeme ukázat nejen chyby a nedostatky, nýbrž také jejich kumulaci, i když jejich závažnost je různá. Ve v. 1 je adekvátnější „v zemi“, nikoli „v kraji“; překlad v. 2 zahlazuje vícevrstevnou větnou strukturu a formulace „stalo se mu slovo Hospodinovo“ by rozhodně byla přesnější než „dostal slovo Hospodinovo“ (zde dochází k zásadní změněně podmětu, jakož i mnohde jinde v podobných případech); ve v. 3 obrat „a to pokračovalo“ neodpovídá hebrejskému znění ani jeho smyslu; slovní spojení „během vlády“ vkládá do textu dílčí interpretaci ve srovnání s přesnějším překladem „za dnů / v době“; ve v. 5 „zformoval“ je sice pochopitelný, ale formalistní výraz, který asociuje spíš „dát formu“ než tvůrčí akt; „národům učinil jsem tě prorokem“ je syntaktický paskvil a hebrejské sloveso ve větě ve skutečnosti odpovídá českému „dát“ ve smyslu „ustanovit“; ve v. 6 má být »Pane / Panovníku“, nikoli „Pane můj“ a dále „mladík / chlapec“, nikoli „dítě“; příslovce „ještě“ ve v. 6 a 7 je zbytečný přídavek, protože se mluví o Jeremjášově společenském statusu (jako mladíka), ne o jeho nedostatečném věku; ve v. 7–10 jsou přímé řeči, jejichž mluvčím je Hospodin, v hebrejštině poetické, nikoli prozaické; ve v. 7 je pro slovesa přiměřenější budoucí čas oznamovacího způsobu než užitý způsob rozkazovací; v hebrejském znění v. 8 je ustálený obrat, který se má vzhledem k tomu překládat jako „(toto je) výrok Hospodinův“ a nikoli „praví Hospodin“; ve v. 10 je na slovu den v originálu očividný důraz: „v tento den / tohoto dne“ (užité slovo „dnes“ je slabé). Podobně bychom mohli postupovat dále a dále, nyní ale zůstaňme u předběžné úvahy, která může vybídnout k další diskusi a také se nabízet doplnění a modifikacím.
Na Zelený čtvrtek, 9. dubna tohoto roku byla v mediální kampani Bible21 veřejně představena. V této souvislosti bych rád upozornil na dvojí reakci. Mezi ohlasy čtenářů nejvýrazněji zaznívala chvála na čtivost. Je to pochopitelné, čtenář neznající jazyky originálu se spíše bude řídit čtivostí, ale vnitřní stránku překladu tím nevyjádří. Dal by se přesvědčit obsáhlejším pojednáním o slabosti překladu?
Česká biskupská konference vydala téhož dne oficiální prohlášení, obsahující konkrétní postřehy a vylučující imprimatur. Což platí pro užití překladu jako autoritativního znění, zejména v liturgickém smyslu, studium překladu se nevylučuje. Jedním ze zdůvodnění je i římskokatolická neúčast v překladatelské práci. Toto odmítnutí mne nijak zvlášť nepohoršuje, není-li tu konfesijní monopol. Ani takové krámy jako automobily nemohou jezdit bez homologace, a tím spíše nelze prodávat neschválená léčiva. Spíše mne na stanovisku ČBK, které si jinak zasluhuje kritiku v různých konkrétních momentech, znepokojuje nedostatečně diplomatický jazyk a to, že klade ČEP na druhou kolej, i když těžko říci, nakolik je horší či lepší než překlady preferované. Ekumenická biblická práce je už nepředstavitelná?
Vyjádření ČBK můžeme rozumět ještě v porovnání s intencí překladu Bible21 jako konfesijnímu sebevyjádření. Stejně tak evangelikální a letniční křesťanstvo v Česku raději sáhne po překladu, který vzešel z jeho vlastních sil a který bude demonstrací a oporou jeho sebevědomí. Což je nakonec jeden z podnětů celé této úvahy. Dávno by totiž bylo záhodno (a vím, že nejsem první, kdo na to pomyslel), aby se začal chystat nový český překlad buď ekumenický nebo alespoň evangelický, který by byl podstatně lépe připraven a který by se řídil požadavkem věrnosti a konfesijní nesvázanosti. Bible si zaslouží něco víc, než co jsme jí dosud v Česku prokázali.
Jiří Hoblík (vyšlo tiskem roku 2009).
Komentáře
Přehled komentářů
Možná by bylo dobré domluvit veřejnou debatu s překladatelem (překladateli), takhle je to dost jednostranné a obzvlášť pro lidi bez znalosti biblických jazyků, těžko posouditelné. Taky bych řekl že ledacos je spíše podmíněno názorovým prostředím, ze kterého kritika vychází.
Re: Diskuse
(Jiří Hoblík, 1. 8. 2012 22:20)
Na veřejnou debatu je trochu pozdě, tři roky jsem se tím nezabýval a jen jsem v tom trochu sondoval - kdežto překladatelé to, co dělali, nosí v sobě. A mám hodně jiných starostí na to, abych nastudovával znovu detailněji onen překlad.
Jednostrannost? V porovnání s velkou propagační kampaní, která v době vydání probíhala a která vychvalovala kdeco?
Jinak samozřejmě - čtenář ocení čtivost, ale pokud nezná hebrejštinu, nedojde mu, jak překlad odpovídá originálu - a v tom právě je velký problém. To je u všech překladů, i když u starých jazyků je to citelnější - čtenář neznalý originálu kupuje vždy zajíce v pytli. Nemyslím ale, že se tím musí frustrovat, nicméně kde to jde, měl by být opatrnějí a alespoň se povyptávat.
O názorové prostředí nejde - jde o to, aby překlady byly dobré. Proto za sebe radím onen překlad nepoužívat, do konfesijního proudu, kam patří, se ale vlamovat nebudu. A překladatelům přeju, ať v práci pokračují a nachystají velkou a kvalitní revizi. Nakonec mě hlavně mrzí, že v ČCE nikoho nezajímá otázka nového překladu nebo zásadnější revize ČEP.
Bible21 - Reakce Pavla Černého
(David daggie Geisler, 1. 8. 2012 14:16)
Líbila se mi reakce ThDr. Pavla Černého na stanovisko ČBK k překladu Bible pro 21. století - ze dne 15.4.2009 (pro nezasvěcené - jedná se o bývalého předsedu Ekumenické rady církví v ČR). Část cituji přímo:
"Lze si jen přát, aby všechny pokusy o inkulturaci biblického poselství v českém jazyce stály ve službách evangelia a nebyly stavěny proti sobě. Jistě i Jeruzalémská Bible, jako překlad propagovaný zmíněným stanoviskem ČBK z 9.4., bude vítaným pomocníkem a nositelem vzácného obsahu, který není snadné lidskými slovy uchopit. Nakonec litera je cestou ke Slovu – Ježíši Kristu – Mesiáši - který sám je středem Písem svatých. Každý čtenář také potřebuje iluminaci Duchem svatý, aby mu litera nebyla ke smrti, ale k životu."
ZDROJ - http://www.christnet.cz/magazin/clanek.asp?clanek=3224
Diskuse
(Michal Vejvoda, 1. 8. 2012 21:19)