Jdi na obsah Jdi na menu

Tři svatí vymyšlení králové

2. 1. 2013


Tři čtvrtě hodiny dlouhý film Martina Papirowského musí vysoký svátek katolické církve, Den Tří králů katolickým věřícím bohužel poněkud znepříjemnit. Protože jakkoli je příběh o "svatých Třech králích" znám, historicky není doložený a bible jej nezmiňuje.

Každý rok se 6. ledna setkávají tisíce dětí v kolínském dómu, aby se vydávaly jako pěvci po trojicích na cestu zemí a sbíraly peníze pro chudé i sladkosti pro sebe. Dóm v Kolíně nad Rýnem je místem, kde se přechovávají údajné kosti tří králů. Ve schráně potažené plátkovým zlatem a posázené tisícem drahokamů a perel, se mají nacházet ostatky mudrců, kteří přímo navštívili Ježíše. A Kolín se ve středověku díky těmto relikviím stal jedním z nejdůležitějších poutních míst světa.

Film "Svatí Tři králové" ("Die Heiligen Drei Könige") ukazuje, že  se v případě Tří králů jedná o mýtus a že bohatství středověkého Kolína spočívá na pověsti a na naději mnoha věřících. Poutníci doufali, že cestou k ostatkům dosáhnou uzdravení nemocí a vykoupení z věčných pekelných muk. Kolínský dóm  je ještě dnes třetí největší katedrálou světa. "A to jen kvůli pár kostem", jak se říká ve filmu.

Žádná zmínka v bibli

"Nebyli to žádní králové, žádní svatí, a zatřetí ani neexistovali", prohlašuje Papirowski. Podle Matoušova evangelia to byli jen "mudrci od Východu", kteří přišli k Ježíšovu narození, jak to překládal Luther. Ještě přesnější překlad byl "mágové od Východu". Podle bible přinesli sebou zlato, kadidlo a myrrhu jako dary. Nikde v bibli se ale nepíše, že byli tři, že to byli králové a jak se jmenovali.

Mýtus o "Třech králích" vznikl teprve ve středověku. V roce 1158 císař Barbarossa nechal v Milánu mučit jednoho muže, který údajně věděl, kde se nacházejí kosti biblických mudrců. Za velkých bolestí svým trýznitelům prozradil skrýš – a tak se zrodila legenda o ostatcích mudrců od Východu. "Kdo byl blízko kostem, cítil se blíž Bohu", vysvětluje film kult vztahující se ke kostem, který přinesl městu důležitý přívlastek "svaté", a spolu s tím i finanční vzestup.

Film obsahuje scény inscenované herci, ale i počítačové animace, jak jsme si již u moderní dokumentaristiky zvykli. Slovo dostávají odborníci jako historik Arnold Angenendt nebo orientalista Markus Hilgert, odborník na starou Babylonii. Archeoložka Sabina Schrenková, odbornice na antická tkaniva, konstatuje, že látka, jíž jsou kolínské kosti omotány, musela být utkána mezi 2. a 5. stoletím po Kristu.

Protože mudrci od Východu (patrně z Babylonie) na nočním nebi museli najít něco neobvyklého, ptá se film také na tento nebeský fenomén. V planetáriu v Bochumi představují hvězdnou oblohu, jaká byla pravděpodobně v době Ježíšova narození, totiž mezi 4. a 7. rokem po Kristu. Astronomka Susanne Hüttemeisterová prohlašuje, že také čínské prameny poukazují na komety z roku 4 před Kristem.

Že se tehdy na nočním nebi objevila světlá kometa, je tedy prý astronomicky myslitelné, ne však dokazatelné. Komenty se ovšem objevovaly neustále - a proč by se tedy měli babylonští hvězdopravci o to tolik zajímat?

Jiná teorie poukazuje na setkání planet Jupitera a Saturna ve znamení Ryb roku 7 před Kristem. Hüttemeisterová říká, že se v biblickém Babyloně patrně vykládal Jupiter jako král, Saturn jako odkaz k Židům, a znamení Ryb jako Palestina. Proto se prý antičtí astronomové vydali na cestu dlouhou téměř 2 000 kilometrů.

Dokumentární film chce diváky zavést do Kolína, Milána, Istanbulu, do antické metropole Palmyry v syrské poušti a do Lalibely na etiopské vrchovině. Film názorně představuje historický kontext mudrců od Východu, filmovými záběry a animacemi je vede do minulých dob a přibližuje jim zcela novým způsobem vánoční příběh.


"Die heiligen drei Könige": Televizní stanice WDR, neděle 6. ledna 2013, 16.05 - 16.50 hodin.

 

Z internetového časopisu Pro.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Ondra G. - Poznámky

3. 1. 2013 22:33

1) Hvězdopravectví bylo Mojžíšovým zákonem zakázáno. Přesto Bůh promluvil k Babylóňanům (či jiným východniarom) jejich jazykem. Jaký je náš postoj vůči zjevením, která přicházejí cestou ne-zcela-košer?

2) Středověk i novověk před 19. stol. intenzivně vnímal diferenci bohatý-chudý, případně urozený-neurozený. Zobrazení obou skupin u jesliček posiluje prožitek Boží blízkosti, nabízené každému, kdo má zájem - ač těchto je velmi málo. Bylo by možné dnes bibličtěji hovořit o "kapacitách z prestižních asijských univerzit" a přenést důraz na to, že před Bohem má místo vzdělaný i nevzdělaný, filozof i specialista, teolog i laik?

3) Jak se dnes cítíme vůči těm, kteří putovali dlouhou cestu podle nejistého znamení jen proto, aby se poklonili králi? Jak se klaníme my, kteří k němu máme až neuvěřitelně blízko?

Jiří Hoblík - Re: Poznámky

4. 1. 2013 1:02

1) Se zakázáním hvězdopravectví je to ve Starém zákoně poněkud složitější a je potřeba jít případ od případu: V Deuteronomiu 4,19 se zapovídá uctívání astrálních božstev; totéž platí o 17,2-7; v Deuteronomiu 18,9-15 se o astrologii vůbec nepíše, ač se někteří lidé dovolávají tohoto místa jako zákazu hvězdopravectví (srv. též 2Kr 23,5; Jr 10,2). Už to stačí, abychom mohli tvrdit, že problém nebyl ve snaze vykládat to, co říkají nebesa, která přeci vypravují o boží slávě - ale v uctívání cizích astrálních božstev. Proto kněží-mágové od východu mohli najít znamení od pravého Boha a vydat se na dobrou cestu.

2) V určitých zlomových okamžicích dochází k tomu, že se ruší sociální rozdíly - a takovým okamžikem je právě narození Páně, spjaté s inkarnací - záleží pak na kulturním prostředí, jaké rozdíly v něm vládnou - a dnes samozřejmě jsou velmi odlišné od biblických dob - vnitřní smysl zůstává ale týž.

3) Jo, jo, projevy úcty k boží svatosti u dnešních křesťanů za moc nestojí.

Ondra G. - Dt 18, 10

4. 1. 2013 16:56

ČEP překládá mrakopravec, kralická planétník. Je v tom překladu nějak jasno?

Jinak bych překpokládal vedle zákazu uctívání nebeských těles také zákaz doptávání se jich - opět jde o věc vyhrazenou Hospodinu (1 Par 25,15, 25,20)

معاوية aneb Vyjící Fena - Re: Dt 18, 10

3. 6. 2013 10:43

Hebrejské מְעֹונֵן , což je participium polelu od kořene ענ״נ, vypadá, jako by bylo odvozeno od עָנָן, čili „mrak“. Tedy zdá se, že kýžený termín označuje někoho, kdo něco provádí s mraky.

Existují ještě jiné možnosti etymologie (od podobně vypadajících odliišných kořenů), ale žádná z nich nemá nic společného s „planetami.“

Ondra G. - Re: Dt 18, 10

12. 1. 2013 21:09

Google automat mi to přeložil jako "oblačno". Tak to asi spíš vypadá na toho mrakopravce.

Možnosti astrologie v biblickém myšlení, to by asi bylo na delší téma. Pocitově mi to moc nesedí, ale vědomě zdůvodněné to nemám.

معاوية aneb Vyjící Fena - Re: Re: Dt 18, 10

4. 6. 2013 13:12

„Oblačno“ v moderní hebrejštině je jiné slovo (מעונן a ne מעונן) - s přehozenými písmenky ו a ע. Zřejmě se google snaží korigovat chyby nebo něco na ten způsob...

JosefB - představu dokument neboří

25. 2. 2013 14:27

To je pěkný, ale žádnou představu dokument neboří (a pokud, tak jen domněnku nebo pověru). Svátek se v řkc jmenuje Zjevení Páně a znamená to, co je v Bibli - mudrcům a dalším lidem se stalo zjevným, že se narodil Pán, Ježíš.