Jdi na obsah Jdi na menu

Bratrstvo dědům a bábám

19. 6. 2010

V časopise Bratrstvo je bezejmenná rubrika, která si všímá poměrně aktuálních událostí. V 6. letošním čísle (na straně 26) si povšimla také klipu z doby předvolební »Přemluv bábu, přemluv dědu.« A první, co mne napadlo, bylo: jako by řečí kolem toho už nebylo dost a proč měsíčník s takovou poznámkou přichází s kalichem po funuse?

Známý klip s Martou Issovou a Mádlem viděl a pamatuje si kdekdo. Jeho agresivní charakter rozdělil lidi na nadšené a rozpačité a ozvěna jeho kontroverznosti pozvolna zaniká. Hlavní motto je nanejvýš, řekněme, rázné, a odpovídá hlavnímu záměru: vyviňte tlak na své prarodiče, aby nevolili levici, která důchodcům dovolí si žít nad pomyslné poměry. Jako by starší generace alespoň z nemalé části toho neudělala pro následující generace dost. Politickou stránku věci ale nechme stranou. Je mi prostě nepříjemná ona nátlakovost.
Za druhé jsem si vzpomněl, jak si to se mnou vyřídila jedna evangelička, kterou rozlítilo, že se zastávám tradičních pojmenování jako je pacient nebo stařec, starý člověk, zatímco sama v zájmu »politické korektnosti« alternativy klient nebo senior považuje za slova na svém místě. Co by si asi navzájem řekli tato evangelička a autor aktuální poznámky?

Běžně se mádloissovský klip obhajuje slovy, že alespoň vyprovokuje mládež, aby šla k volbám. A »bratrská« poznámka říká přesně totéž: »Jenže jak jinak probudit facebookovou generaci z letargie?« Asi je ta generace na tom opravdu tak špatně, že na ni nic nezabírá. Anebo až tolik schází nápaditost a invence? Všimněme si, že tu jde o obhajobu odkazem na okolnosti. Jak by chtěl autor poznámky obhájit obsah klipu - to teprve by stálo za diskusi. Možná žijeme v natolik vyprázdněné době, že o nějaký obsah už mnoho lidí nestojí a dosadit si do něj je možné cokoli.

Druhá otázka autora poznámky zní: »A vy byste na YouTube koukali na něco bez chuti a zápachu?« Ale copak mne něco nutí se na YouTube dívat? Nejsem si jist, zda je ta otázka dobře položena. Na YouTube je toho tolik chutného i páchnoucího, že mádloissovský klip na něm může vesele upadnout do hlubokého zapomenutí. A překřikovat se navzájem chutností a páchnutím není příliš rozumné.

Shrnuto a podtrženo: Nepříjemná nátlakovost je tím prvním, proč být zdrženlivý vůči obhajování mádloissovského klipu. Dále - jak mluvit o starých lidech a jak je oslovovat, to by sice bylo na jinou debatu, ale necitlivosti v této věci by si měl všimnout alespoň křesťan, když ne nikdo jiný. Za třetí mne mrzí nenápaditost. Nenápaditost, která vede k natolik ubohým narážkám, jako je v klipu narážka na M. Kunderu s vyobrazením anatomie ženských genitálií v pozadí. Nenápaditost, jíž je ale plná diskuse o klipu vůbec a v níž se tytéž názory jen opakují. Jako by stačilo, že se něco semlelo.

(Jiří Hoblík)

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Pavel Duchan - Je jedno co, hlavně když se něco děje..

25. 6. 2010 9:24

.. tohle heslo razil pan David Rath a mám za to, že mu to procházelo dost dlouho, byl oblíbený právě tak jako nenáviděný, ale fungovalo to, byl vidět a o tom to je. Nebo není? Včera jsem šel Pařížskou ulicí v Praze, kolem drahých butiků a všude byly šaty, které byly decentní, zahalovaly, na obrázcích ženy ze kterých září krása (ne 18ti leté anorektičky, ale přišlo mi to jako ženy přes třicet let - ostatně to je cílová skupina) a najednou holčina co ukazuje alespoň trochu nahoře, taky náznak pozadí a já si všimnu, že na cenovkách ubyla nula, že jsem se dostal do zóny "pro chuďase" (jakkoliv Diesel není nejlevnější). Marně přemýšlím, proč drahé obchody prodávají zboží a levné prodávají sex. Znamená to, že bohatí lidé jsou jiní? Lepší? Morálně více na úrovni? Já doufám, že ne. Chci tím říct - vkus se nevytratil všude, ale skutečně se přesunul pouze pro horních 10.000?