Jdi na obsah Jdi na menu

Jak se autopostit?

Nejezdit autem v postním období. Jako náboženská inovace to není nápad k zahození. Přišel s ním poradní odbor pro otázky životního prostředí při synodní radě ČCE a vyhlásil jej 20. ledna tohoto roku. Má vlastní doménu, na níž je možné jej najít a informovat se o něm. Když jsem se o něm dozvěděl,  napladla mne hned otázka, jak iniciátoři na název a nápad přišli, ale odpověď se nabídla přímo na stránkách Autopůstu. Je na nich totiž odkaz k rakouské akci Autofasten, která probíhá od roku 2005. Původ z "katolické" země (i když v ní  katolická církev v této době citelně ztrácí kredit) se nezapře, což vůbec nevadí. (tam jde dokonce o  akci ekumenickou). Zato trochu udivuje skutečnost, za niž organizátoři Autopůstu nenesou sebemenší odpovědnost, že totiž do Evangelické církve vstupuje postní praxe právě touto cestou.

Jde tedy o novinku, a jak tomu tak bývá, ani tato novinka se neobejde bez technických nedostatků, jichž se v budoucnu autoři jistě vyvarují, pokud se akce podaří. Především mi tu schází fórum a možnost se přihlásit. Ale dozvídáme se: "Registrační formulář je v přípravě."  (Sám ovšem se nepřihlásím už proto, že auto nevlastním., takže si mohu lakonicky říci, že s nevlastníky takové projekty prostě nepočítají.) Grafická podoba stránek je velmi střídmá, což se k půstu hodí. Najdeme tu úvodní motivační sebepředstavení (volně přeložené z rakouských stránek, bohužel bez odkazu),  pár odkazů, pojednání o teologii autopůstu a rubriku "Dopady automobilismu", jejíž obsah je jednoduše převzat z Ekologického právního servisu.

Nesnáze mi ale činí spíše stránka obsahová. V sebepředstavení je uvedeno pět bodů, které mají chystanou akci vystihnovat. Především bych na nich změnil pořadí, protože uvádět jako první důvod "pokus o prověření vlastní mobility" není tím hlavním, oč jde, nýbrž o průvodní zdůvodnění, které má potenciální zájemce povzbudit. V zajímavé kontradikci je tento úvod s teologickým příspěvkem, protože propaguje zvýšení fyzické kondice, zatímco teolog navrhuje  namísto jízdy autem mj. "sedět doma". Druhý bod zní: "impulz k objevení a vyzkoušení existujících alternativ ..."  Zde bych si dovolil malé upřesnění.  Alternativy, jako je chůze, jízda na kole nebo prosteředky hromadné dopravy, znají lidé od dětství, tak hloupí zase nejsou, ale jsou spíše často líní a nepřiznají si, že si automobilismem život ztěžují. Formulaci ve třetím bodu "prostředek k vymanění se z nových důsledků hříchu" bych doporučoval učinit zvláštním bodem a konkretizovat a projasnit ji (slovu "hřích" kromě toho moc nerozumějí ani křesťané). Čtvrtý bod zní: "možnost společně spoluvytvářet budoucnost vážící si života".  Možná bych jej stylizoval jinak, ale v této podobě bych jej doplnil o zřetel k pěstování vlastní úcty k životu a k podílu na zmíněné budoucnosti. Vcelku vzato není úvodní příspěvek přímo špatný, je z něho patrné úsilí o promyšlení, nicméně poněkud netodažený a nedozrálý.

Vyšší stupeň kultivace, ovšem zároveň vážnější nesnáze způsobuje příspěvek teologický (autorem je farář Tomáš Molnár). Jakoby se organizátor (Marek Drápal) domluvil s teologickým autorem na motivu úcty k životu, který propůjčuje celému záměru jasné a jednoduché zdůvodnění. Proti tomu bych neřekl ani popel. Ani v popeleční středu.

Nicméně co považuji za teologický lapsus, je biblické zdůvodňování úcty  k životu prostřednictvím půstu šabatem. Šabat nemá totiž s půstem co do činění. To spíše by se dalo vybírat z textů vyjadřujících krásu a moudrost stvoření a radost ze života (například z některých žalmů). Možná se mýlím, ale zdá se mi, že tu máme co dělat s obecnou farářskou nectností povídat, co slina na jazyk přinese, stačí jen když tu je nějaká vzdálená asociace. A mimoto "úcta k životu" je moderní pojem, který můžeme z biblické tradice nepřímo vyrozumět, ale ne jej považovat za samozřejmě jasný. Ještě jinak řečeno: souvisost bible a úcty k životu je potřeba blíže ukázat.

Na to navazuje ještě jedna prapodivnost. Auto si prý má odpočinout, podobně jako si mělo odpočinout Izraelcovo dobytče. To působí nanejvýš komicky, nejspíš nezáměrně. I když možná autorovo vozidlo dovede bučet, co já vím.

Ani by nebylo od věci rezignovat na samovolné přilepování deklasujících přívlastků k asketismu ("nějaký nesmyslný asketismus"), který by v dnešní době západní přežranosti spíše zasluhoval ocenit.

Je to vlastně škoda, protože první odstavec vypadá poměrně slibně. Nakonec je z toho ale příspěvek málo teologicky vydatný, málo motivující a postrádající hlubší ponor do velkých témat,  jichž si povšiml -  lidského správcovství a schweizerovské úcty  k životu. Jsou to velká témata, a tak bych nečekal v souvislosti propagace aktivity přespříliš - jen myšlenkovou konzistenci a větší pečlivost.

Na závěr bych měl otázku: Po akci Do kostela na kole je Autopůst o stupeň náročnější. Přijdou další stupně? Jen by nebylo dobré, kdyby se označení Autopůst chápalo příliš doslova: "Chvíli se postíme, dobrá, ale jinak se budeme dál vesele přesycovat!"

Jiří Hoblík

 

Dodatečně:

1) Česká biskupská konference informovala již roku 2001 o Autopůstu vylášeném v Mohuči.

2) Akce Autopůst byla ohlášena také na oficiálních církevních stránkách.

3) Poradní odbor pro otázky ŽP při SR ČCE k akci jen stručně odkázal.

4) V průběhu února byly stránky českého autopůstu doplněny - například o přihlašovací formulář, o odkaz k německým stránkám, ale také o nové příspěvky do rubriky "Teologie autopůstu"; příliš teologické ovšem nejsou, asi by rubrika potřebovala přejmenovat.

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Tomáš Molnár - autodobytče

11. 2. 2011 0:36

Milý Jirko, snad máš v lecčems pravdu. Nikoli však v tom, že bych nevěděl co píšu. Spíše jsem zkracoval tak, aby vůbec kdokoli se začetl. A tak možná vznikly pro Tebe příliš nezřetelné skoky. Snaha byla "nebýt příliš žvavý."
Sobotu k půstu, jestli jsi četl poctivě, přiřazuji já - to je pravda - a nemyslím, že by to byl tak obrovský lapsus. Mostem k tomu mi byl Iz 58,6. (Rád napíši jindy více, teď jsem příliš zaměstnán jinými věcmi.)

Počítal jsem také s dovtipnými čtenáři, kteří pochopí, že odpočívajícím dobytčetem bude stvoření, nikoli auto. Ale asi jsem očekával příliš.
Tak pro tebe alespoň říkanka:

Auto bučí: búbúbú,
já z garáže nepudu.

Tak nazdar! TM

Jiří Hoblík - Re: autodobytče

13. 2. 2011 13:35

Milý Tomáši!

Myslím, že je škoda psát tak, aby pak bylo nutno dovysvětlovávat snahu. A skok mezi půstem a dnem odpočinutí je příliš velký, než aby jeho nepřeklenutí mohlo být ospravedlněno formálními důvody. Nakonec ani Iz 58,6 by spojnici nevytvářel, i kdyby byl v textu přímo zmíněn. Řečeno zásadněji: stavět se na místo bible anebo dokonce nad ni, bych si sám netroufl.

Že jsi odpočívajícím dobytčetem nemínil přímo auto, je zřejmé, ale jak to tam stojí, říká si to o vtípek.

Jinak tvůj dovětem je mi poněkud nesrozumitelný. Stavět na vztahu? Ne na Písmu? A na jakém vztahu? Anebo dokonce to může být špatný vztah, jen když je to vztah? A nemůže se i vztah jevit jako poněkud omleté téma?

Dodatek: neber si to prosím tě moc osobně. Pro mne to je jen jeden z mnoha příkladů stavu evangelického biblismu, který je natolik obecný a dalekosáhlý, že říkat někomu: ty za to můžeš, nedává žádný smysl.

Tomáš Molnár - Re: Re: autodobytče

16. 2. 2011 1:44

Milý Jirko,
kdysi profesor Heller pověděl. že bychom se neměli snažit ohledně ekologie příliš teologizovat, že je spíše věcí zdravého selského rozumu. Asi s ním souhlasím.

Takže: mluvíš-li o půstu, souhlasím. Mluvíš-li o autopůstu, nesouhlasím. Je to totiž divné spojení, které jsem nevymyslil. Bylo dáno kýmsi - z Rakouska, Německa - jako zadání. Dobře, co se dá dělat, anebo - je to snad tak dobře. Půstu co náboženskému výkonu nepřikládám, možná chybně, příliš velký význam. Také půst, který zdůvodňuješ rozežraností tohoto času, není už půstem v pravém slova smyslu. Autopůst má svůj cíl jinde, než v přípravě na velikonoce, totiž v omezení, alespoň dočasném automobilismu a zamyšlením se nad ním. Jestliže nás toto zamyšlení vede hlouběji, totiž ke vztahu ke stvoření či dokonce ke vztahu Božímu ke stvoření - to jsem myslel oním vztahem, a myslím, že je to vztah velmi "osobní" - dvakrát dobře. Proto ona spojnice z Izajáše, který půst co náboženský výkon odmítne a vyzve k nastolení spravedlnosti, což ovšem už žádný půst, zcela vážně vzato, není, ale je to spravedlnost Božího království, Boží spravedlnost. A ta je, alespoň tak tomu rozumím, vyjádřena v přikázání o sobotě. Proto jsem k sobotě a jejímu odpočinutí odkázal.

Nemyslím tedy, že bych se stavěl na místo bible, ačkoli mám za to - obecně, že Tvůj přístup, a teď to nemyslím, prosím, jako útok, je více "zákonický", a můj více "formální". Jinak řečeno - méně mne zajímá tvá "kauzalita" a více "osud". Čti mne, prosím, pečlivě, než vyhlásíš rychlý soud.

Co se týče krásy a dobroty stvoření. Jistě krásné a dobré v mnohém je, ale nejvíce v principu, který mu vtiskl Bůh svou přímou řečí, o které jsem přesvědčen, že trvá, totiž svým vztahem k němu. Toutéž řečí, pokud jsem si všiml, mluví i Kristus. Vedle této krásy a dobroty ovšem jest i nekrása i nedobrota stvoření, kteroužto občas zažíváme. Proto bych raději stavěl na vztahu.

Nevím, zda mi budeš odpovídat. Přiznávám se, že mi to nepřipadá moc plodné a viděl bych to skoro na osobní rozhovor.


Tak měj se dobře. TM

Jiří Hoblík - Re: Re: Re: autodobytče

18. 2. 2011 13:59

Milý Tomáši!

Zda teologizovat nebo neteologizovat, to je otázka, kterou bych sám sem nevnášel, navíc úvahu o "teologii autopůstu" jsi s prominutím psal ty - a stejně tak tvé dílo je možným předmětem reflexe. Autopůstu se nijak zvlášť zastávat nechci, jak se domníváš, proto sám jsem teologickou úvahu výslovně odmítl psát, musel bych jí poskytnout čas zrání a uchopit ji odlišně oproti zadání.

Proč by ale nakonec nemohl být autopůst součástí přípravy na velikonoce, na než se beztak evangelíci připravují jen volbou biblických textů, písní a obsahem kázání, v lepším případě i úvah na biblických hodinách a několika vysvětlivkami? Anebo nebude jen vyhlášením, které vyzní doztracena?

S tím nakonec souvísí i fenomén "půstu", který evangelíci téměř jako jeden muž nebo "mužožena" odmítají, aniž by se ptali proč, snad že z toho smrdí něco katolického.
Jenže na Izajáše, resp. na jednu z redakcí Tritoizajáše je potřeba jít opatrněji. Proroci nevyhlašovali konec náboženské praxe, k tomu nebyli kompetentní, ale vyjadřovali boží odmítnutí akceptovat to, co lidé dělají: postíte se, ale spravedlnost nekonáte, tudíž půst nemá pro mne význam, je to stejné jako zírat do prázdna - ale tím ještě není řečeno, že půst nemá smysl.

O této věci se chci ještě někdy rozepsat.

Co má "Boží" spravedlnost co dělat se sobotou, netuším, kromě toho, že je sobota přikázáním Desatera, to jest právním závazkem. V sobotě jde o boží a lidské odpočinutí, o pokonost těla, ducha, a tedy i člověka jednajícího. Kdežto půst je kající úkon.

Samozřejmě že když napíšeš "zákonický" příliš osobně si to neberu, ale to taky proto, že ti, koho nazýváme "zákoníky" s pejorativní asociací, byli ve skutečnosti "znalci Mojžíšova zákona", což je titul, na který bych si rozhodně netroufal. Jediné o co mi kdy šlo, je věrný výklad Písma, který se v ČCE neděje (protože se na tom musí tvrdě makat) - ne že by všichni byli hloupí, ale protože se ženou za vším možným jiným, takže si se svými zájmy můžu leda vytřít zadek.

Pokud ale v tom, co píšeš, nacházím jednou příliš přímou spojitost a jindy absenci zdůvodnění, zdá se mi takové psaní (ale netrvám na tomto hypotetikém zdůvodnění) jako šití horkou jehlou. Už jsem jednou psal, že z toho vyzávorkovávám individuální odpovědnost, která někdy hraje velkou roli, ale jde tu podle mého o celou řadu faktorů.

Díky za vysvětlení "vztahů", jedním označením lze mínit mnoho různých věcí, jedním pojmem můžeme dojít ke spoustě jednotlivostí. Že dobrota se v relacionalitě jeví ambivalentní, s tím bych neměl problém, jen bych nestavěl dobrotu a vztah proti sobě.

Ústně? Proč ne... Měj se, Jirka

Tomáš Molnár - Re: Re: Re: Re: autodobytče

18. 2. 2011 21:28

Milý Jirko,
to zdůvodnění je stále jen jedno. Kritiku za přílišné zhuštění přijímám.

Na proroky jsi jistě odborník ty a zdráhal bych se tvrdit, že v prorockých textech jde o nějakou demytologizaci a desakralizaci a dereligionizaci - profanizaci v moderním slova smyslu. O to podivuhodnější je razance, s jakou je "náboženská" forma, a to i upřímně míněná, odmítnuta a je žádán konkrétní čin. Posouvá to Boží nárok někam úplně jinam.

Opatrnost - odmítání půstu u jevandělíků má snad mnoho příčin, a já bych zas byl opatrný v tom, abych toto odmítání lehce spláchnul co zlé či pomýlené.

Sobota je "vzpomínkou" na "ráj" a předjímkou království nebes - vnáší, kromě jiného, Boží spravedlnost jeho království do tohoto světa.

"Zákonický" jsem dával do úvozovek a následně vysvětlil jako "kauzální" (a prosil jsem o pečlivé čtení) - jistě to nakonec někde souvisí i se zákonictvím zákoníků, ale z toho jsem tě opravdu vinit nechtěl.

Četl-li jsi dobře, dobrotu a vztah jsem proti sobě nestavěl, naopak, dal jsem je do souvislosti základní. Přesto si zásadní otázku vztahující se k dobrotě stvoření, společně s otázkou nad Boží absolutní vládou nad stvořením, tuším, klademe od 1. listopadu 1755 od 9:40.

Končím, aby z toho nebylo hašteření.

Vše dobré a dík za možnost se vyjádřit! Osobně, doufám, o tom ještě budeme někdy mluvit. TM

Jiří Hoblík - Re: Re: Re: Re: Re: autodobytče

19. 2. 2011 0:44

Dík za rychlou reakci. Jsem rád, když to tady občas ožije. A propos - neměl jsi nějaké vztahy k V. Zadrobílkovi?

Tomáš Molnár - Re: Re: Re: Re: Re: Re: autodobytče

19. 2. 2011 18:23

Jo, Vláďa Zadrobílekbyl můj blízký přítel. TM

Tomáš Molnár - jo a ještě

11. 2. 2011 0:40

Ještě drobnost: daleko více než na kráse a dobrotě, což jsou už trochu omletá témata, zdá se mi, je mi bližší stavět na vztahu - to je také v pozadí oné zřejmě příliš zhuštěné výpovědi. TM