Ke kritice kritiky kritického stavu
Když jsem kdysi uviděl video na téma kampaně „Hlavu vzhůru!“, nevěřil jsem svým očím. Profesionálně zhotovené – tudíž také něco stálo –, ale takových videí na netu najdeme miliony. Jaké je ovšem jeho poselství? „Rádi se scházíme – dávejte peníze!“ Proč by někdo měl posílat peníze skupině lidí, aby se scházela? Lidé se scházejí všude možně, a proč nyní by někdo měl někoho financovat jen za to, že se schází a že si řekl? Příležitostí k zasílání peněžní podpory, a to daleko závažnějších je bezpočet, takže proč se tímto trápit…? A proč zvedat hlavu? To může znamenat všechno možné. Anebo alespoň se pousmát při pohledu na dospělého chlapíka, hrajícího si na videu s plyšákem.
Video sice prozrazuje jakousi bezradnost, ale samo mě nenutí k reakci. Rozpaky mám spíše ze stále se opakujícího zakazování kritiky v evangelickém prostředí. V právě naznačené souvislosti v 10. čísle Českého bratra výslovně píše pan synodní senior: „Někteří se zaměřili na kritiku toho, jak je výzva provedena. Proč ne, dokonalá jistě není. Leč kritikou provedení se často odvede pozornost od podstaty. A odsune se stranou to, oč jde. Totiž o to, abychom přispívali 5 % příjmu. Bez ohledu na výzvu, ta je jen prostředkem.“ Asi nejsem sám, komu se něco na oné kampani nelíbilo. Ale o to samo tu nejde.
Vidíme, že synodní senior nechce kritiku zakazovat přímo („proč ne“). Ale přeci jen je kritika nežádoucí, takže je potřeba ji přeci jen zakázat, nějak jinak. Co když je to ale tak, že ona kampaň je tím, co odvádí „pozornost od podstaty“? Je-li výzva jen „prostředkem“, na němž zas tak moc nezáleží, tak proč vůbec zazněla?
Synodnímu seniorovi se asi zdálo, zdá se mi, potřebné ohradit se proti kritice, která znepokojuje – a kdo je znepokojen, tomu se úvahy začnou poněkud zadrhávat.
Je však podstatou věci „to, abychom přispívali 5 % příjmu“? Není podstatou věci nějaký dobrý účel, který se má dostavit a proto usilovat o podporu? A jaký účel to je a je opravdu dosažitelný? Je dosažitelný zmiňovanou výzvou? Nevím. Nejsem si jist. Kladu otázku proveditelnosti záměru, za něhož má být s případným finančním ziskem nakládáno. Je tímto záměrem opravdu jen to, aby se na určitém místě mohl kdosi scházet, jak nám to sugeruje zmiňované video ? Nechci je brát zcela za slovo, a proto se ptám. Úvaha synodního seniora mi odpověď nedává, spíš by posloužila docela jiná úvaha, nevím. Zde se dozvídáme například, že „sbory postupně budou hradit 70–80 % farářského úvazku; dosud je to jeho jedna třetina“. V tomto případě je otázkou – které sbory? Které na to budou mít? Většina? Anebo spíš menšina?
Možná už je ale dávno „po dvanácté“, aby zněla otázka „na podstatu věci“. Pokud pak jde o financování provozu církevní organizace, schází rozvojový program, který by se jen nerozhlížel po kapsách členů, ale nebyl by ani tak pošetilý jako vláda jedné politické strany, která si "Hlavu vzhůru" zvolila jako své volební heslo roku 1998, nebo jako Tonda Zápotonda, který pravil své dceři trpící tuberkulózou: "Hlavu vzhůru, děvenko. Vesele se dívat do světa, zatočit se, zasmát se a všechnu tesknotu ze sebe setřepat".
V této chvíli vzhledem k řečenému mne napadá jediné: usilovat o užitek druhých, ať už s penězi nebo bez nich.
Jiří Hoblík
Komentáře
Přehled komentářů
Bylo nebylo, před mnoha lety jsem na evangnetu diskutovala o všem možném, o Bibli, o církvi. Diskutovalo tu i mnoho farářů, presbyterů a dobropověstných sester a bratří. Úroveň diskutování v dobrém smyslu nevídaná.
Jednou jsem si všimla, že tu dochází k pečlivému promazávání diskusí. Mizely vlákna, které kriticky tematizovaly některé postupy na UCK, třeba jak vznikají dokumenty a personálie.
Pak se po čase objevila úchylná parodie na diskutéra, nejčastěji tu psal jako Janča, teď je Pawel, jiné jeho přezdívky jsou k rozpoznání. Parodie na diskutéra to tu ze všech stran obšancovala a zalehla, žádná sprostota jí nebyla dost sprostá. Ta samá administrace, která se postarala o zmizení vláken ptajících se na různé vážné věci, tu parodii na diskutéra nechala nerušeně roky působit až dodnes. Všichni bývalí diskutující se hrůzou a žaludeční nevolností rozprchli, obsah evangnetu se smrskl na různé Jančovy smrduté kabarety.
Závěry:
- Evangnet je administrovaný, není bez administrace, není to chaotické odkladiště výkřiků. To, co se tu děje, by se nemohlo dít, nebýt administrace. Pokud to administrace nechává v tomto stavu, má zájem na tom, aby to v tomto stavu bylo.
- Administrace maže kritická vlákna, nemaže současné fekální diskuze. Vyplývá z toho, že jsou pro ni fekální diskuze menší zlo než diskuze o ÚCK, fungování Synodní rady a o financování církve. Možná nejenom menší zlo, ale dokonce větší dobro.
- Vím dobře, že evangnet je pořád nějak sledovaný církevní veřejností a rozhodně by se atmosféra na evangnetu nemohla v základních proporcích odehrávat takto bez vědomí a bez nepřímého uplatňování vlivu synodní rady. Vlivným církevním místům prostě není proti mysli, aby diskuze na evangnetu skončily v tehdejší kritické podobě. To je pro ně patrně výhodnější evangnet zaházený irelevantními čuňárnami odpuzujícími všechno a všechny, každopádně pro kritiku mrtvý.
- Na tomto pravděpodobném plánu se podílejí souhlasně administrátoři evangnetu a bratr Aleš Wrana, který bizarními tanečky s trolly předstírá, že církvi a evangnetu pořád jde o nějaké hledání a napomáhání ve víře.
Jen poznámka pod čarou.
Re: kritika kritického stavu
(Jiří Hoblík, 7. 12. 2020 23:06)Protagonistům církevní bídy to prostě vyhovuje. Žijí snadno, i když s malou mzdou, a bojí se, že zanedlouho nebudou mít z čeho. A diskuse se bojí. To spíš je někdo osočen, než přizván do diskuse. Z Evangnetu nemůže mít nikdo radost, ale na světě je radostí fůra jinde, tak co... Pomalu nevím, že existuje, ale co na mně záleží...
5 % kdo komu
(Aleš Wrana, 28. 10. 2020 15:03)Myslím, že si svou své pojmenování záměru a svou výhradu k němu nepojmenoval korektně: „Rádi se scházíme – dávejte peníze!“ Proč by někdo měl posílat peníze skupině lidí, aby se scházela?“ – To přece není apel na nějaké vnější lidi, aby podporovali nás. To my si máme uvědomit, že pokud se chceme scházet – a video chce atmosféricky vykreslit tuto hodnotu – že to stojí peníze, docela dost peněz, aktivní účastníci sborového života by se měli podílet 5 % svých přijmu.
Re: 5 % kdo komu
(Jiří Hoblík, 29. 10. 2020 1:08)
Uvažuji o poselství videa. Ke komu se obrací, to jsem nijak nezmiňoval. Máš samozřejme recht, když poukazuješ na adresáty videa. Kdo jsou však ti "my", kdo si mají něco uvědomit? A pokud jsou tím "my", členové jednotlivých sborů, ať se v každém sboru vede debata, jak se bude dál sbor finančně zabezpečovat. Na druhé straně účastnívám se různých setkání nezávisle na církevní struktuře - a moc peněz to nestojí a duchovně nás to obohacuje více než co jiného. S tím pak souvisí, že mám zato, že velké finanční problémy církve jsou jen malým důsledkem její duchovní kondice.
Re: Re: 5 % kdo komu
(Aleš Wrana, 29. 10. 2020 8:58)Tak to je jiná: "různá setkání, která moc nestojí". Možná budou muset jít evangelíci těmi jinými cestami. Setkání po domácnostech, ke kterým nepotřebujeme placeného faráře, nebo každopádně ne placeného na plný úvazek. Oba dva chápeme, že toto Hlavu vzhůru je ještě pokus udržet obvyklé způsoby sborového provozu. Pokus je udržet tam, kde to jde, při zmenšujícím se počtu sborů schopných faráře uživit a při snižujícím se počtu členů ve většině takových sborů.
Re: Re: Re: 5 % kdo komu
(Jiří Hoblík, 31. 10. 2020 3:33)Snaha jen něco udržovat mi přijde smutná či politováníhodná. Život spočívá v růstu - i za cyklu rození a umírání. A pokud někdo nežije, ale přežívá, je to smutné, i když se na chvíli zachechtá.
Re: Re: Re: Re: 5 % kdo komu
(Aleš Wrana, 31. 10. 2020 10:20)Na můj vkus volíš moc silná slova: jen přežívání, jen udržování. Ten způsob je něco, co docela umíme: tvořit sbory jako přátelská společenství. Ve svém prostoru, se svým farářem. Co do formy to docela funguje a může to působit i misijně. Jen to teď holt mnohde naráží na finanční hranice. - I já znám mnohé formy spontánnější, neformálnější a třeba i méně finančně náročné. Po domácnostech nebo v prostorách skromnějších než kostely, pod vedením laiků. Mnohde se budeme muset snažit dělat to takto jinak. Ale vyplývá z toho, že musíme klubovou/spolkovou formu rezolutně zavrhnout, i když nám leckde funguje? Vyplývá z finanční tísně i teologická nemožnost dnešní situace?
Re: Re: Re: Re: Re: 5 % kdo komu
(Jiří Hoblík, 1. 11. 2020 19:15)To jsou podle mě spíš slabá slova. Když mluvím o přežívání a udržování, jen po svém parafrázuji tvá slova, i když zároveň to odpovídá podle mého celkovému dojmu. Neexistuje žádná širší snaha o progres. Tzv. Reformanda2030 je jen osekávací proces s kosmetickými změnami, v porovnání s reformací výsměch. Jinak - když se pár lidí sejde, na tom nic není. Ani špatného (nejde-li o schůzi extremistů) ani neobvyklého. Otázka je, zda velký kostel nebo sborový dům pro pár lidí není luxus. A jsou důležitější věci než finance.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: 5 % kdo komu
(Aleš Wrana, 2. 11. 2020 7:28)Sám nečiním žádné rezolutní závěry, proces přeměny je v běhu. Jo, název Reformanda 2030 je nabubřelý. Ale vím, že se desítky podnětů v církvi zkouší. Když se jejich působení spojí, projeví se to vůbec? Nějak určitě. Ale i tak se církev se početně hodně smrští. A mezi těmi, kteří vydrží, nedojde k prohloubení duchovního života, posílí se snad jejich ochota církev podporovat. - Zkoumal jsem pro sebe i alternativní formy společenství, a fakt bych nevěděl, jaké inspirativní vzory církvi postavit. Moje milá Církev bratrská sice někdy uvádí rostoucí počty členů, na místech, kde ji znám já, se však dějí věci podivné. Pietisté tady u nás ve Slezsku se udrží při síle ještě několik desetiletí, ale obnovnou sílu taky nemají. A když jsem vešel v jakýsi drobný kontakt s podzemní katolickou církví, která hodně mluví o potřebě společenství, tak své zklamání už vůbec nebudu popisovat...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: 5 % kdo komu
(Jiří Hoblík, 11. 11. 2020 0:25)
Ubývání členů je patrné po sedmdesát let. Docela dlouhá doba, což? A pořádné zkoumání, proč tomu tak vlastně je, kde je? Úbytek je až příliš vážný.
Sociální rovina církevní organizace je samozřejmě nezbytná. Ale rozpačité zkušenosti s různým křesťanským sdružováním - nesvědčí to o zmatené v základních otázkách. Proč se vůbec křesťané v Česku sdružují? Podle mne je potřeba se zabývat tím základním - a "všechno ostatní vám bude přidáno".
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: 5 % kdo komu
(Aleš Wrana, 11. 11. 2020 7:19)Proč se vlastně křesťané sdružují? Zajímavá otázka. Přemýšlím nad příkladem konvertity, u toho je to ještě otázka čerstvá. Probudí se v něm víra. Proč vyhledává společenství? Přijde na bohoslužby a kázání je pro něj živé oslovující slovo. Nechá se pokřtít a chodí k večeři Páně, protože kolem něj jsou lidé, kteří těm rituálům dávají význam. Víra se pod vlivem toho všeho rozvíjí v něm uvnitř. Ale s těmi dalšími se doplňujeme ve svých duchovních darech, korigujeme, posilujeme, zjevujeme. - Je tomu rozumět? Vidíš to stejně?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: 5 % kdo komu
(Jiří Hoblík, 15. 11. 2020 17:11)To, co píšeš, beru jako ideální stav, i když jen letmo načrtnutý. Ale když spíše z křesťanského sdružování se spousty lidí vypařily - může to být tím, že nejsou formy sdružování víc propracovány, rozmnitější atd. A je také otázka, nakolik samy naplňují svůj cíl.
kritika kritického stavu
(locika, 2. 12. 2020 10:49)