Jdi na obsah Jdi na menu

Svobodné měly první narozeniny

Přesně před rokem 18. 4. 2010 se narodily SVOBODNÉ PROTESTANTSKÉ STRÁNKY. Rozjezd to nebyl šťastný, nebýt jisté mrzutosti, asi bychom pohodlně prezentovali své názory a vedli debaty dál prostřednictvím Evangnetu jako až do té doby. Proč si dělat své vlastní stránky? Není to totiž jednoduché. Ale médium, to je zvíře, a to musíte pravidelně a vydatně krmit. Pokud bychom zůstali při Evangnetu, mohli bychom psát jen tehdy, když bychom vnitřně museli. Takhle musíme makat, i když se nám třeba nechce. Pokud jsme však byli obviněni ze „zaplevelování Evangnetu“, bylo nutné udělat si vlastní zahrádku, kde naše plevelení nikomu vadit nebude. Nejen to, byla to výzva zkusit na zcela novém půdorysu od počátku docílit toho, co se prve nepovedlo: vytvořit prostor pro maximálně otevřenou debatu o jakýchkoliv záležitostech víry, nespoutanou ničím jiným, než Duchem Svatým a vzájemnou slušností a osobní intelektuální poctivostí. Naše „redakční rada“ se „scházela“ virtuálně prostřednictvím služby Skype, což je doposud nejužívanější nástroj, ačkoliv jsme si otevřeli další možnosti, jak svoji činnost koordinovat. Menší přestřelka na chatu vyjasnila, že do toho jdem, ačkoliv to může skončit debaklem. Ale risk stál za to.
 
Jak se tedy SPS osvědčily?
 Iniciátorem celého projektu je Jiří Hoblík, mimo jiné člen redakční rady EČČB. Já jsem byl spíš natolik znechucen, že se mi do další publicistické činnosti nechtělo. Jiří ovšem nabídnul hned hotovou koncepci i se stránkou, kterou jsme sice v průběhu museli dolaďovat, ale to je normální. Nebylo už zkrátka možné ho v tom nechat samotného.
Zprvu jsme nasadili vše, co jsme měli po svých virtuálních šuplících, a čekali na čtenáře. Kupodivu si SPS téměř okamžitě vytvořily svoji čtenářskou obec, přišlo i několik reakcí, vesměs přejných. Rozpaky působila hlavně barevná koncepce – někteří čtenáři nelibě nesli značný podíl černé. S tím ovšem nemůžeme mnoho nadělat, design jsme si museli vybrat z nabídky, a tento byl asi nejsympatičtější (ostatní vypadaly spíš jako reklama na žvýkačky), navíc sami předsudky vůči černé ani jeden netrpíme, a jak ukázal letošní duben, lze to chápat i přeneseně.
Nejvíce návštěv zaznamenaly SPS v květnu 2010, ale tím se tolik nezabýváme, jelikož šlo evidentně o lidi, kteří nešli po obsahu, jen zaznamenali nové stránky na webu, tak si je ze zvědavosti prohlédli. Čtenářská obec SPS se začala formovat spíš následně. Tehdy se objevil po značném poklesu v červnu pozvolný, stabilní nárůst čtenářské obce, s menším propadem během letních prázdnin. Návštěvnost stránek lze sledovat pomocí služby Toplist.
Bohužel jsme zaznamenali i negativní kampaň, kdy i v královéhradeckém seniorátu zneužil jistý bratr farář prostor, který mu byl poskytnut k vyjádření k jedné záležitosti, aby se zcela bez souvislosti s ní zmínil o „takzvaně Svobodných protestantských stránkách, které si založili dva faráři, co se domnívají, že je někdo vytěsnil z Evangnetu, tak své zlobné články publikují tam“. Doufám, že samostatně myslící čtenáři sami rozpoznají, zda jsou naše články motivovány nějakou záští. Ano, bývají i kritické (ne vždy), ale nebudeme se jen povzbudivě poplácávat po ramenou, jak to v bibli dělají falešní proroci. Každý ať má na mysli to, co prospívá církvi, a tím bývá často i kritický pohled, který má varovat před různými úchylkami.
Kromě obecných témat, jako „K čemu je víra“ či „Poměry v církvi“ se věnujeme i anotacím, recenzím, společenským tématům. Pomocí kanálů rss vytváříme souhrny zpráv z ČCE a dalších křesťanských serverů. Domníváme se, že se nám podařilo vytvořit opravdu širokospektrální médium. Ačkoliv výše zmíněná mrzutost, která vedla k jejich založení, vznikla v prostředí Evangnetu, nebylo to kvůli němu, nemáme chuť mu konkurovat, nebo jej dokonce nahradit. Neposkytujeme dokonce ani služby jako on, spíš jen určitý zlomek, kterému sice fandíme, ale Evangnetu se v něm moc nedaří. Snažíme se však o spolupráci s ním i s jinými podobnými médii, jak ukazuje i seznam odkazů na SPS i seznamy použitých rss kanálů. Jimi informujeme návštěvníky Evangnetu o dění na SPS, na Evangnetu se najdou také odkazy k nám. Podle přístupů k našim stránkám zjišťujeme, na kolika dalších serverech se už nacházejí odkazy na SPS, přístupy navíc bývají čím dál méně náhodné, více cílené.
Bolesti SPS jsou dvojí: naši čtenáři si moc netroufají na diskuse. První regulérní diskusní příspěvek přišel od bratra faráře Aleše Wrany z Ostravy, za což mu děkujeme. Povzbudil i mnohé další. Až na jednoho anonyma jsme se zatím dokázali vyvarovat osudu evangnetových diskusí, ale nedělám si iluze o tom, že i u nás se z toho nemůže stát bohapustá štěkárna. Dá-li Pán, snad se nás to nedotkne tak brzy a snad to ukočírujeme. Svým čtenářům však nejsme i kvůli tomu s to dát k dispozici takový prostor, jako Evangnet. Jiří otevřel i skupinu na Facebooku. Ta nám umožňuje informovat o dalších pohybech na SPS, současně vést k našim článkům vůči čtenářům otevřenější diskusi. Vneslo to sice mírnou dvojkolejnost těchto diskusí – jsou jak na SPS tak na Facebooku, ale zde prosíme čtenáře o pochopení, snad nebude tak složité se v tom vyznat. Tento krok nám umožnil také sledovat zájem o naše stránky. V současnosti je do klubu přihlášeno 25 členů, počítaje v to i moji dceru, které bylo líto, že je nás tam tak málo. Ale domnívám se, že žádný upřímný čtenář není „málo“ a jsme za každého vděčni. Dovolujeme si Vás tedy pozvat i na ten Facebook, víme však, že k němu jako takovému mají mnozí výhrady, a nedávno oceněný film o jeho zakladateli mu asi pověst nevylepší.
Druhou bolestí je, že se nám dlouho nedařilo přizvat další spolupracovníky. Větší část existence SPS zahrnovala příspěvky pouze nás dvou, až jsem se i obával, že se my vyčerpáme a čtenáři znudí. Jediným příspěvkem za dlouhou dobu, který nebyl od jednoho z nás, byl příspěvek Lukáše Poruby Náboženské rozpory v souladu. Teprve události v Krupce, které v letošním dubnu prudce zvýšily návštěvnost, k nám přivedly další autory: bratry faráře Pavla Šindlera, Ondřeje Wolfa, Mikuláše Vymětala; mimo tuto událost pak přispěl i dlouho slibovaným článkem bratr Marek Ryšánek, nyní farář CČSH. Děkujeme nejen jim, ale i Bohu za ně, jakož i za všechny čtenáře, kterým naše stránky něco dávají, kteří nás občas i něčím povzbudí a potěší, zvláště když se slušnou formou zapojují do debat, lhostejno, zda s názory autorů souhlasí, nebo s nimi polemizují.
První narozeniny SPS jsou tedy příležitostí k bilancování. Nejde o to chválit se, litovat či si sypat na hlavu popel, ale ohlédnout se a zhodnotit. Jak jsem přiznal, báli jsme se na začátku, jak to dopadne. Myslím, že můžeme být spokojeni: máme čtenáře, máme autory a hlavně, stále o čem psát. Toho si považuji nejvíc. Za to vše patří díky všem přátelům sympatizantům, přispěvatelům, ale především Bohu samotnému. Kéž vše, co zde děláme slouží nakonec k tomu, aby se před „jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno – na nebi, na zemi i pod zemí – a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán“ (Fp 2,10n).

p.s.:

Shodou okolností je tento příspěvek přesně stý.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář