Jdi na obsah Jdi na menu

Ach ten sex a ochránci rodičovských práv!

18. 8. 2010

 »Katolicismus římský pro marťanskou encyklopedii, připravovanou k vydání poté, co atomová válka zničí na zemi veškerý život.

Římský katolicismus byl podle archeologických dokladů ve dvacátém století na planetě Zemi značně rozšířen. Pokud jde o západní polokouli, vyznačoval se zřejmě komplexním systémem sexuálních tabu a rituálů. Styk mezi sezdanými partnery se omezoval na určitá krátká údobí, stanovená podle kalendáře a tělesné teploty ženiny. Marťanští archeologové se naučili rozeznávat příbytky římských katolíků podle toho, že obsahovaly velké množství komplikovaných grafů, kalendářů, zápisníčků popsaných číslicemi a kvanta zlomených teploměrů, což potvrzuje, jak velký význam byl tomuto kodexu přikládán. Někteří vědci tvrdili, nešlo o víc než o metodu omezující počet potomků; ale jelikož bylo nezvratně prokázáno, že v průměru přiváděli římští katolíci na svět více dětí než kterákoli jiná společenská vrstva, je toto tvrzení zřejmě neudržitelné. Mezi další články římskokatolického učení patřila víra v božského Spasitele a posmrtný život.«

(David Lodge, DEN ZKÁZY V BRITSKÉM MUZEU, ISBN 80-86938-56-5)


 

 

 

Tak už je to tu zase! Buďme rádi! Kdosi se po létech probudil ze sna, asi jako to dělají někteří obojživelníci, že dokáží utlumit biologické procesy i na několik let, dokonce desítek, aby je zase za příhodnějších podmínek obnovili. Hybernují. Probudil se jakýsi organismus s kódovým označením VORP (Výbor na obranu rodičovských práv). Podle triumfalistických reakcí některých křesťanských, zejména katolických médií (např. Christnet) a že se paralelně s oněmi jakýmisi „výborníky“ po MŠMT pohyboval novopečený pražský arcibiskup Dominik Duka, že se ještě za ministryně Kopicové angažovala v této věci místopředsedkyně KDU ČSL Michaela Šojdrová, lze usuzovat, že nepůjde o podnik nábožensky neutrální. Zkrátka, nový ministr školství usedl do křesla a aby se nenudil, z hrobu vstal VORP a oprášil staré dobré petice proti sexuální výchově na školách, téma, které působilo vzrušení před deseti lety, pak to všechno zase usnulo. Buďme rádi, protože jinak by o sobě křesťané na veřejnosti nedali asi vědět. Odpor vůči sexu a sexuální výchově je přeci základní článek křesťanského života a dogmatiky, a jen nezodpovědností církevních otců o tom není v Apoštolském vyznání ani čárka, uteklo to i reformátorům.

Povstala tedy bdělá stráž – VORP. A tady mi něco nesedí hned na začátku: výbor? Kdo ho vybral? Kdo to chce chránit má práva? Jsem rodič dvou dětí, stár přes 40 let, občanka a řidičák v kapse mě utvrzují v přesvědčení, že jsem způsobilý k právním úkonům, a pokud bych cítil, že jsou má rodičovská práva ohrožena, pak si je buď ochráním sám, nebo sám deleguji ochranu svých práv na lidi či organizace jimž důvěřuji a které si skutečně vyberu sám. Ale VORP? A jaká práva jsou ohrožena? Nežijeme v žádném totalitním státě, který by např. odebíral děti rodičům kvůli ideologické nespolehlivosti, demokratických nástrojů na ochranu jakýchkoliv práv máme dostatek. Že s rodiči nikdo nediskutoval o výuce sexuání výchovy? Rodiče nejsou ani národ, rasa nebo náboženství. Nemají mluvčí, nemají organizace, stávají se pak snadnou kořistí samozvanců údajně chránících jejich práva. VORP se mnou také nediskutoval o zastupování mých rodičovských práv. Musím tedy na vrub MŠMT a VÚP připomenout další hřích těchto institucí: nejen, že jsem jako rodič nebyl přizván na debatu ohledně sexuální výchovy, ale dokonce ani k hudební a tělesné výchově, nikdo se neptal na můj názor na výuku matematiky či mateřského jazyka, a to i přesto, že se kvůli české gramatice za časů obrození i vraždilo a udávalo jinak nenáviděné rakouskouherské policii! Je to tedy velmi osobní a citlivá věc! Nemá-li VORP tedy nic v okurkové sezoně na práci, měli by se zastat mých práv i v této věci.

Co jen to s tím sexem je, že ten jediný dovede křesťanská srdce vzrušit a probrat k životu? Bible před ním oči nezavírá a mluví bez zaškobrtnutí o Davidovi a Batšebě, o Lótovi a jeho dcerách, o Jákobovi a Támar, vztah lidu božího k jeho Pánu dostává často erotickou podobu vrcholící v Písni písní. Už středověké dogmatiky prohlašovaly znevažování sexuality, její ztotožňování s hříchem, za blud a v rozporu s obvyklým přesvědčením i středověká společnost byla v těchto věcech otevřenější než ta naše zhruba v 18.-20. století. Když pak prudérní rada jednoho města v USA stanovila asexuální kriteria, za která nesměla díla ve veřejných knihovnách a školách ve městě jít, museli je odvolat, neboť kromě Romea a Julie, spadnuvších do kategorie „dětská pornografie“, neprošla cenzurou ani jim tak drahá bible. Tak proč ten rachot okolo školní sexuální osvěty? Asi proto, že někdo spal, prubudil se a zjitil, že se o něm už dlouho nemluvilo. Tak se zase připomněl.

Milý VORPe, děkuji za tvou obranu mých práv, ale dej si pohov. Jednak jsem se tě o to neprosil, a navíc nemám pocit, že by má práva byla ohrožena. Řešíš-li svůj problém, neber si prosím do úst mě a moji rodinu. O nic jsem se neprosil ani Šojdrové z KDU ČSL. Úspěch této strany ve volbách mimo jiné ukazuje, že nezabodovala ani u jiných rodičů. A i když si pražského bezdětného arcirodiče za mnohé jeho výroky a postoje vážím, neměl by se plést do všeho co se tváří jako sousto pro křesťana.

Bohužel na podobné flétničky slyšívají ledasjaké křesťanské myšičky, i ty evangelické. Bráškové a sestřičky, když Vás někdo vyděsí sexem, dávejte pozor, co podepisujete, a zda vše, proti čemu protestujete, je skutečnost, a zda tato skutečnost někoho ohrožuje. V triumfalistické náladě, kdy ministr školství stáhnul po besedě s arcibiskupem a zástupci VORPu napadaný manuál pro učitele „Sexuální výchova - vybraná témata“ ze stránek MŠMT a k témuž přiměl i VÚP, přehlédli, že to žádné jednoznačné vítězství těchto aktivistů nebylo. Postoj ministra Josefa Dobeše hodnotím jako chybný: ve svém velmi poučeném stanovisku veškeré útoky odmítl, pro klid v rodině však udělal ústupek, a to tak důsledně, že zájemcům není dnes napadaný text k dispozici skoro nikde, zato hysterická strašení VORPu, že kdosi chce ubližovat našim dětem informacemi o sexu a evolucionismem (!), jsou dostupná kdekoliv. Bylo tedy poškozeno právo nás občanů na informace.

Ještě lepší stanovisko už 24. 6. k aktivitám VORPu vydal Výzkumný ústav pedagogický [doc] [pdf]. Jako to ministerské se především právem pozastavuje nad nesmyslnými tvrzeními o zavádění „Sexuální výchovy“ od září 2010. Proti té bych byl také, ale ne proto, že by mi sex vadil, nýbrž že jako učitel jsem dost proti neuváženému rozšiřování už tak napěchovaných učebních plánů o nové předměty. Kdo však sleduje, co se v současnosti ve školství děje, ví, že dnes už není nic takového na pořadu dne. Hovoří se pouze o „cílových kompetencích“, o „rámcových vzdělávacích programech“, o „průřezových tématech“, které podobu „školních vzdělávacích programů“ a tím toho, čemu se dříve říkalo „předmět“ či „osnovy“, dostávají až na školách. MŠMT na to žádný bezprostřední vliv nemá. Sexualita může být pouze téma, které se dle uvážení pedagogického sboru a vedení škol, kteří mají též blízko k rodičům zajímajícím se o vzdělání a výchovu svých ratolestí, vřazuje do tématických plánů různých předmětů.

Za mnohem podstatnější na stanovisku VÚP (neprávem opomíjeném v běžných i církevních médiích) považuji vymanévrování všelijakých „lidskoprávních“ demagogií nejrůznějších „ochránců“ poukazem na to, že rodiny ani stát nemají vůči dětem práva, nýbrž povinnosti, a to včetně informačních. Představa, že rodič, škola nebo stát řídí přísun informací k jednotlivci, je výrazem totální naivity. Že je to otázka „práv“ pak projevem despotismu. Rodič nemá informační monopol ke svému dítěti, protože to není nějkou bezduchou hroudou hlíny, kterou by si mohl hníst dávkováním informací ke svému výchovnému ideálu. Dítě je především aktivním subjektem své výchovy a vzdělávání, ono má právo být informováno, a veškeré aktivity vorpovského stylu jej pouze degradují. Vadí-li VORPu, že se např. dozvědí o živočišné stránce lidské sexuality, nebo že bylo v naší zemi umožněno stejnopohlavním párům vstupovat do „registrovaného partnerství“, nevím, věří-li někdo, že se to bez školy nebo rodiny nedozvědí. Ostatně ani tyto dvě velevážené instituce nepředstavují pro dítě jediný zdroj infomací, možná vůbec ne „autoritativní zdroj informací“! Poučená informace, kterou připravovali odborníci z různých oborů, je však určitě lepší než informace od kámošů, jimž žádné petiční aktivity, ani arcibiskupské návštěvy na MŠMT zabránit nemohou.

Děsí mě tudíž možnost, že za oněmi aktivitami je ještě něco jiného než slávomanství jakýchsi zapšklíků. Virus VORP je složen z aminokyselin mnoha věřících, jimž jde hlavně o to, že donutí vládní instituci tancovat, jak oni písknou. Proto ten triumfalismus a proto se mi jeví dvojaký postoj ministra školství nemoudrým. Naším posláním přece není dodávat si sebevědomí sekýrováním veřejných institucí. Krom toho, že to spíš vzbudí na veřejnosti oprávněný odpor než sympatie, to odporuje duchu samotného křesťanství. Virus VORP může nejvíc uškodit právě křesťanské víře.

(Jakub Dvořák)

odkazy:

Sexuální výchova - vybraná témata http://img.ihned.cz/attachment.php/800/26759800/5BoLam3EnQqM0iU1A4h9kGH2pCJ7dIfb/sexvych_metodicka_prirucka.pdf

24. 6. 2010 - Stanovisko VÚP k Prohlášení VOPR  http://www.msmt.cz/file/11640 [doc]; http://www.msmt.cz/file/11641 [pdf]

31. 7. 2010 - Setkání s pražským arcibiskupem Dominikem Dukou http://www.msmt.cz/ministerstvo/31-7-2010-setkani-s-prazskym-arcibiskupem-dominikem-dukou?highlightWords=dukou

6. 8. 2010 - Setkání ministra školství se zástupci Výboru na obranu rodičovských práv http://www.msmt.cz/pro-novinare/setkani-ministra-skolstvi-se-zastupci-vyboru-na-obranu?highlightWords=dukou

Stanovisko MŠMT k aktivitám Výboru na obranu rodičovských práv a Hnutí pro život http://www.msmt.cz/vzdelavani/stanovisko-msmt-k-aktivitam-vyboru-na-obranu-rodicovskych

Christnet: http://www.christnet.cz/magazin/zprava.asp?zprava=20194

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Jiří Hoblík - Odkazy k doplnění

5. 9. 2010 15:43

V Deníku Referendum vyšl k tématu zevrubná úvaha Lucie Jarkovské "Lidská sexualita: nebezpečná ideologie?" http://www.denikreferendum.cz/clanek/5729-lidska-sexualita-nebezpecna-ideologie

A pro otrlé je určen rozhovor se sexuologickým géniem Romanem Jochem: http://instinkt.tyden.cz/rubriky/bez-obalu/roman-joch-par-svych-slov-lituji_25511.html