Jdi na obsah Jdi na menu

Bohoslužby v Krupce

V Krupce u Teplic se v sobotu 9. dubna 2011 mezi pěkně opravenými panelovými domy, obývanými Romy, konalo náboženské shromáždění pod vedením řecko-katolického kněze Ludvíka Šťastného a evangelického faráře Pavla Šindlera. Propojilo východní liturgii s evangelickou jednoduchostí, byzantský zpěv s kytarovými písničkami, modlitby i jadrné kázání.

Téhož dne měl ovšem do téhož prostoru vstoupit průvod, který pořádala a oficiálně předem nahlásila Dělnická strana sociální spravedlnosti. Nebylo pochyb o protiromském podniku – a již některé projevy během shromáždění, jež průvodu bezprostředně předcházelo, obsahovaly rasistické prvky. Přesto shromáždění nebylo rozpuštěno. Ještě výraznější než to byl ale kontrast mezi demonstrací síly a zastrašováním ze strany extrémistů a mezi zneklidněním, rozčileností a obavami na straně Romů.

Bohoslužba vnesla do tohoto rozporu pozitivní vliv, který se projevil alespoň mezi Romy, kteří byli přítomni. Proto se také bohoslužba po čase přesunula z návrší nad silnicí přímo na vozovku.

Policie si ale vyložila shromažďovací zákon po svém a ignorovala, že náboženské shromáždění není třeba ohlašovat, a tudíž se může odehrávat nezávisle na shromáždění, jež podléhá ohlašovací povinnosti. I když při bohoslužbě nic politického nezaznělo, považovala ji za „protidemonstraci“. A místo aby nalezla citlivější řešení, jímž by průvod extremistů odklonila od bohoslužby, jež mu stála v cestě, nejprve průběh bohoslužby narušovala a pak se vydala proti ní. Svými štíty policisté narazili do farářů zezadu a mezi přítomné házeli dělbuchy. A vůbec si počínala, jako by měla před sebou rozvášněný dav. A přitom se na tom místě konalo pokojné bohoslužebné shromáždění, žádná vzdoroakce.

To, že shromáždění stálo na pomezí nenávisti a obav, aby obojí oddělovalo, bylo jeho dílčím úkolem, ale ne něčím, co by bohoslužby definovalo. Za bohoslužby zodpovídal řecko-katolický kněz Ludvík Šťastný, který přímo v místě působí, a evangelický farář Pavel Šindler z Humpolce. O několik dní později se bohoslužeb a jejich účastníků i protirasistických postojů zastal ve svém projevu synodní senior ČCE Joel Ruml, podpořený několika dalšími hlasy.

Sociální situace krupeckých Romů, jakož i policejní aktivita a její souvislosti jsou složitější, než jak tu můžeme vylíčit. Mnohé další se lze dozvědět z internetových stránek iniciativy V Ústí neonacisty nechceme, která krupecké bohoslužby zajišťovala organizačně-technicky (viz http://www.vustineonacistynechceme.cz). Ta také koncem dubna podala žádost o ústní interpelaci ministra vnitra a dále podnět k prošetření policejního zákroku Inspekci Policie ČR. (Policie mezitím vyhazuje peníze za polyuretanové, údajně „nesmrtící“ střelivo proti demonstrantům.) V době sepisování tohoto příspěvku se také připravuje ústavní stížnost. A snad i proto lze doufat, že v důsledku událostí v Krupce dojde k přehodnocení postupu státních orgánů vůči neonacismu, ale i k posunům v mínění u křesťanské i nekřesťanské veřejnosti.

Jiří Hoblík

 

Vysvětlivky:

Touto publikací bych rád uvedl na pravou míru dva momenty, jimž se tištěná verze článku liší od původní, a to jen v zájmu přesnosti. Zlý úmysl za tímto rozdílem nehledám.

1) Článek dostal od redakce podtitul "evangelium proti demonstraci síly I.", ačkoli smysl bohoslužby výslovně líčím jako překlenutí rozpornosti, ne jako proti-akci.

 2) Vedlejší věta "podpořený několika dalšími hlasy" (cituji jen po paměti) byla redakcí škrtnuta. Škrtnutí působí jako obhajoba samostatnosti synodního seniora, ale když to dobře pochopíme, škrtnutí ostranilo dialogický moment. Několik lidí napsalo synodnímu seniorovi elektronické dopisy kvůli událostem v Krupce. Přímé odpovědi se sice nikdo nedočkal, zato synodní senior sepsal obsáhlé prohlášení, na němž je patrná velká pečlivost.

K tomu bych ještě rád dodal malou historku. Agilní Mikuláš Vymětal mne požádal, abych se účastnil diskuse se synodním seniorem, který měl ve sboru v Praze-Braníku uvést do služby nového ordinovaného presbytera. Pokusil jsem se vzít sebou ještě jednu dobrou známou, která v Krupce tehdy byla a tu neděli dlela v Praze, ale naštěstí neměla čas. Naštěstí? Nikoho nenapadlo oznámit diskusi v ohláškách, po bohoslužbách se sice konalo setkání se synodním seniorem, ale za mizivé účasti, a navíc synodní senior mluvíl téměř jen o duchovenské službě ve vězeňských zařízeních. Na téma Krupka došlo, až když bylo prakticky po všem - pro pět a půl lidí mezi řečí. Prostě je škoda, že o takových věcech se nevedou debaty, pokud je možné je vůbec uspořádat.

K "ozubenému" procesí v Krupce

K Řádu ozubeného kola viz zde. Dobrou reportáž o procesí ŘOK v Krupce podali A. Horáček a A. Janoušek na serveru iDNES.cz. Jinak srv. videa na Youtube zde, zde (s pokračováním), zde (s pokračováním).
 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář