Jdi na obsah Jdi na menu

Podporuje církev porno?


Jak si s touto otázkou pohrává křesťanský či ne-křesťanský čtenář, který si 13. prosince v Lidových novinách přečetl článek „Faráři se zastali 'nahé' ukrajinské matky, kterou chce Česko vyhostit“? Nad otázkou této otázky nicméně nemusím pochybovat o jednom: Pokud někteří evangelíci a dokonce vedení ČCE vyjádřili podporu Nastě Hagenové, aby si na českém státu vymohla politický azyl, ještě to neznamená, že by souhlasili s činností, jíž se Hagenová živila a která se dokonce nachází v těsné souvislosti s důvodem, proč o politický azyl usiluje.
Požadavek politického azylu je ryze humanitární. A právě v našem případě se ukazuje výhoda požadavku, který sám nepodléhá kritériím a posuzováním, kdo je zastání hoden. V zásadě s tím se o věc zasazuje i Berkat, o.s., který pomoc organizuje (srv. zde). Jde jen o otázku (krajně nejistého) právního nároku (což upravuje zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb.) a o otázku naplnění humanitárního záměru, přičemž jedno s druhým se nemusí krýt. Potíže Hagenové nejsou přitom jen její vlastní, ale jsou tu i potíže jejího manžela – podnikatele, který chce utéci z Ukrajiny do Česka. Spojité nádoby.

Přesto vyvstávají některé otázky, které mohou pozorovatele uvést do dilemat, a proto se nelekejme si je klást. Je třeba špatné, když stát (v tomto případě Ukrajina) trestně stíhá šíření pornografie? Na hledání přímé odpovědi na tuto otázku bych se musel znovu nadechnout a vyjít odjinud. Špatné ale rozhodně je, když systém je pročervivělý, takže i lidé oprávněně stíhaní se mohou snadno dostat do nespravedlivých potíží (jak tomu na Ukrajině bývá).

Druhá otázka je otázka Nastiných dětí. Tady by mohl někdo poukazovat na to, že si dotyčná měla dát pozor, když se pouštěla do činnosti, která je v její zemi právně problematická. Jenže – její nejmladší dítě je narozeno v Česku, a bez občanství. A to je důležité v tuto chvíli. Samozřejmě otázka Nastiných dětí je v této předvánoční době obzvláště jímavá. Nasťa sama dává najevo, jak jí na jejích dětech záleží. Záleží jí ale na nich natolik, že se rozejde se svým dosavadním sexuálním životem? Nebudu ji hlídat, ale zajímalo by mne, zda a jak k tomu může dojít. Zajímalo by mne také to, zda k tomu dostane příležitost, respektive, zda jí k tomu nepohne její nynější zkušenost. Je to na ní samé, ale proč se na takovou možnost neptat? Byť jen proto, abychom o něčem takovém uměli lépe uvažovat. (Ne abychom něčí život řešili za onoho někoho).

Třetí otázka se týká majetku. Pokud Nasťa Hagenová disponuje „vyporněným“ domem, není zcela nemajetná. To by však nemělo vést k cynickým a bezohledným závěrům. Znamená to patrně, že humanitární pomoc by měla mít spíše formu akutního přispění a popřípadě půjčky. Zároveň si může někdo nicméně vzpomenout na to, jak se stává, že člověk má sice dům, a třeba kdovíjaký, ale v náhlých potížích mu jako majetek není mnoho platný. Proto s otázkou majetku je třeba nakládat obezřetně. Navíc příliš velké detaily z celého případu neznáme.

Za čtvrté se ozývají hlasy, že jsou vážnější případy a že tento je zastírá tím, že je – jak se říká – mediálně vděčný. Ale právě tak lze tento případ vzít i jako pobídku k pozornosti vůči cizincům, kteří doplácejí na přísnost sociální politiky a azylového zákona.

Na závěr se vraťme ještě k otázce, uvedené v nadpisu. Vede nás totiž k etickému konfliktu, který znamená: podpora člověka v nouzi je zároveň podporou ukrajinsko-českých pornografických vztahů. Je možné se s tímto konfliktem vyrovnávat? Nepovažoval bych to za vyloučené. Po léta mi totiž připadá zvláštní, jak je v Česku „péčko“ snadno dostupné. Vyjímá se v trafikách (až na výjimky) zcela otevřeně – a jako by to nikomu nevadilo. Sám si ho vlastně nevšímám proto, že jsem si na to zvykl - a jen shodou okolností mne to jednou za čas esteticky otravuje (takže na pohoršování už pomyšlení nemívám). Je-li tak alespoň vnějškově dostupné komukoli (a kolik trafikantů požaduje od příliš mladistvě vypadajících občanku?) - jak to, že to stát strpí? Stát tím vlastně porno podporuje a zároveň ohrožuje mravní výchovu mládeže. Stát jsme i my občané. A ve státě žijí i církve. Zřejmě by jim bylo žinantní na dostupnost pornografie upozorňovat stát. Nyní se však nabízí příležitost.

Jiří Hoblík

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Jiří - Šamšula

14. 12. 2012 6:06

Ahoj, Jirko,
myslím, že s tou dostupností je to trochu vedle: porno je možné dostupné v trafikách, ale především je přeci dostupné na internetu, nemyslím si, že by si ho dnes někdo kupoval právě v trafikách, zvláště ta mládež. To je pak lepší se ptát, jestli by stát neměl cenzurovat příslušné stránky, ale toho by se myslím nikdo neodvážil a asi i vaše partaj (piráti) by se hlasitě ozývala.

Jiří Hoblík - Re: Šamšula

14. 12. 2012 12:01

Jirko, ty žiješ dříve a hlavně, ne-li výlučně v internetovém světě v porovnání se světem vnímání? Jednak je totiž potřeba vycházet od dřívějšího a základního. Internet je pak ale problém jiného řádu, což nyní rozebírat nebudu. Ale v každým případě s malými dětmi chodíš kolem trafiky a nemáš je na klíně nad pornostránkami :-)

J.Š. - Re: Re: Šamšula

14. 12. 2012 16:00

No, na úplně malé děti jsem až tak nemyslel, spíše na ty starší (pubescenty)...V onom případě samozřejmě je to něco jiného. J.

Ondra G. - Re: Re: Šamšula

17. 12. 2012 18:03

Ve městě jsou asi primární trafiky, na venkově, kde nejsou, je to zas internet. Sedím s dítětem na klíně, otvíráme e-mail od dědečka (seznam.cz) a vyskakují výrazné reklamy na spodní prádlo (trenýrky nebo podprsenky by tolik nevadily, ale proč jsou tam ta děvčata, to nevím). Myslím, že regulovat by se mělo obojí - časopisy ne ve výši dětských očích a žádné erotické reklamy na všeobecných stránkách (jestli je to obchod se spod. prádlem, prosím, ale na e-mailu by snad mohli dát pokoj).

V dřívějších dobách asi nebyli lidi mravnější, ale když neviděli každý den několik polonahotin, nemuseli být tak nadržení. A jsem pro to, aby církve bojovaly za veřejný prostor bez nahotin, protože na to máme jednak přikázání, jednak se má držet úcta k lidskému tělu (chrám Ducha sv.) a taky držíme na manželskou věrnost. Spojování církve a "pornomámy" (co to je?) nebo ještě hůř nahatých lidí a charity je fuj a ee.

David daggie - Causa Hagenová & její rodina

14. 12. 2012 13:26

Co je pro mě v této kauze nejdůležitější je, že "...pravděpodobné je, že azyl nedostanou jinde než v domovské Ukrajině.Tam Nastě děti odeberou do dětského domova a ona sama poputuje do nápravného zařízení, protože tam je pornografie trestná." A do je dostatečný důvod, aby se člověk angažoval. Jetli má někde barák, to je druhá věc. Ve své situaci asi nebude schopná jej prodat (pokud na něj není uvalená neějaká exekuce). Zeptám se p. Procházkové, ta o tom ví asi nejvíce.

Pořád nejlepším křesťanským rozhodnutím "pod sluncem" je NESOUDIT A NEMORALIZOVAT, ALE PŘEMÝŠLET O POMOCI A KONAT. Kristus v příběhu z 8. kap. Janova evangelia nás nevede jinak. Těm, kdo samospravedlivě soudí ženu, přistiženou při cizoložství připomíná: "„Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem!“ A té ženě samotné dává šanci slovy: "„Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!“

Takže - děj se vůle Hospodinova!

Ondra G. - Re: Causa Hagenová & její rodina

14. 12. 2012 15:51

A kde mají děti české vězeňkyně? Myslím, že většina (až na Světlou nad Sázavou, kde se "sedí" za lehčí delikty) je taky nemůže mít u sebe, a pokud nejsou u příbuzných nebo pěstounů, jsou taky v děcáku. A zatím jsem nezaregistroval, že by se nad tím někdo rozčiloval.

Jiří Hoblík - Re: Causa Hagenová & její rodina

14. 12. 2012 18:53

Davide, odedávna vím o tvé sociální vnímavosti. Ale tentokrát je tvůj příspěvek příliš floskulní a schematizující. Abych se něčemu takovému vyhl, snažím se věci přiblížit, pokud je to možno, vidět ji v proporcích - a přitom nezapomínat na mravní stránku věci, která vyvolává dilemata. Moralizátoři chtějí mít jasno - a dilemata povýšeně obcházejí. Kdo se bojí moralizace, zase někdy inklinuje ke strachu před dilematy. Osobně je mi na Nastě něco podezřelého - a ještě mě to nevede k nějakému krajnímu stanovisku. Tím krajním stanoviskem myslím pak buď štítivé odmítnutí pomoci - anebo (naivní, popřípadě pokrytecká) hra na zbožné, kteří se cítí dobře, když mohou být těmi spravedlivými.

Odra G. má svým způsobem recht, když poukazuje na to, že české vězenkyně taky měly myslet na své děti - a kvůli nim se žádné kampaně nevedou.

David daggie Geisler - Re: Re: Causa Hagenová & její rodina

14. 12. 2012 19:27

Tož...já už su takové... moravské :) .... nejsem schopen o tak citlivých sociálních tématech teoreticky disputovat - já jsem praktik... smysl má praktická pomoc ... je-li A. Hagenová stále na šikmé cestě, to nevím... a její cestu v bahně pornoprůmyslu nemohu komentovat (kdo z nás mužů - byť i horlivých křesťanů - nemrkl někdy koutkem oka na nějakou nahotinku na netu či ve výjkladu trafiky, že)... a chce-li Hagenová jen využít přílležitosti, jak získat azyl v členské zemi EU - to je také jen na jejím svědomí... myslím, že i když se jí zastala SR ČCE (dle br. Trusiny) , tak se z ní asi echt kovaný kalvinista či luterán s vysokým morálním kreditem nestane... bude to asi vžda "mladší bratr či setra" ... doufejme, že v Otcově náruči... tož, uvidíme jak to dopadne ... věřím, že Hospodin má stále svoje cesty, jak prokazovat své milosrdenství hříšníkům ...