Jdi na obsah Jdi na menu

Proč být pro znovupostavení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí


Pražský primátor oznámil plány na znovuvybudování mariánského sloupu na Staroměstském náměstí (viz zde, zde, zde), a tím vlastně vyslyšel dvacetileté volání Společnosti pro obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Na to se hbitě ozvala synodní rada Českobratrské církve evangelické, která jindy dokáže hluboce mlčet, s prohlášením, které reprezentuje dosti konzervativní postoj části, ne tedy všech, členů jmenované církve (věcněji se v tomto duchu vyjádřila roku 1998 společnost Veritas). A poté se rozběhla diskuse v evangelickém prostředí. K tomu si dovolujeme připojit několik vlastních poznámek. Podotýkám, že mám pro některé postoje odpůrců sloupu porozumění – a nejsem žádný zapálený prosazovatel znovuvybudování. Jen s vědomím nejednoznačnosti si sumíruji argumenty, které lze vyslovit ve prospěch odpůrců odpůrců.

 

1. Jedná se o fragmentárně zachovaný a v potenciální obnovenosti cenný estetický objekt z dílny Jana Jiřího Bendla, (cca 1610-1680), raně barokního sochaře, s nímž se spojuje např. vnější sochařská výzdoba (katolického) kostela sv. Salvátora anebo socha sv. Václava, jež dříve stála na Václavském náměstí. Sám vzpomínám, jak se kdysi např. evangelická historička N. Rejchrtová myšlenky obnovy sloupu zastávala s tím, že prostor Staroměstského náměstí potřebuje další vertikalitu (což je jinak rozšířená myšlenka). Avšak prohlášení synodní rady estetický přínos popírá slovy: „Dá se očekávat, že se tento monument stane jen jedním z artefaktů, které se nacházejí v prostoru historicky a společensky exponovaného náměstí.“ Co konkrétního si ale z tého námitky vyvodit? (Oficiální církevní místa přeci podporují turismus, srv. zde.) Přitom zamýšlený sloup představuje vedle Krocínovy kašny, která se má na náměstí také vrátit, a vedle úvah o obnově vybombardované části radnice součástí rekonstrukce historické podoby celého náměstí.

2. Pomník může svou estetickou dimenzí vnést něco jiného do stávajícího turistického lunaparku, jímž se Staroměstské náměstí stalo.

3. Většina české populace se s náboženským, ani s jeho historickým nábožensko-politickým významem mariánského sloupu neztotožňuje, ale zčásti může sdílet estetický zájem. Je dobré si uvědomit, že symboly podléhají procesu reinterpretací (například symboly spjaté s Pannou Marií patřily kdysi Astarté). I prázdné místo po sloupu je symbolem – symbolem vandalství. A je také dobré si povšimnout, jak si v této souvislosti a na jiných stránkách povšiml teologický doktorand Jiří Šamšula, že synodní rada zapomněla na teologickou argumentaci a že jinak nemá proti mariánským symbolům snahu protestovat.

Je mimochodem zajímavé pozorovat, jak odpůrci rekonstrukce jsou ochotni stržení smlouvu, k němuž došlo z iniciativy prolétářského bohéma v atmosféře podzimu roku 1918. Mám pro ten akt jistou míru pochopení, ale neobhajoval bych ho tak bezmezně jako prof. Milena Bartlová v příspěvku o poznání kultivovanějším v porovnání s prohlášením SR ČCE, v němž si troufá tvrdit: "Gesto ničitelů staroměstského Mariánského sloupu bylo stejně legitimní jako gesto těch, kdo ho postavili." Sauera s Bendlem bych si přeci jen srovnávat netroufal. Doporučil bych zastáncům tohoto názoru, aby se vydali na Petřín a tam zničili výjev bitvy o Karlův most, který se umělecky s Bendlem rovnat nemůže, takže to už teprve by nebyla žádná škoda...


4. Pomník se může stát trvalým podnětem k diskusi o rehabilitaci švédské přítomnosti v Čechách. Sice bych byl raději, kdyby Švédi i v Čechách byli získali převahu nad prořímskou protistranou, nicméně nežiji v 17. století a v tehdejších zápasech. A mohu na vrub Švédům připisovat loupení i nedostatek úsilí - a dokonce se ošívat nad tím, že - konfese nekonfese - bylo to vojsko, s jakým vždy přichází prolévání krve.

5. Ti, kteří jsou myšlenkou znovupostavení mariánského sloupu pohoršeni, mohou vycházet z toho, že pomník Jana Husa je jakousi odpovědí na mariánský sloup, odpovědí, jíž zatím schází výzva.

6. Plány na znovupostavení mariánského sloupu se mohou stát také podnětem k znovuobnovení symbolu kalicha na chrámu P. Marie před Týnem. V této oboustrannosti může pak dojít k ekumenickému dorozumění. Proč s tím nikdo nepřijde?

7. Rozhodující je záměr dnešních lidí, kteří o obnovu usilují. Tento záměr nemá samozřejmě bezmeznou moc. Může však překrýt původní podnět. Bylo by ideální, kdyby z katolické strany byla vyjádřena lítost nad církevní odpovědností za války v 17. století – ale to si sám nechci vynucovat.

8. Pokud někoho myšlenka obnoveného mariánského sloupu zneklidňuje, protože si od něho nemůže připomínku vítězství nad Švédy odmyslet, může v tomto zneklidnění spatřovat výzvu pro svou schopnost tolerance, ale i reinterpretace.

9. Obnova by mohla být završením mnohaleté práce sochaře Petra Váni, který sloup obnovil již roku 2003. Tím se jen potvrzuje, oč hlavně má v tomto případě jít: o estetickou funkci, která má přednost před politickými záměry součačné radnice.

Vypadá to tak, že sloup bude obnoven. Není to první ani poslední kontroverzní památka, v porevoluční epoše obnovovaná. Chystá se také obnova pomníku maršála Radeckého na Malostranském náměstí, mj. obestřeného chybnými obviněními z protičešskosti maršála.

Nakonec přeci jen bych si ještě dovolil připojit několik drobných oznámek k momentálně nejzřetelnější evangelické reakci na chystanou obnovu památky. V prohlášení synodní rady se říká: „Společenství křesťanských církví, především těch, se kterými je spjata historie křesťanství v Čechách, však obnova sloupu citelně poškodí.“ Protože iniciativu vyvíjí pražský primátor, interpretuje ji synodní rada jako vnější, sekulární útok na koexistenci církví. Jaké hrůzy podle jejího názoru nastanou v případě, že sloup bude obnoven?

Sám si spíš kladu otázku - zda radnice udělá také něco pro to, aby Staroměstké náměstí nepůsobilo tak brajglovitě, jak působí díky turistickému ruchu.?

Dodejme ještě, že synodní rada navrhuje postavit na místě někdejšího mariánského sloupu „pomník, který by byl „symbolem smíření, ekumenické vstřícnosti a spolupráce na duchovní obnově společnosti“. Příliš uvážlivý nápad to není. Primátor chce jen učinit Staroměstské náměstí jako historii vyzařující prostor o trochu atraktivnější – proč by však měl nechat stavět pomník církvím? A proč by tak měl učinit s ohledem na duchovní obnovu společnosti, která navíc ani takřka neexistuje? A proč by ho měl nechat stavět z tak abstraktního podnětu? Z tohoto hlediska by se spíš hodil pomník pro Frantu Sauera.

Jiří Hoblík

Dodatek:

Primátor hl.m. Prahy zaslal na dopis SR ČCE reakci, která byla ocitována i na oficiálních církevních stránkách. Již bez reakce na tuto reakci (viz). Jen dodejme, že působí střízlivěji než církevní prohlášení.

Na serveru Aktuálně.cz se objevila rekonstrukce stržení sloupu, provázená dobovými i soudobými fotografiemi.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Michal Vejvoda - Nešlo o vandalismus

1. 8. 2012 21:11

Prázdné místo po sloupu není symbolem vandalismu - vandalismus je bezdůvodné (!) poškozování, tady se jednalo spíše o politický akt (ne náboženský). Byl odstraněn určitý symbol monarchie a s ní spojené řkc.

Jiří Hoblík - Re: Nešlo o vandalismus

1. 8. 2012 21:47

1. Proč prosím by vandalismus nemohl mít důvod? Když třeba ministrovi podpálím auto, abych mu ukázal, že se nemá starat o svůj majetek, nýbrž o blaho země - nebudu vandalem?

2. Franta Sauer byl zajímavou i komplikovanou osobností, výtržníkem i bavičem, lupičem olupujícím lupiče - ale právě proto, bych jeho čin o jeho osobnost moc neopíral. Navíc on sám si později přiznal, že udělal hloupost a šel se kvůli tomu vyzpovídat.

3. Sloup nebyl památníkem monarchie - o tom se píše všude možně, žádná říšská orlice na něm nebyla :-). A i kdyby byla, rakouská monarchie nebyla zločinným režimem.

4. Oddělovat politické a náboženské v tomto případě moc nejde.

Martin Danihelka - Re: Re: Nešlo o vandalismus

1. 1. 2015 17:47

"Sloup nebyl památníkem monarchie - o tom se píše všude možně, žádná říšská orlice na něm nebyla :-). A i kdyby byla, rakouská monarchie nebyla zločinným režimem." Davy v listopadu 1918 vnímaly rakouskou monarchii do značné míry jako zločinný režim. Jakým právem, na to si každý odpovězme před pomníky obětí první světové války, který stojí skoro na každé české návsi.

Symbolika Bendlova sloupu je zřejmá - poděkování transcendentním silám za to, že jsou tomuto státnímu útvaru nakloněny. Že mu byly nakloněny roku 1648.

Michal Vejvoda - Re: Re: Nešlo o vandalismus

2. 8. 2012 13:43

ad 1. podle mě ne :)
ad 2. tak to jsem nevěděl, to mě Franta zklamal :)
ad 3. měl jsem na mysli symbol v obecném vnímání, ne že to tam bylo nakreslené :)
ad 4. asi ne, já měl na mysli to, že Frantovy pohnutky byly spíše politické - byl anarchistou než náboženské (vzhledem k té zpovědi byl zřejmě paradoxně katolík(?)