Jdi na obsah Jdi na menu

Sedmero vysvětlivek k námitkám proti bohoslužbě v Krupce

Jít proti větru znamená narážet na silný odpor pohybujícího se vzduchu. Jít proti zvyklostem je už samo výzvou, aby se ozval někdo s protestem, námitkou či odporem. Tak tomu prostě bývá. A je dobré, pochopí-li se to jako příležitost k rozmýšlení. Proto se zde pokusme formulovat vlastní námitky proti námitkám proti bohoslužbě v Krupce 9. dubna t.r.

1. V Krupce na Teplicku se odehrála bohoslužba.

Postarali se o to dva duchovní, evangelický a řecko-katolický, a tím spíš, že se mezi přítomnými nalézali i katolíci, byla to bohoslužba ekumenická. Obsah, a o ten jde zejména, byl plně v rukou obou duchovních. A liturgie jakbysmet. Křesťanská bohoslužba je lidská odpověď na boží slovo, spojení nebe se zemí. A to se také stalo. Byla to bohoslužba, především bohoslužba, ač má další souvislosti.

2. Bohoslužba nebyla zneužitím bohoslužby.

Odpůrci bohoslužby v Krupce rádi tvrdí, že se jednalo o zneužití bohoslužby. Přitom nevysvětlují slovo zneužití. Pakliže se ale bohoslužba odehrála podle principů, jež jsou jí vlastní, ač se specifiky, danými prostředím a okolnostmii, nelze zneužití hledat v bohoslužbě samé.

Zneužití by ovšem někdo mohl hledat také kdesi vně bohoslužby. Odpůrci rádi poukazují na to, že bohoslužba byla nástrojem k zamezení pochodu řádně ohlášeného shromáždění. Pakliže však byla bohoslužba bohoslužbou, byla něčím dobrým. A pokud se dobro ocitne v konfliktu se zlem, platí slova Pavla z Tarsu: Nenech se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem.“ (List do Říma 12,21) Řádně ohlášené shromáždění nacistů mělo totiž prvky zla. Legální není totéž, co dobré. A že bohoslužba místo aby přemáhala zlo, byla sama přemožena? Vždyť vyvolala solidaritu, diskusi, novou reakci na to, co se na české nacistické scéně děje, ukázala, že nenásilný postoj má smysl.

3. Není pravda, že bohoslužba byla zneužitím zákona

Pakliže někdo jedná v mezích zákona, zákon nezneužívá. Spíše se zdá, že Policie ČR pochybila, když rozehnala bohoslužbu, poté co nedokázala najít pokojné řešení napětí, které ze skutečnosti dvou shromáždění vyplývalo a když okamžitě nezasáhla proti nacistickým projevům na shromáždění DSSS. Paradoxně bohoslužba byla blíž zákonu než policie.

4. Bohoslužba nebyla pouhým protestem.

Protest byl v bohoslužbě přítomen proto, že bohoslužba byla demonstrací něčeho dobrého, takže byla protestem proti nepřátelství mezi nacisty a Romy. Bohoslužbu jako takovou ale na protest nelze redukovat. Kdo se o to snaží, zároveň předpokládá, že bohoslužba byla co do obsahu a smyslu prázdná, ale doložit lze spíše opak. Pokud pochopíme bohoslužbu takto, nemusíme se divit té neobvyklosti, že se odehrávala v trase nacistického pochodu, nýbrž můžeme pochopit, že bohoslužba si zachovala svou povahu a zároveň se spojila se záměrem bránění konkrétnímu zlu.

5. Bohoslužba nebyla politickým aktem, ale odehrála se v politickém kontextu

Bohoslužba se konala pod podmínkou, že se její liturgové nebudou zabývat politickými otázkami. Nakonec se bohoslužba snadno obešla bez narážek na DSSS jako politickou stranu, o požadavcích na její rozpuštění nemluvě. Na druhé straně se neodehrála po destilaci od politična – ale to nakonec platí o všech bohoslužbách, protože každý jejich účastník je zoon politikon (nemluvě o bohoslužbách, kde dochází k výslovně politickým výrokům).

6. Není pravda, že se bohoslužeb neúčastnili křesťané anebo že jich bylo zanedbatelné množství

Skutečnost je taková, že příslušnost ke křesťanství se nekontrolovala. Bezpochyby byli přítomni nekřesťané. Ale to neznamená, že křesťané přítomni nebyli. Sám jsem jich několik viděl. Navíc řecko-katolický kněz Šťastný mezi přítomnými Romy měl mnoho těch, které sám křtil. A nakonec nezáleží na tom, zda počty byly ohromující. Podle známého Ježíšova učení platí přeci: „Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich” (Evangelium podle Matouše 18,20).

7. Mluvit o schematu my-oni není zcela vhodné

Předem podotýkám, že tu nelze vidět anděly proti ďáblům. Lépe je se podívat na situaci. Když jsou dvě různá shromáždění, navíc oddělená od sebe kordónem policistů, nikdo nejen nemůže být přítomen v obou, ale také sotva může mezi jedním  a druhým i jen přebíhat. A když se „řádně ohlášené“ shromáždění vymezovalo předem protii druhým, nastolilo schéma my-oni. Co si pak mají říci oni „oni“? Je trojí možnost: odpor, ignorance a snaha o překonání rozporu. Vše má své velké praktické nesnáze, nicméně bohoslužba se právě zakládá na principu překonávání rozporů. Zda, jak a nakolik to lidé aplikují, je druhá věc.

Osobní douška

Nacismus se mi důvodně hnusí. Proto se Krupkou zabývám. Ale nemohu říci, že nacisty nenávidím (vůbec ne proto, že slovo nenávist nezní moc křesťansky) a že bych proti nim bojoval. Když proti někomu bojujeme, posilujeme jej jako bojovníka. Považuji kromě toho jejich vlastní charakter a situaci za složitější, ale vyjadřovat přímo se mi to nechce.

Jiří Hoblík

 

 Poznámky ke Stanovisku Ministerstva vnitra k událostem v Krupce

 

V těchto poznámkách jen komentujeme výňatky z celého stanoviska jež vyšlo bez uvedení autorů a data vydání, jako by za ně nebyl nikdo odpovědný. Pokud jde o obsah, je pochopitelné, že aktér pod palbou kritiky se obhajuje. Ale v poslední době to není jediný případ policejní brutality. Jiný lze doložit násilím na sláviských fanoušcích před posledním derby Sparta- Slavie (svědectví s videem zde).

 a) „Zároveň deklarují připravenost ochránit osoby, které jsou pravicovými extremisty ohroženy. Odmítají populistické zneužívání romské problematiky.

Jak věřit deklaraci připravenosti po událostech v Novém Bydžově, kde extremisté fyzicky napadali občany? A jak konkrétně chránila policie Romy v Krupce, když měla dost starostí s ochranou extremistického shromáždění? Kdo konkrétně populisticky zneužívá romskou problematiku, s jakým cílem a s jakým úspěchem?

b) „Od roku 2009 bylo vyvinuto velké množství aktivit, které vedly k paralýze pravicově extremistického, zejména pak neonacistického hnutí. Byla rozpuštěna Dělnická strana, policie zasáhla proti špičkám neonacistického hnutí, byli odhaleni a odsouzeni žháři z Vítkova.

Vzhledem k příkladu rozpuštění Dělnické strany, jež se transformovala v Dělnickou stranu sociální spravedlnosti, jakož i vzhledem k událostem v Novém Bydžově a Kruipce nelze o paralýze vůbec hovořit. Navíc shromáždění neonacistů v Krupce mělo být rozpuštěno hned po nacistických projevech, tedy po zjevném porušování zákona. To potvrzuje naši domněnku, že policie nejednala zcela v souladu se zákonem a že soustavně neonacisty chrání.

c) „Každá ústavě neodporující strana, má ze zákona právo svolávat shromáždění. I neonacista má v ČR právo svolat shromáždění, pokud přitom neporuší zákon.

Toto je nepochybně příklad konfliktu legitimity a legality. Legitimní nárok neonacisty na svolání shromáždění zřejmě není. Ale když je svolá podle zákona a vyvolává nenávist proti skupině obyvatelstva způsobem, který nelze za nacistický označit přímo a doslova, je podle policie vše v pořádku. Z citátu by ovšem bylo možné také odvodit, že je podle policie vše v pořádku, když svolá shromáždění neonacista jako neonacista. Policie se nechovala jako instituce, která ví, že podpora neonacismu je trestná. A tak paradoxně napadla nanejvýš poklidné shromáždění,  dokonce vyháněla z chodníků stranou stojící a přihlížející, zatímco neonacisty střežila a až s odstupem se začala zajímat o některé jednotlivce.

d) „Pokud je však údajně náboženské shromáždění protidemonstrací proti určitým politickým názorům, nejde o výkon náboženské svobody.

Je zajímavé, že těmito slovy policie neříká přímo, že bohoslužebné shromáždění nebylo bohoslužebné (patrně v obavě nařčení ze lži). Nicméně to naznačuje, protože jinak by toto téma nenastolovala. Bohoslužebné shromáždění se nicméně v Krupce jako bohoslužebné sešlo. A kromě toho bylo předem varováno před případnými projevy politických názorů, k nimž také nedošlo. Z náboženského hlediska je například rasismus především etickým problémem – a bylo by překroucením obviňovat náboženské shromáždění z jeho politizace. Nešlo  tedy ani o žádnou protidemonstraci, jak policejní stanovisko naznačuje, nýbrž o bohoslužbu, což lze doložit nejen videozáznamy (kde se nic politického neprohlašovalo), ale také veřejně dostupnými texty, jejích obsah při bohoslužbě zazněl. Jako religionista musím o náboženství vědět více než policisté a žádám je, aby mi nemluvili do mé odbornosti. Policie přinejmenším do vydání prohlášení nepochopila, co se v Krupce odehrávalo, i když organizátoři bohoslužby jí to sdělili.

e) „Policejní zákrok byl maximálně korektní a v souladu se zákonem. V této souvislosti je nutné uvést, že je zdokumentováno násilné chování jednoho z účastníků protidemonstrace. Je prověřováno podezření z trestného činu útoku na úřední osobu.

Policejní zákrok nebyl maximálně korektní, protože s pokojným bohoslužebným shromážděním kontrastuje nasazení koňů, dělobuchů, tlačení pomocí štítů, tlučení skupiny mladíků (i když ta podle mého s bohoslužbou souvisela jen náhodou a na její odpovědnost). Kde má vlastně policie meze korektnosti? Sahají až po střílení?

f) "Ve výzvě svolavatele protidemonstrace (http://www.vustineonacistynechceme.cz/novinky/vyzva) je jako účel shromáždění uvedeno vyjádření nesouhlasného postoje s nahlášeným pochodem. Aby mu zástupci iniciativy zabránili, vyzvali k zapojení duchovních (http://www.vustineonacistynechceme.cz/novinky/hledame-statecne-duchovni) a pořádali svůj odpor jako shromáždění pořádané církví."

Tato informace svádí k identifikaci chystaného shromáždění odpůrců nacismu s bohoslužbou. Z tohoto shromáždění ovšem sešlo. Každopádně  bohoslužba byla chystána jako zvláštní akce. A není pravda, že byla chystána jako protestní shromáždění, jak tvrdí policie, která nachápe, co jsou bohoslužby a špatně interpretuje text, který je ohlašuje.

Jiří Hoblík

S využitím připomínek Hynka Tippelta, jemuž tímto děkuji.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Viktor - Zavrženíhodný motiv

17. 4. 2011 11:21

Údajná bohoslužba byla svolána právě za účelem bránit jiným osobám ve výkonu jejich ústavních práv. To je účel zavrženíhodný a již pouze pokus o organizování takové akce by měl být co nejpřísněji trestán. *)

Kdyby šlo skutečně o bohoslužbu, účelu by nepochybně mohlo být dosaženo v jiném čase či na jiném místě nebo v krajním případě přerušením akce a uvolněním cesty průvodu.

Účastníci "bohoslužby" prokázali svou účastí mimořádnou názorovou nesnášenlivost a agresivitu. Pokud navíc neposlechli požadavek policie na uvolnění cesty - tedy na klidné a nenásilné řešení - nemají si co stěžovat že byly použity donucovací prostředky.

------------------------
*) co byste řekli "bohoslužbě" svolané za účelem odebrání majetku jiným osobám?

Jakub Dvořák - Re: Zavrženíhodný motiv

17. 4. 2011 11:53

Domnívám se, že bytost obdařená rozumem snadno rozpozná, že odebrání majetku je jiná věc než bránění projevovat rasovou nesnášenlivost ve čtvrti obývané převážně menšinou, která je objektem této. Përiklés pravil, že svoboda jedince končí tam, kde začíná svoboda druhého. Mám-li volit mezi svobodou nácka urážet příslušníky jiných ras a národů, a právem těchto na pokojnou existenci, vyberu si určitě to druhé, a vůbe v tom není žádný projev agresivity.
Nácek navíc ústavní právo na hlásání svých názorů nemá. Seznamte se se zákony této republiky lépe než naši soudci.

Viktor - Re: Re: Zavrženíhodný motiv

17. 4. 2011 12:13

Odebrání majetku nebo odebrání shromažďovacího práva a svobody projevu se zas až tak neliší. Až se tedy někdo bude domnívat že támhle někde bydlí Cikáni co údajně kradou tak jim může v rámci bohoslužby vyrabovat celý dům?

Ono totiž o nic jiného než o domněnky nešlo. Kdosi se domníval že někteří jednotliví účastníci ohlášeného shromáždění se možná dopustí nějakých verbálních deliktů a na základě této domněnky se rozhodl odebrat celé skupině zúčastněných jejich práva.

Mám-li volit mezi svobodou kohokoli hlásat svůj názor a právem samozvaných "aktivistů" omezovat práva druhých volím jednoznačně to první.

----
Co to znamená "urážet příslušníky jiných ras"? Vyjádřit svůj názor slovy méně konformními než je v dnešní společnosti prolezlé politickou korektností zvykem. Ó, jaký to zločin.

Jakub Dvořák - Re: Re: Re: Zavrženíhodný motiv

17. 4. 2011 14:25

Jsem přesvědčen, že to moc dobře víte. Jen pracně z palce cucané argumenty prozrazují Vaši neochotu to přijmout. Podívejte, jde-li parta notorických alkoholiků do hospody na podmáslí, také to nebude pouze má doměnka, že tam budou bumbat ve skutečnosti něco jiného. Hodlá-li se jednou rozupuštěná strana s xenofobní rétorikou a programem s kosmeticky mírně upraveným názvem potloukat v semknutých formacích čtvrtí obývanou jimi běžně cílenými lidmi, nepotřebuji zase tolik fantazie na to, abych si domyslel, co tím sledují.
Ale víc už si k tomu "Viktore" asi neřekneme.

Viktor - Re: Re: Re: Re: Zavrženíhodný motiv

17. 4. 2011 15:19

Takže svévolné omezování práv druhých podle svých politických preferencí pokládáte za dobrý nápad. Děkuji za informaci.

Jakub Dvořák - Re: Re: Re: Re: Re: Zavrženíhodný motiv

17. 4. 2011 17:08

Až na tu "svévoli" ano. Záleží na tom, jakým hodnotovým systémem jsou ty preference podložené. Vemte, jak vemte.

Terminator - Já to řeknu jednoduše

17. 4. 2011 8:23

Člověk, který se ve 21 století schovává ze nesmysly nazývaná náboženství, by měl urychleně vyhledat lékařskou pomoc. Nebo že byste měl důkaz o existenci Boha?

Jakub Dvořák - Re: Já to řeknu jednoduše

17. 4. 2011 10:45

Důkaz ne, pouze zkušenost a víru. Chcete-li, mějte si to za "schovávání se za nesmysly", je-li to tak pro Vyše sebevědomí povzbudivější.
V každém případě Vás nikdo neuráží, ani nenutí se účastnit diskusí, které zjevně nejsou o Vašem tématu a mluvíte tudíž z cesty.
A ještě jedna věc: my, co jsme líní hledat lékařskou pomoc, se alespoň neschováváme za hloupé přezdívky, ale máme svá jména.

Tomáš Trusina - kdy a kde koníme bohoslužby

16. 4. 2011 18:57

Konání bohoslužby souvisí s možností veřejně vyznávat náboženskou víru. K tomuto vyznání vyznání - z podstaty samé - patří, že se děje ve veřejném prostoru a velice konkrétně se ho dotýká. Už výpověď "Ježíš je Pán" je výpověď palčivě politické, přičemž čím nelidštější, resp. "totalitnější" režim, tím je na ni háklivější.
Nechat se zahnat jen do prostoru zvnějšku vymezeného - politickými podmínkami - může znamenat, že zapíráme Krista. Přistoupit na výklad ministerstva by vlastně znamenalo, že se přestaneme i v kostele modlit "buď vůle tvá" nebo "tvé je království, moc a sláva", protože Boží království a vůle se střetává s lidskou zlovůlí - a my o tento střet našeho Otce v nebesích navíc ještě - vyučeni a přivedeni k němu Ježíšem -prosíme. A tohle se buď společně s bratřími mohu modlit i na veřejném místě - a sloužit tak Otci Ježíše Krista a našemu Pánu - a nebo nemohu veřejně - a pak je mi vlastně upírána možnost vyznavačství i "bohoslužebném prostoru". A nebo nechci. Kdyby byla policie ve své ochraně neonacistů důsledná, měla by vlastně rozhánět každé křesťanské bohoslužebné shromáždění, protože on se staví - aspoň implicitně - proti manifestacím zastrašování a nelidskosti. I my v Benešově neděli potom jsme "stáli v cestě", dokonce, i když o tom zdejší farář vůbec nekázal...

Pavel Duchan - k bodu č. 3

15. 4. 2011 11:09

"Z ustanovení zákona rovněž vyplývá, že o náboženské shromáždění nepůjde, pokud ho sice svolá církev, nicméně jeho cíl bude směřovat k vyjádření politického názoru, nesouhlasu s vedením radnice apod. Takovéto shromáždění, přestože ho svolává církev nebo náboženská společnost, pak podléhá oznamovací povinnosti. Je jistě legitimní, aby i církev a náboženská společnost vyjádřila svůj názor např. na rasismus konáním bohoslužby pod širým nebem. Pokud je však údajně náboženské shromáždění protidemonstrací proti určitým politickým názorům, nejde o výkon náboženské svobody. Uvedené shromáždění církve je jen "běžným" shromážděním bez oznámení a je tak třeba s ním nakládat. Pokud by tomu tak nebylo, požívaly by náboženské skupiny větších práv než ostatní, neboť by se jim dostávalo privilegií i v jiných oblastech než jen v náboženské svobodě."

http://www.mvcr.cz/clanek/stanovisko-ministerstva-vnitra-k-udalostem-v-krupce.aspx

S tímto výkladem naprosto a bezezbytku soulasím a je to přesně ten důvod, proč tvrdím, že došlo k zneužití boholsužby..

Jakub Dvořák - Re: k bodu č. 3

15. 4. 2011 15:45

Tak takový přístup je klasickou ukázkou "legalismu". Co se vejde do zákona je dobré, co ne, je špatné. Avšak i v případě, že jsou zákony dobré, mohou nastat situace, kdy je z morálního hlediska lepší zákon porušit, než jej dodržovat. Na to existuje i v našem právním systému klauzule tzv. "dobrých mravů". Známý příměr se zapínáním kabátu a jediným chybně zapnutým knoflíkem se dá použít i zde. Zákony zřejmě ne dostatečně chrání oběti rasové nenávisti, nebo soudy zjevně pochybily, když umožnily veřejně propagovat názory, dle zákona nepřípustné. Nastala-li taková chyba v legalizačním procesu, nejde dál postupovat bez rozumu podle zákona.
Dále nemyslím, že došlo ke zneužití bohoslužby thelogicky. Na několika místech jsem se naopak vyjádřil, že říct "ne" zlu, zastat se ohrožených, a navíc zajistit, aby jedna akce nevyvolala stejně agresivní protireakci (shromáždění se chovalo klidně, ikdyž bylo napadeno policií), i to do bohoslužby nepochybně patří. Má-li podle lidských zákonů takové "ne" příchuť politickou, je třeba to překousnout, rozpoznám-li takový akt jako naplnění Boží vůle.
Obecně bych však rozlišoval věc politickou, tedy života v obci se týkající; a politikařením, tedy spory o vliv a moc. Politikaření do bohoslužby nepatří. Politickému se nelze vyhnout.

Pavel Duchan - Re: Re: k bodu č. 3

15. 4. 2011 17:11

Tak jinak - já ve využití bohoslužby k zablokování průvodu (v policejní zprávě je napsané, že původně se měla konat MIMO trasu pochodu, tak že to bylo domluvené) prostě "naplnění Boží vůle" nevidím ani dost málo. Můj Bůh je Bůh žárlivý, takže pokud říkám, že mu jdu sloužit, pak to očekává a pochybuji, že chce abych řešil nákup na večer, pracovní povinnosti nebo to, jestli stojím správně v cestě někomu/něčemu. To, že policie má podobný pohled (z pohledu právního) je věc souhry náhod, mě jde celou tu dobu o to, k čemu všemu jsme jako křesťané (zne/vy)užívat bohoslužbu. .

Jakub Dvořák - Re: Re: Re: k bodu č. 3

15. 4. 2011 18:18

Co se dá dělat, v tom si asi neporozumíme.

Jiří Hoblík - Re: Re: Re: Re: k bodu č. 3

15. 4. 2011 19:16

Mně taky nebaví se hádat donekonečna. Takže jen tolik - nechci nechat za sebe myslet policajty (tím spíš, že to prohlášení obsahuje několik vyložených blbostí). A ještě jedna věc - "můj Bůh" je tak žárlivý, že kope nacismus do zadku

Ondřej Wolf - Mt 13, 31-35

14. 4. 2011 17:07

http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_9700