Jdi na obsah Jdi na menu

Zákon o církevním majetku je protiústavní



Jako členové a sympatizanti iniciativy Za církev sociálnější považujeme za potřebné poukázat na protiústavnost návrhu Zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi z hlediska, které bylo ve veřejné debatě dosud opomíjeno – totiž diskriminace ostatních řádně registrovaných církví a náboženských společností vůči 17 zákonem vyjmenovaným. Spatřujeme v tom porušení zásady rovnosti občanů před zákonem a popření nábožensky neutrálního charakteru našeho státu.

Podle čl. 16 odst. 1 Listiny základních práv a svobod každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu. Toto právo je tedy Listinou základních práv a svobod chápáno nejen jako čistě individuální, ale i jako právo, které se realizuje ve společenství s jinými, a to převážně v rámci církví nebo náboženských společností.

Podle čl. 1 Listiny základních práv a svobod lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Obdobně podle čl. 3 odst. 1 základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Listina základních práv a svobod tak chrání mimo jiné i rovnost lidí v uplatňování práva podle čl. 16 odst. 1. Pokud by tedy stát mimo opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých zvýhodnil nebo znevýhodnil určité církve či náboženské společnosti před jinými, je tímto dotčeno i toto právo a jeho přiznání v rovné míře všem.

Avšak podle § 15 navrhovaného zákona se přiznává pouze 17 taxativně vyjmenovaným církvím a náboženským společnostem tzv. finanční náhrada. Ačkoli se tento příspěvek prezentuje jako finanční náhrada za státem zabavené majetky, jeho výše v konkrétních položkách neodpovídá rozsahu zabaveného majetku jednotlivým církvím a je přiznáván i církvím, které před rokem 1989 právně nebo i fakticky neexistovaly, tedy jim ani nemohlo být nic zabaveno. Ve skutečnosti se tedy jedná o finanční příspěvek kompenzující postupné snižování příspěvku na podporu jejich činnosti. Ostatní řádně registrované církve a náboženské společnosti však tento příspěvek neobdrží.

Neobstojí zde argument, že zmíněné ustanovení je výsledkem dohody mezi těmito 17 církvemi a vychází z celkového rozsahu zabaveného majetku, kdy Římskokatolická církev se vzdává 18% této náhrady ve prospěch ostatních 16 církví. Není úkolem státu a funkcí právního předpisu, aby zprostředkovával a „zpečetil“ ve své podstatě soukromoprávní dohodu mezi některými vybranými církvemi a náboženskými společnostmi. Pokud již stát hodlá proplatit finanční náhradu za zabavené majetky církví, aniž by se dopustil diskriminace v oblasti náboženské svobody, tak jako jediné ústavně konformní řešení přichází v úvahu vyplacení této náhrady jen církvím, které o tento majetek v období let 1948 až 1989 skutečně vynuceně přišly, a ve výši, která nepřesahuje hodnotu jim zabaveného majetku. Je pak již vlastní záležitostí těchto církví, jak a se kterými dalšími církvemi se o tuto náhradu rozdělí.

Dále podle § 17 navrhovaného zákona bude stát po dobu 17 let vyplácet již jen těmto 17 církvím příspěvek na podporu jejich činnosti, byť se tento příspěvek má postupně snižovat. Ostatní řádně registrované církve a náboženské společnosti opět už tento příspěvek ani do budoucna nedostanou. Již současná platná právní úprava, která každé registrované církvi či náboženské společnosti přiznává tento příspěvek až po 10 letech od její registrace, je diskutabilní, alespoň formální rovnost před zákonem však zůstává zachována. Ale pokud zákon taxativně vyjmenuje určité vybrané církve, které zvýhodní, pak nelze hovořit o rovnosti lidí (a církví) v právu na praktikování náboženství a o náboženské neutralitě státu.

Je samozřejmě přípustné, aby stát příspěvek na podporu činnosti církví a náboženských společností zrušil všem. Rovněž na tento příspěvek není ústavně založený nárok. Pokud jej však hodlá pouze snižovat, nemůže vytvořit nerovný režim pro jeho přiznání. Je-li tento příspěvek přiznán výběrově jen některým církvím, podstatně se tím narušuje princip vyjádřený v čl. 2 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání.

Uvedený princip je výdobytkem demokratické revoluce v listopadu 1989 po předchozích neblahých zkušenostech se sepětím státu a ideologie komunismu. Jako občané této země podporující její demokratické zřízení a jako křesťané hlásící se k historii zápasu za náboženskou svobodu a laický stát proto nesouhlasíme s jeho narušením.

Podepsáni: Jan Dospiva, Petr Cekota, Pavel Čižinský, Jitka Hrušková, Jiří G. Kohl, Filip Outrata, Miloslav Pojsl, Miloš Rejchrt

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

informátor - odhaduji, že zákon u Ústavního soudu napadnou Svědkové Jehovovi

25. 9. 2012 10:09

Odhaduji, že v případě schválení zákona ve stávající podobě, tak ho u Ústavního soudu napadne Náboženská společnost Svědků Jehovových.
Je totiž pozoruhodné, že do návrhu majetkového narovnání nebyla zařazena Náboženská společnost Svědci Jehovovi, která v roce 2004 nárokovala majetek ve výši 9 milionů Kč.

Svědkové Jehovovi mají velmi šikovného advokáta Lubomíra Müllera, který má na své pažbě třináct úspěchů u Ústavního soudu a sedmatřicet vítězství u Nejvyššího soudu.

Viz článek <a href="http://www.jedinak.cz/stranky/txtmuller.html">Advokát se Strážnou věží</a>

informátor - několik zajímavých článků k tématu

25. 9. 2012 9:49

http://notabene.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=2619

http://notabene.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=2616

http://notabene.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=2551

http://notabene.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=2509