Jdi na obsah Jdi na menu

Osobní poznámky k tzv. církevním restitucím

 

1. Odpůrci církevních restitucí neustále řeční, že církev má být chudá. Jak to ale vědí? Jakým právem o někom jiném rozhodují? Tento argument je těžko použitelný, když každý člověk a každá instituce potřebuje v moderní době finanční zajištění. "Chudoba církve" je něčím, co musí vycházet z jejího sebepochopení - a to zase musí být biblicky založeno. Kromě toho je tradice slibu chudoby, ale ten patří do mnišství - a to nelze jednoduše zevšeobecňovat.

2. Nejsem příznivcem církevního majetku. Přesto se ptám: jak v dnešním světě vůbec žít, ne-li něco dobrého činit bez majetku? Jak změnit svět, aby to bylo možné?

3. Hlavní důvod, proč chci, aby církevní restituce byly už za námi, je, že je žádoucí, aby už skončilo to nekonečné žvanění, které se kolem nich točí.

4. Problém církevních restitucí je generátorem primitivismu, který provázá vztah mezi státem a církvemi, vztah, v němž jiná témata prakticky neexistují.

5. Když je něco zapsáno v Pozemkových knihách, těžko to v zájmu práva ignorovat. (K tomu srv. blíže názor historika Jaroslava Šebka). Spor ale nastává v okamžiku, kdy návrat majetku není reálně možný.

6. Argument, že církevní restituce hrozí vyvolat vlnu dalších nároků, neuznávám. (To by naopak mohlo zpochybnit dosavadní restituce.) Otázka je, kam až v této věci lze legitimně jít, co je prakticky proveditelné.

7. Velký užitek církevních restitucí může spočívat v diverzifikaci dosavadních majetkových struktur, v nichž zatím panuje velká korupční provázanost.

8. To ale neznamená, že by se církve z vůle politiků staly svobodnými prostory. Budou vázány loajalitou – jednak vděčností, jednak potřebou i dál čerpat ze státních prostředků např. na školství a charitu.

9. Zásadní věcný problém církevních restitucí je v tom, že řeší problém, který vznikl v jiném kontextu – v němž římsko-katolická církev měla celospolečenský vliv a nebyla jen jakousi společenskou přihrádkou. Přitom majetetek vznikal sám opět v jiném kontextu, v němž panovala dalekosáhlá provázanost mezi aristokracií a duchovenstvem.

10. Církevní restituce budou mít za následek, že budou církve ještě více zaměstnány starostí o své sebeudržení a o správu svého majetku. O to méně budou mít sil zlobit vrchnost, ale o to méně budou mít sil na zvěstování evangelia.

11. Nerozumím tomu, proč se církve nezřekly všech finančních nároků, jsou-li to opravdu církve.

12. Církevní restituce snižují morální kredit Římsko-katolické církve. Když to ŘKC riskuje, budiž jí to přáno.

13. Na finančním odškodnění církví a náboženských společností je problematické, že se má dít ze státního rozpočtu a ne z kapes komunistů a komunistických funkcionářů, kteří především jsou odpovědní za to, co se mezi léty 1948 a 1989 v Československu dělo.

14. Jsem zásadně proti tomu, aby se na tzv. církevních restitucích, které se týkají Římsko-katolické církve, přiživovaly jiné církve a náboženské společnosti (s vyjímkou nutnosti odškodňovat FŽO).

15. Pokud by se návrh zákona o církevních restitucích prosadil jen ve prospěch ŘKC, mohlo by být v zájmu státu, aby zvažoval malou kompenzaci nekatolickým náboženským subjektům, aby na rozdíl od ŘKC neutrpěly na odstřižení od státního rozpočtu. To považuji za otevřenou záležitost a netvrdím, že bych se v tom chtěl za nekatolické náboženské subjekty přimlouvat, protože mám zato, že by se měly postarat o svou existenci samy.

16. To, oč bych v této věci opravdu stál, je, aby se církve se státem dohodly o formě vzájemné spolupráce na péči o památky, popřípadě o úpravách „církevního zákona“.

Jiří Hoblík

 

Dodatek:

Majetek Římsko-katolické církve má specifickou povahu a vyplývá to z vývoje vztahu státu a církve od josefinských reforem. Vzhledem k tomu nový návrh zákona o církevním majetku celou záležitost zjednodušuje, jako by stát říkal: církvi, dám ti hromadu majetku, a ty mi dej pokoj. Srv.

„Katolická církev nikdy nebyla dokonce ani za Rakouska-Uherska vlastníkem nemovitého majetku na území Rakouska-Uherska, který by mohl samostatně pouze o své vůli o „svém“ majetku rozhodovat, a to dokonce, i když byla (resp. např. klášter, nadace atd.) jako vlastník zapsaná v pozemkových knihách. „Její“ vlastnictví vždy mělo specifický charakter.“ (Hrádela, K. “Co bylo ukradeno, musí být vráceno“, str. 17) „... a samozřejmě nebyla vůbec oprávněna nakládat s majetkem cizím např. farních obcí, klášterů atd. (str. 18).

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Jakub Dvořák - Čumím jako péro z gauče

9. 9. 2012 18:25

Není to moudré, ale musím se podělit se podělit o zážitek. Raději nebudu jmenovat, ale měl jsem jednání s jedním členem SR. Šlo o to, že jsme dostali v poradním odboru pro vzdělávání laiků v našem seniorátu zadání, uspořádat setkání na téma restituce. Snadno jsme sehnali odpůrce, zastánci se nám však nehrnou. Chtěli jsme někoho ze SR, aby nám podal nějaké vysvětlení. Bohužel, nikdo z farářů nemá, co říct. Jsouochotni mluvit o čem koli, jen když to nebude o restitucích. Jedním jsem byl za pokus přemluvit jej, aby přece něco řekl, vždyť o tom jednají, tak něco vědět musí, velice hulvátsky seřván.
Je příznačné, že jsem stále odkazován na Stolaře, theologicky se na to podívat nikdo nechce. Jistá farářka nad požadavkem, aby se k tomu postavil nějak theolog také kroutila hlavou: "co je na restitucích theologického? Vždyť je to jen politika". ČCE dnes vládne technologie, theologie se může jít klouzat.
Chystám se přemlouvat dalšího, tak se za mě prosím modlete.

Martin Danihelka - Re: Čumím jako péro z gauče

1. 1. 2015 17:13

"Jedním jsem byl za pokus přemluvit jej, aby přece něco řekl, vždyť o tom jednají, tak něco vědět musí, velice hulvátsky seřván." To musel být jistě farář z krajského města vašeho seniorátu - král hulvátů mezi českobratrskými faráři...

Jakub Dvořák - Re: Re: Čumím jako péro z gauče

1. 1. 2015 17:36

Byl to farář z krajského města sousedního seniorátu. Má-li konkurenci, to nevím. Nutno ovšem říct, že seniorát, v jehož prostoru se nacházím, na svém konventu navrhnul téhož za synodního seniora! Ohavnost spuštění ...!

Jiří Hoblík - Re: Čumím jako péro z gauče

9. 9. 2012 21:50

Synodálové akceptaci restitucí odhlasovali drtivou většinou - a teď se nikdo nenajde, kdo by to chtěl hájit? Kde to žijeme? Církev je až tak plná lidí, co si nestojí za svými názory? A k čemu je teologům teologie, když jim neosvětluje životní problémy?

David daggie Geisler - Re: Čumím jako péro z gauče

10. 9. 2012 9:43

Ta farářka, co jste se s níbavil, má pravdu - restituce jsou jen politika, teologicky to nelze obhájit. Tedy alespoň ne v rámci protestantské teologie.

Pokud by se o to někdo "pokusil", tak by mě velice zajímal výsledek!

PS Modlím se za vás...

Jakub Dvořák - Re: Re: Čumím jako péro z gauče

10. 9. 2012 11:17

Pokud má pravdu, pak by to byl důvod, proč by měla ČCE honem hledat, kde nechal tesař díru ...
Co není z víry, je hřích ...

Jiří Hoblík - Re: Re: Čumím jako péro z gauče

10. 9. 2012 11:40

Na světě není nic, čeho by se teologie netýkala. Jen teologové jsou mátohy, pokud to nechápou. Naopak politika se netýká kdečeho, ačkoli smrdí za každým rohem. To je samé: vzhůru do světa! A když přijde na věc, tak hurá do ulity!

Aleš Wrana - jen politika?

11. 9. 2012 19:07

vždyť už preambule navrhovaného zákona je hozenou rukavicí pro diskusi teologickou: "parlament... veden snahou zmírnit následky některých majetkových a jiných křivd...". Jaká zde tedy může být teologická odpověď?

Jiří Hoblík - Re: jen politika?

11. 9. 2012 20:02

Jaká teologická odpověď?

Penězi se neutěšujte! Srdnatě a hrdě neste křivdy na vás učiněné, však váš Bůh každou skvrnu z vašich tváří smyje a každou slzu setře. S těmi pak, kdo křivdí, učiní podle svého úsudku, o nějž se starat nemusíte.

Aleš Wrana - Re: Re: jen politika?

11. 9. 2012 20:38

to je odněkud z Bible?

Jiří Hoblík - Re: Re: Re: jen politika?

11. 9. 2012 20:45

Nenechte se mást stylovou stylizací, i když při troše snahy implicitní odkazy k některým biblickým místům najdete.

Aleš Wrana - Re: Re: Re: Re: jen politika?

12. 9. 2012 8:50

Dobře. když se nám ve světě děje křivda, máme ji snášet. Z mnoha důvodů. - Ale pak se situace změní, a ten, kdo křivdil, toho lituje a chce to napravit, nakolik je to možné. Jak se má církev postavit vůči takovému postoji?

Jiří Hoblík - Re: Re: Re: Re: Re: jen politika?

12. 9. 2012 22:51

Nejsem si jist, zda nápravu lze vyjadřovat v případě evangelíků penězi - ale jsem si jist, že ne tímto způsobem.

Kdybych si už měl něco přát, tak to, aby ŘKC přestala na protestanty pohlížet jako na křesťany druhé kategorie, pokud se vůbec na ně jako na křesťany uvolí se dívat.

Na druhé straně byl bych vděčen za každý posun k dobrému, i menší - ale právě že ne tak, jak je navrženo.

Aleš Wrana - můžeme se vrátit k tématu?

17. 9. 2012 9:17

Vy hrozně skáčete. Myslím, že jsme diskutovali o vztahu mezi státem a církvemi, jak se ty mají zachovat, když jim je nabídnuto finanční odškodnění - a vy už tady zase řešíte, jak se ŘKC dívá na evangelíky.

Daggie - Re: můžeme se vrátit k tématu?

17. 9. 2012 11:39

...třeba ta témata spolu nějak souvisí?

Anna Glacová - Re: Re: Re: můžeme se vrátit k tématu?

17. 9. 2012 14:37

(Pomiňme navrácení majetku, na který existuje vlastnické právo).
Staré křivdy (pronásledování a omezování dané církve) napraví zákonodárci křivdami novými, kdy za staré křivdy budou platit současní lidé, kteří církve nechtějí omezovat, ale také na jejich provoz nechtějí doplácet. (Poslancům a různým vedoucím všeho možného je jedno, kolik stojí chleba, boty, knížky atd.)
Téměř každý ze středněnižších vrstev, který už teď musí počítat každou korunu, a jehož se toto dotkne vyšším daňovým zatížením, to může vcelku logicky vnímat také jako křivdu. Peněžní odškodnění totiž nepůjde těm občanům zpátky, případně pokud ano, tak s minimálním efektem...v ČCE se to bude rozpouštět předpokládám převážně do platů duchovních?

Aleš Wrana - Re: Re: můžeme se vrátit k tématu?

17. 9. 2012 12:34

Třeba i ano. Ale diskuse se takto přeskakováním na souběžná témata vede dost těžce. - Mě zajímalo vrátit se k začátku, k preambuli navrhovaného zákona, k proklamovanému úmyslu státu částečně finančně napravit staré křivdy - jak se k tomuto má postavit církev?

to zní rozumně - Re: Re: Re: Re: můžeme se vrátit k tématu?

17. 9. 2012 15:23

Ano, nechceme staré křivdy napravovat novými. A zkuste to tedy domyslet: co bychom měli jako církve říci státu na jeho nabídku?

Aleš Wrana - Re: Re: Re: Re: můžeme se vrátit k tématu?

17. 9. 2012 15:25

To zní rozumně. Ano, nechceme staré křivdy napravovat novými. A zkuste to tedy domyslet: co bychom měli jako církve říci státu na jeho nabídku?

David daggie Geisler - Re: Re: Re: Re: Re: jen politika?

13. 9. 2012 11:54

Postoj, který byl - směrem k restitucím- zvolen je nazýván postojem pragmatickým. Ve světě pragmatismu je "pravdivé je to, co je užitečné".
(http://cs.wikipedia.org/wiki/Pragmatismus)

Je-li svět pragmatismu i světem dnešního myšlení v církvi, tak jsem poněkud znejistěn. V Novém zákoně vidím směrem k pravdě dva postoje. Pilát říká: "Co je to pravda?" ... a pak si před farizeji myje ruce... Kristus říká: "Slovo tvé pravda jest." ...a pak se nechá v Getsemanské zahradě zatknout - jako Beránek.

Oba postoje jsou součástí biblického příběhu. Ale vybrat si lze asi jen jeden...
Oba