Jdi na obsah Jdi na menu

Lutherské vykopnutí ze služby u sousedů

 

 

Neprodloužit pracovní smlouvu – to je de facto totéž jako někoho vykopnout ze zaměstnání. Jen navenek to jako vykopnutí nevypadá, navíc když k němu dochází při uplývání „zkušební doby“. V případě slovenského lutherského kaplana Jakuba Pavlúse bylo tak možno nedávno s církevním „posvěcením“ ukončit angažmá ve sboru Evangelické církve aušpurského vyznání (ECAV) v Turanech. V tomto městečku se mladý kaplan ocitl teprve před rokem, poté co působil rok v Zemianských Kostoľanech.

Důvod? Církevní představitelé si Jakuba Pavlúse pozvali počátkem června do Zvolena, aby prý projednali prodloužení pracovní smlouvy, ve skutečnosti šlo však o jedinou otázku. A na ni kaplan odpověděl, že podle jeho osobního názoru by alespoň stát měl respektovat nárok partnerů shodného pohlaví na oficiální uzavření trvalého svazku, sám že přitom respektuje církevněprávní předpisy. pavlus.jpg

Říká se, že svůj názor nikde veřejně neprezentoval, což platí o veřejnosti v běžném smyslu, ne o otevřenosti za určitých příležitostí na církevní půdě. Jak říká jeden z Pavlúsových kolegů a obhájců: „Jakub Pavlús síce na stretnutí mládeže (semfest) prezentoval názory, ktoré boli vyslovene v rozpore s učením ECAV na Slovensku, avšak v rámci diskusného podujatia, kde iba prezentoval výsledky svojho doterajšieho výskumu na svojej diplomovej práci, na ktorej pracoval pod vedením medzinárodne úznávaného sysetematického teológa dekana Ľ. Batku. Prezentoval iba rôzne pohľady a názory, ktoré na danú problematiku v rámci spoločenstva evanjelických cirkví združených v SLZ existujú.“

Důležité je, že Pavlús sám danou problematiku studoval, a proto se o ní může odpovědně vyjadřovat. Sbor biskupů ECAV se tedy v jeho neprospěch rozhodl na základě nechuti vůči někomu, kdo zastává jim nepřijatelný postoj. V rozhovoru pro Denník N se kaplan svěřil s tím, co biskupům sdělil: „Že manželstvo je zväzok, ktorý uzatvárajú dve dospelé svojprávne osoby na základe slobodného rozhodnutia a doživotného sľubu vzájomnej vernosti a lásky.“ A dále: „Pýtali sa ma, či trvám na tom, aby mali rozdielne pohlavie. Odpovedal som, že ak ide o môj súkromný názor, aspoň pokiaľ ide o štátnu legislatívu, tak na tom netrvám.

V deníku Hnonline to trochu rozvádí: „Teológovia, o ktorých som sa v nej opieral, tvrdia, že Bibliu je nevyhnutné vykladať v kontexte, v ktorom vznikla. Vtedy neexistovalo nič ako registrované partnerstvo alebo manželstvo homosexuálov. Ak sa v biblických spisoch niekto vyjadroval k pohlavnému styku osôb rovnakého pohlavia, väčšinou išlo o chrámovú prostitúciu alebo o akýsi prejav nemanželského pohlavného styku. Niektorí ľudia z cirkvi taktiež argumentujú starozmluvnou knihou Leviticus, kde sa píše, že homosexualita je ohavnosťou pred Hospodinom. Ak to uznám ako neomylnú pravdu len preto, že to je v Biblii, potom musím uznať celú vetu, nielen jej prvú časť. Tá veta pokračuje tak, že ľudí, ktorí majú styk s osobami rovnakého pohlavia, treba ukameňovať. Nemôžeme polovicu vecí zobrať ako pravdivú a polovicu nie.“

Pavlús vlastně nijak neporušil církevní řády a jeho kaplanská praxe se setkávala s příznivou odezvou v turanském sboru, v seniorátu i u vlastního principála (mentora dohlížejícího na kaplany). Proto se lze domnívat, že se církevní vrchnost ani nikoho dalšího řádně neoptala. Jejím argumentem prostě bylo, jak se vyjádřila 10. srpna v úsečně stručném prohlášení, „že názory a stanoviská brata kaplána Jakuba Pavlúsa na manželstvo a rodinu sú v rozpore s vieroukou ECAV na Slovensku a so stanoviskom, ktoré Synoda ECAV na Slovensku ako najvyšší orgán cirkvi prijala 28. 6. 2013 v Myjave.“

S tím se tedy vrchnost úředně rozloučila s poctivým kaplanem, navíc čerstvým otcem dvojčat. Pracovní smlouva mu končila k 14. srpnu, úřední dopis je datován k 8. srpnu – biskupský úřad se tedy náramně přičinil, aby se zbavil „protivného hmyzu“ na poslední chvíli a „protivný hmyz“ aby neměl ani moc času na odlet.

Pavlús sám vysvětlil svou situaci 1. srpna turanským presbyterům a 7. srpna sboru, který poté zaslal církevnímu vedení list, v němž se svého kaplana zastal. 12. srpna se jej zastalo i presbyterstvo sboru ECAV na Slovensku Bratislava Staré Mesto.

Zvláště významným se ukazuje to, jak hbitě a moudře zareagovali i učitelé a doktorandi bratislavské evangelické fakulty, kteří 16. srpna vydali „Otvorený list teológov EBF UK na podporu Mgr. Jakuba Pavlúsa“. Dopis je možné si přečíst a popřípadě signovat na serveru changenet.cz. Jeho text je stručný, jasný, věcný a přátelský. Kaplana se zastává v trojím ohledu – „lidském“, teologickém, ale i disciplinárním. K druhému aspektu přitom mj. uvádí: „Znepokojuje nás, že z pohľadu na manželstvo a rodinu sa stala otázka vierouky, ktorá má dopad na duchovnú službu v cirkvi. Je to totiž v rozpore s pohľadom evanjelických cirkví združených vo Svetovom luteránskom zväze (SLZ), ktorého zakladajúcim členom je aj ECAV na Slovensku. Evanjelické cirkvi nepovažujú názor na manželstvo za tzv. „status confessionis“, teda za otázku spásy a otázku, pri ktorej nemožno prekročiť únosné medze rozmanitosti názorov v cirkvi.“ Ve věci církevní discipliny pak list vytýká Sboru biskupů, že nepostupovali s oporou ve „Slově božím“, jak to biskupům ukládá 28. článek Aušpurského vyznání, že nedodrželi úřední postup a také, že se opřeli o stanovisko „Synody, ktoré nebolo koncipované ani prijímané s cieľom určovať riešenie personálnych otázok v cirkvi.“

Kauza ovšem přeshála také hranice církve. Ve svém komantáři pro deník Sme si jí všiml Michal Havran: „V prípade Jakuba Pavlúsa sa však nerozprávame o tom, že by kaplán niekoho zosobášil, ale o tom, že si vôbec dovolil mať vlastný teologický názor. Vedenie ECAV tak v jeho prípade zaútočilo otvorene na fundamenty reformácie a dovolilo si spochybniť právo našich teológov a teologičiek na slobodné skúmanie nie iba textov, ale aj sociologických a antropologických praktík modernej európskej spoločnosti, ktorej je Slovensko súčasťou. Výhovorky na vieroučné mantinely, ktoré ECAV v tejto otázke prijala, neobstoja.“

Protože se diskuse rozvinula do šíře, biskupům se asi špatně spalo, takže 18. srpna vydali nové, a už trochu obšírnější prohlášení „K vyjadreniu pedagógov a doktorandov EBF UK“. V něm se pak rozhodli teologům vyčinit, že se veřejně vyjádřili, aniž by byli tak znalí věci jako vrchnost, která má prostudovaná i facebooková fóra. Nevysvětlují ovšem, jak osobní přesvědčení může být v souladu s církevním učením. To přeci není nic samozřejmého! Ale možná to jen znamená: Máme představu o církevním učení – a buď bude přímo i tvým osobním přesvědčením, nebo zmiz.

Sbor biskupů se prostě dostal rovnou do několikerého rozporu. Do rozporu se zájmem zvěstovat boží slovo, do rozporu s evangelickou teologickou fakultou, do rozporu s farností, která se Pavlúse zastala, do rozporu se Světovým lutherským svazem (ač toho se po svém dovolává). Ovšem za tím vším jsou navíc konkrétní příběhy a konkrétní osoby. Zatímco jinde se o LGBT (zkratka pro „lesby, gaye, bisexuály a transgender“) diskutuje, v ECAV se za náznak diskuse vyhazuje. Vlastní nevědomost dovoluje, aby svědomí netížilo vykonavatele moci. Zmatení je patrné jmenovitě u generálního biskupa Miloše Klátika a biskupa Západního distriktu Milana Krivdy, kteří se ještě nedávno zastávali jednoho faráře – sexuálního skandalisty, a nyní kvůli postoji k lidem s jinou sexuální orientací vyhazují antipoda prve zmíněného. Jak také píše M. Havran: „Navyše, protestantská teológia, rovnako ako katolícka k poznaniu ľudskej sexuality nijako neprispela, dodnes trpí neurotickými predstavami spájajúcimi sexualitu s nemorálnosťou a u niektorých duchovných predstavou, že akýkoľvek sex sa končí v päťhviezdičkovom zatratení. “

Kaplanovo rozloučení s turanským sborem se odehrálo 21. srpna za všeobecného dojetí, za přítomnosi kamer, doplněno třešničkou na dortu - standing ovation. (Viz odkaz na video.) Teprve poté si mimochodem kauzy všimla i česká média prostřednictvím ČTK.


Nechce se mi však tyto úvahy končit steskem nad rozpory, které jsou domovem za kopečky. Podle informací pocházejících z pražského sdružení Logos má Jakub Pavlús namířeno do České republiky a je milé zjištění, že ho tu možná čeká místo faráře v evangelickém sboru v Šumperku. V době, kdy píšu tento příspěvek, je především ve výhledu jednání se seniorátním výborem moravskoslezského seniorátu a se synodní radou. Pak se možná stane dalším slovenským farářským "emigrantem" v Česku.

Druhou věcí, kterou bych rád zdůraznil, je ta velká míra solidarity, kterou případ mladého teologa vyvolal: nejen ve veřejných diskusích, v otevřených dopisech a novinových příspěvcích, ale i ve sbírce na serveru ludialudom.sk. Takže si říkám, že je až škoda, že to otevřené slovenské solidární společenství o někoho přichází. Jistě však je zároveň dobře, že se možná spolu se slovenským farářem do Česka dostane i bacil solidarity, jehož tu není příliš mnoho.

 

Jiří Hoblík

 

Pozn.: Evangelická církev a.v. na Slovensku má 323 „církevních sborů“. V nich v současné době působí 178 zvolených sborových farářů a 69 zastupujících. 67 sborů je administrovaných. Přitom v minulém roce (2015) odešlo ze služby 13 farářů, zatímco nastoupili pouze 4 kaplani.

Dále srv.:

Líška, Martin, Poslednýkrát s Jakubom (21.8.2016)

Plavčan, Marek, Hovoria v kostole vždy pravdu? (blog 27.8.2016)

Reportéri (Youtube), na stránkách RTVS (televizní pořad 5.9.2016)
 



 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Aleš Wrana - Re: Re: církevní vedení

1. 9. 2016 12:31

S tím "mluvením jak se má" jsem to myslel z části sarkasticky, protože tuším, že vedení ECAV uplatnilo svou moc nějak divně. - Ale zčásti jsem to myslel vážně. Protože: v obhajobách se pořád objevuje, že kazatel (Jakub) přece má svobodu myšlení a bádání. Ale mně připadá, že "svoboda kazatelská/pastýřská" je jiná než "svoboda akademická", kterou by Jakub asi ještě rád měl. - Ostatně už ta svoboda akademická praktikovaná na teologii - "manželství jako svazek možná i stejnopohlaví" a tvrdit že v tomto smyslu lze vykládat i BIbli, je to podle mne natahování biblického slova přílišné, odvysvětlujeme Bibli, aby odpovídala našim dnešním humanistickým hodnotám. (Myslím, že tyhle exegetické snahy budou křesťanům za pár desetiletí připadat stejně směšné, jako nám dnes některé staré alegorické výklady Bible.) - A potom tedy "svoboda pastýřská" - znovu tvrdím, že pastor má mluvit určitým způsobem a ne svévolně, má mluvit s ohledem na své společenství. na posluchače. Tak aby budoval, vedl, možná provokoval, ale nemátl, nepohoršoval. - Formuluji to takto prozatím, jsem otevřen Vašim připomínkám.

Aleš Wrana - Re: Re: Re: Re: církevní vedení

3. 9. 2016 17:40

Dobře jste to napsal. Bez ironie. Liberální část mého myšlení s vámi souzní. Jen mi prostě velmi vadí, a v tomhle jsem konzervativec, že to stojí zrovna v punktu maželství tak příkře proti doslovnému smyslu Bible. - Při zběžném studiu jsem teď našel, že i židovství (sic - to, které je Tenachu blíže než my), jaksi uznává stejnopohlavní manželství. Ale nemůžu k tomu - zatím jen na netu - najít více...

Jiří Hoblík - Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: manželství - upřesnění

25. 8. 2016 22:02

V první řadě jde o kontradikci: jednotlivec vs. instituce, farář vs. církevní vrchnost. Rozpory tohoto druhu známe i z českého prostředí, i když jinak se odvíjející. Je bohužel vidět, jak malou máme vnímavost vůči nim, natožpak abychom se snažili si s nimi nějak poradit.

Jiří Šamšula - Re: církevní vedení

31. 8. 2016 22:54

To, prosím, myslíte jak s tou mladickou nerozvážností? Že nemluvil, jak se mluvit "má"? Jakpak měl mluvit? Či měl takticky mlčet o tom, co nazřel jako pravdivé, jen aby nebyl odejit? V tomto ohledu, jestliže tušil, jak jeho nadřízení myslí a jaké by to pro něj mohlo mít pracovně-právní důsledky, to asi nerozvážné z určitého pohledu je. Z jiného pohledu je to spíše projev odvahy. (Nevím, jestli já sám bych takovou odvahu měl.) Víte, nechci z toho slovenského kaplana hned dělat Husa, jak se to dnes často činí v jiných případech (i necírkevních), nakonec i Husovy názory byly v mnohém ohledu theologicky pochybnné: ale nemůžu si pomoci, v jednání těch slovenských biskupů zavání spíše ten "kostnicko-římský" duch (bohužel takový duch vanul v určitých okamžicích i ve Wittenbergu či Ženevě), který ve strachu o čistotu (a vlastní pozici) nesnese jakoukoliv debatu a střet argumentů a spoléhá se čistě na silové řešení.

Jiří Šamšula - Re: Re: Re: církevní vedení

3. 9. 2016 17:10

"Odvysvětlování bible", přizpůsobování si ji svým humanistickým (asi se chce říci "pseudohumanistickým"?) hodnotám: to je tradiční theologicky-konzervativní argument proti tomu, co tato strana vidí jako liberální. A něco na tom je, souhlasím. Jsou okamžiky v církevních dějinách a v dějinách jednotlivců, kdy konkrétní dějinné nastavení rozumu, emocí a vůle nepřipouštějí pronikání obnovného Božího zjevení do nitra. A z toho, co bylo přijato, se potom stává karikatura. (Zjedenodušeněn řečeno.) Ale je tomu tak v tomto konkrétním případě? V obecnější rovině v případu církevní debaty (vede-li se) či sporu o manželství? Jsou skutečně úvahy, že by manželství mohlo být chápáno ještě šířeji než trvalý svazek dvou různěpohlavních osob (resp. že "homosexualita není hřích"), ohýbáním, převysvětlováním, vzpěčováním se Božímu slovu? Není to spíše uznáním, že naše situace, v níž (byli) jsou (a budou) lidé, kterých se tyto úvahy týkají, nás nutí redefinovat tradiční učení o manželství. Přičemž redefinovat zde znamená také uznat, že to co jsme dosud považovali za jednoznačné Boží zjevení, je složitější, mnohoznačnější, jendoduše se nekryje se s tím, co máme zapsáno v bibli. Toto uznání ostatně odpovidá dobře pravověrnému rozlišení mezi Božím slovem zjeveným (Kristus) a zapsaným (bible) či mezi bezprostředním a prostředkovaným zjevením. (A já se obávám, že na nerozlišování toho spočívá veškerý církevní fundamentalismus a starokonzervativismus.)
Skutečně nevím, jestli se těmto úvahám naše děti budou smát, budou totiž, nepřijde-li Pán, v téže situaci jako my: v situaci, kde budou gayové a lesby, kteří budou toužit po trvalých svazcích a budou jim chtít dát nějaký rámec (pokud tedy ve společnosti a v církvích nenastane nějaká neblahá změna, která by, jako v minulosti, existenci těchto lidí popírala a je a jejich zastánce potlačovala).

Aleš Wrana - blbé řazení

3. 9. 2016 17:43

má odpověď se zařadila tak debilně, že nikdo nedohledá, na co navazuji. Byť je diskuse pro mě zajímavá, vysouvám se z ní, leda by ji někdo řadně seřadil.

Aleš Wrana - Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: manželství - upřesnění

24. 8. 2016 9:36

.. může to vypadat naivně, když teď tvrdím, že jsem prozatím jako podstatu této kauzy neviděl spor o homosexualitu, proto to chci ještě dovysvětlit. Když čtu tento příspěvek důsledně, zdá se mi, že tyto křiklavé titulky připojila až média: „Kazatel se zastal gayů a leseb.“ Možná to udělal, ale v příspěvku to napsáno není. To, co je tady napsáno, že Jakub skutečně udělal, je, že na nějakém setkání mládeže řekl, že manželství může být i mezi osobami stejného pohlaví, trvalý svazek založený na věrnosti a lásce. Je tady nutné hned myslet na sexualitu? Představuji si takového nějakého mládežníka, jak ho na jednu stranu jeho sexualita pudí k druhému pohlaví, ale on zároveň jako nějakou životní variantu vidí hluboké přátelství s přítelem stejného pohlaví. A v řeči svého kazatele slyší potvrzení takového svého – znovu říkám, že ne nutně homosexuálního – přemýšlení.

Daniela Havirová - Re: manželství

23. 8. 2016 15:18

Ahoj Aleši...len ono tam principialne ide v ecav o nieco ine... a sice ze sa nesmie nic povedat nahlas...boli likvidovaní aj iní a rozhodne nie pre takyto kontroverzny nazor...

Aleš Wrana - Re: Re: manželství

23. 8. 2016 15:31

Věřím Ti, a je to škoda, a je mi to líto. To asi řešit neumíme. - Mě teď zaujal jen tento jeden konkrétní případ - a zda a v čem je kontroverzní postoj Jakubův.